[1/2] Tato část pozměňovacích návrhů k tisku 77 soustřeďuje rozsáhlé technické novelizace desítek zákonů tak, aby byly sladěny s novým zákonem o státních zaměstnancích a odstranily odkazy na dosavadní služební poměr, služební úřady, služební předpisy a zákon o státní službě. V zákoně o organizaci a provádění sociálního zabezpečení se ruší odkazy na služební vztahy a služební poměr, služební úřady se nahrazují správními úřady a původně se navrhovalo, aby se lékaři orgánů sociálního zabezpečení a odborní nelékařští pracovníci považovali za osoby, které úspěšně složily úřednickou zkoušku; následný pozměňovací návrh Aleše Juchelky ale tento koncept mění, výslovně stanoví, že tito pracovníci nejsou státními zaměstnanci podle nového zákona, upravuje jejich možné vedoucí postavení a původní přechodné ustanovení ruší.
Významná část se týká specializovaných správních oblastí, zejména civilního letectví, ochrany veřejného zdraví, soudů a zahraniční služby, kde se mění pravidla jmenování, terminologie i vazba na nový zákon. U hlavního hygienika se nově výslovně stanoví, že jde o státního zaměstnance s postavením vrchního ředitele sekce, kterého jmenuje a odvolává vláda, a zároveň se detailně vymezují kvalifikační požadavky včetně zdravotnického vzdělání a pětileté praxe. V zákoně o soudech a soudcích se služební praxe převádí na obor specializace a přechodná ustanovení uznávají dřívější praxi podle zákona o státní službě v oborech legislativa a právní činnost; v soudním řádu správním se pak zastavují již zahájená řízení o zrušení služebního předpisu.
Nejrozsáhlejší změny dopadají na zákon o zahraniční službě, kde se systematicky nahrazuje služební terminologie pracovněprávní terminologií, zavádí se pojem systemizovaného pracovního místa, ruší se vazby na služební předpisy státního tajemníka a nově se upravují pravidla pro vysílání, překlenovací místa, pracovní dobu, překážky v práci i dočasné obsazování míst v zahraničí. Zastupitelský úřad má mít postavení odboru ministerstva, diplomatická hodnost může být při opakovaném porušování povinností odebrána a snížena o jeden stupeň a ministerstvo může z důvodů sladění rodinného a osobního života obsazovat určitá administrativní či technická místa rodinnými příslušníky vyslaných zaměstnanců na dobu určitou. Současně se stanoví, že při dosažitelnosti na služebním telefonu mimo pracovní dobu se nepoužijí pravidla zákoníku práce o odměně za pracovní pohotovost.
Další vložené části doplňují novelizaci mnoha zákonů z oblastí trestního řízení, inspekcí, dopravy, životního prostředí, zdravotnictví, financí, školství, obrany, zemědělství či správy majetku státu, zpravidla zrušením částí vět za středníkem, vypuštěním zvláštních služebních režimů nebo nahrazením pojmů jako „služební místo“, „služební orgán“ či „státní služba“ novými pojmy „pracovní místo státního zaměstnance“, „správní úřad“ a „práce“. Opakovaně se také uznává dříve vykonaná úřednická zkouška podle starého zákona jako ekvivalent nové úřednické zkoušky, například v ochraně přírody, zeměměřictví nebo u úředníků územních samosprávných celků. V oblasti výzkumu, vývoje a inovací se navíc přesouvá role správce informačního systému i související kompetence z Úřadu vlády na Ministerstvo průmyslu a obchodu a upravuje se odložená účinnost některých ustanovení až k 1. září 2026 nebo 1. lednu 2027.
Samostatné pozměňovací návrhy dále upravují zákon o střetu zájmů a zákon o Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových. U střetu zájmů se nově navrhuje výjimka, aby se omezení nevztahovalo na činnost veřejného funkcionáře v orgánu podnikající právnické osoby s majetkovou účastí státu, pokud byl do tohoto orgánu vyslán svým zaměstnavatelem. U ÚZSVM se mění konstrukce platu generálního ředitele na navázání ve výši 1,5násobku platu státního zástupce krajského státního zastupitelství do ukončení pátého roku praxe a zavádí se ochranné přechodné ustanovení zajišťující doplatek, pokud by dosavadnímu řediteli po změně náležel nižší plat.
