Document 65 - Government Bill amending certain acts in connection with the modification of the agendas of the Digital and Information Agency – EU – RJ

[1/3] Tato část vládního návrhu představuje rozsáhlou novelu řady klíčových zákonů s cílem posílit digitalizaci veřejné správy, roli Digitální a informační agentury a bezpečnost digitálních systémů.

V první části se výslovně zakotvuje působnost Ministerstva vnitra při monitorování bezpečnosti informačních systémů veřejné správy (mimo systémy Ministerstva obrany), přičemž je zdůrazněno, že nejde o kontrolní činnost nahrazující pravomoci Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost.

Zásadní změny v zákoně o bankách rozšiřují výjimky z bankovního tajemství, kdy nově není porušením jeho předání informací Digitální a informační agentuře a dalším bankám či poskytovatelům identifikačních služeb pro předcházení a vyšetřování podvodů v oblasti elektronické identifikace; současně se významně rozšiřuje okruh osobních údajů, které lze čerpat ze základních registrů (např. rodné příjmení, pohlaví, rodinný stav, omezení svéprávnosti a údaje o opatrovnictví).

Podobná rozšíření položkové skladby údajů a možností sdílení systémů pro využívání údajů v rámci finančních skupin se promítají také do zákonů o pojišťovnictví, doplňkovém penzijním spoření a službách vytvářejících důvěru, přičemž u těchto služeb se posiluje i dohledová a informační role Agentury vůči České národní bance.

Rozsáhlá novela zákona o informačních systémech veřejné správy implementuje nařízení EU o interoperabilní Evropě, zavádí nový informační systém dlouhodobého řízení, upravuje pravidla cloud computingu a nově umožňuje doručování dokumentů orgánů veřejné správy prostřednictvím informačních systémů s využitím elektronické identifikace.

Významná část se dotýká i zákona o poštovních službách, kde se držiteli poštovní licence výslovně umožňuje využívání údajů ze základních registrů a informačního systému cizinců pro účely boje proti praní peněz, a dále zákonů o datových schránkách, elektronické identifikaci a právu na digitální služby, kde se zpřesňují postupy, povinnosti Agentury, možnosti zásahů při bezpečnostních rizicích a právní účinky digitálních úkonů.

[2/3] Tato část dokumentu komplexně upravuje oblast digitalizace veřejné správy, zejména kompetence Digitální a informační agentury, provoz a rozvoj informačních systémů veřejné správy a jejich interoperabilitu v rámci EU. Zavádí nový informační systém dlouhodobého řízení ISVS jako povinné elektronické podací místo pro schvalování investičních záměrů a architektonických změn, přičemž dosavadní formulářový způsob je výslovně označen za nedostačující.

Rozsáhle se novelizují finanční zákony, zejména zákon o bankách, pojišťovnictví a doplňkovém penzijním spoření, kde dochází k prolomení bankovního tajemství ve prospěch Digitální a informační agentury, rozšíření okruhu využívaných osobních údajů z registrů (např. rodné příjmení, rodinný stav, omezení svéprávnosti) pro účely AML/KYC a umožnění sdílení technických řešení SSVÚ v rámci finančních skupin.

Významná část se věnuje cloud computingu ve veřejné správě: zpřesňují se podmínky zápisu poskytovatelů do katalogu cloud computingu, mění se okamžik přijetí nabídky z nařízení na uzavření smlouvy, zavádějí se výjimky pro územní samosprávy a umožňuje se zjednodušená aktualizace údajů bez dopadu na bezpečnost. Současně je posílena role Digitální a informační agentury v posuzování přeshraniční interoperability podle nařízení EU 2024/903.

Rozsáhlá novela zákona o elektronických úkonech a datových schránkách odstraňuje duplicity v náležitostech žádostí, mění pravidla zřizování datových schránek podnikajících osob, prodlužuje faktickou dobu uchování datových zpráv nad původních 90 dnů a zásadně zpřesňuje pravidla doručování, včetně okamžiku doručení vůči orgánům veřejné moci.

Dále se posiluje právní rámec elektronické identifikace a služeb vytvářejících důvěru, včetně možnosti okamžitého zneplatnění prostředků elektronické identifikace při bezpečnostním riziku, rozšíření využitelných údajů z registrů a lepšího sdílení informací s Českou národní bankou. Změny výslovně zachovávají ochranu osobních údajů v rámci stávajících právních limitů a deklarují technologickou neutralitu i podporu otevřených dat.

[3/3] Tato část dokumentu upravuje posílení spolupráce mezi Digitální a informační agenturou a Českou národní bankou, zejména prostřednictvím sdílení informací a pravomocných rozhodnutí týkajících se dohledu nad finančními institucemi poskytujícími identifikační služby, včetně bankovní identity. Tyto informace jsou klíčové pro výkon dohledu ČNB nad řídicími a kontrolními systémy bank, bezpečnostními incidenty a plněním povinností v oblasti AML/CFT, přičemž podmínkou sdílení je, že se týkají účastníků finančního trhu pod dohledem ČNB.

Současně se stanoví zvláštní režim ochrany utajovaných informací získaných od Policie ČR, zpravodajských služeb nebo jiných orgánů, které se používají při posuzování způsobilosti kvalifikovaných správců systémů elektronické identifikace; tyto informace se vedou odděleně mimo správní spis a vylučuje se k nim přístup účastníků řízení. Tento postup