V závěru této části jsou zachyceny i návrhy přednesené ve druhém čtení, zejména návrh Zuzany Ožanové, který doplňuje v zákoníku práce vedle Ministerstva práce a sociálních věcí a Ministerstva vnitra také Úřad vlády České republiky do ustanovení § 137 odst. 1 a dále rozpracovává změny zákona o jednotném měsíčním hlášení zaměstnavatele. Celkově jde o velmi rozsáhlý balík převážně návazných a terminologických změn, který má prakticky zajistit, aby po zániku dosavadního služebního režimu nebyly v jednotlivých zákonech ponechány nefunkční odkazy na instituty státní služby. Současně tato část ukazuje, že některé původně navržené přechody byly v dalším legislativním procesu korigovány, typicky u lékařů posudkové služby sociálního zabezpečení.
[2/2] Tato část obsahuje další pozměňovací návrhy navázané na nový zákon o státních zaměstnancích a zároveň rozšiřuje novelu i do dalších oblastí veřejné správy, soudnictví, samosprávy, sportu a střetu zájmů. U zákona o jednotném měsíčním hlášení zaměstnavatele se ruší jedno z písmen v § 4 odst. 1 a nově se mezi příjemce údajů doplňuje Úřad vlády České republiky; obdobně se v jiném ustanovení rozšiřuje výčet orgánů o Úřad vlády. U Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových se mění pravidlo pro platové zařazení a nově se stanoví konkrétní výše odměňování odkazem na 1,5násobek platu státního zástupce krajského státního zastupitelství do pátého roku praxe; současně se výslovně upravuje, že uchazeč o zaměstnání, který není státním občanem České republiky, musí mít potřebnou znalost českého jazyka.
Významná část se týká občanského soudního řádu, kde se zavádí zvláštní pravidlo obráceného důkazního břemene pro spory vedoucích státních zaměstnanců, pokud tvrdí, že výpověď, okamžité zrušení pracovního poměru nebo odvolání z funkce byly účelově spojeny se změnou organizační struktury či obdobným jednáním. Alternativní návrh ve stejné oblasti požaduje, aby žalovaný prokazoval, že vydání nebo změna organizační struktury odpovídaly principům účelnosti, hospodárnosti a efektivnosti. V oblasti výzkumu a inovací se zavádí přechodné ustanovení, podle něhož se nároky z nespotřebovaných výdajů evidované u Úřadu vlády převádějí na Ministerstvo průmyslu a obchodu, a současně se posouvá účinnost části změn na 1. září 2026, přičemž některé body mají účinnost až od 1. ledna 2027.
Další rozsáhlá úprava se týká úředníků územních samosprávných celků: mění se kvalifikační a praxové předpoklady vedoucích úřadů, ruší se požadavek nejméně tříleté praxe v dosavadním znění a nově se vyžadují alespoň 4 roky praxe v posledních 10 letech, z toho 3 roky ve vedoucí funkci nebo jako člen statutárního orgánu; výslovně se započítává i výkon funkce poslance nebo senátora. Nově se zavádí pětileté funkční období vedoucího úřadu, přičemž po jeho skončení pracovní poměr automaticky nekončí a územní samosprávný celek musí nabídnout jiné vhodné zařazení; pokud takovou práci nemá nebo ji vedoucí odmítne, vzniká překážka na straně zaměstnavatele a současně výpovědní důvod podle zákoníku práce. Přechodná ustanovení řeší zachování dosavadních podmínek pro již vyhlášená výběrová řízení, přepočet běžících jmenování do nového pětiletého režimu, zachování stávajících plánů vzdělávání i převod dosavadní zvláštní odborné způsobilosti na novou průřezovou způsobilost; samostatně se také doplňuje možnost stanovit úředníkovi ve zvláštních případech platový tarif až do dvojnásobku nejvyššího platového stupně.
V oblasti samosprávy se v krajském zřízení a v zákoně o hlavním městě Praze nahrazuje odkaz na „ministra vnitra“ obecným označením „ministerstva“. Rozsáhlé změny zasahují i zákon o podpoře sportu: pojem turistiky se nahrazuje širším pojmem pohybových aktivit, doplňuje se definice trenéra, mění se priority státní podpory ve prospěch všech generací, dětí a mládeže, reprezentantů i zdravého životního stylu, přejmenovává se Národní rozhodčí soud pro sport na Národní sportovní arbitrážní komisi a Rejstřík sportu na Národní registr sportu. Současně se rozšiřují možné okruhy dotací, ruší se některá dosavadní ustanovení a přechodná ustanovení stanoví, že dosavadní rozhodčí soud i rejstřík se ode dne účinnosti považují za nové instituce. Ve střetu zájmů se umožňuje určitým veřejným funkcionářům vyslaným zaměstnavatelem působit v orgánech státem ovládaných nebo převážně financovaných právnických osob, ale bez nároku na odměnu, podíl na zisku či jiné plnění, s úzkou výjimkou úhrady pojištění odpovědnosti a běžných plnění do 10 000 Kč ročně; tomu odpovídá i úprava sankčních ustanovení.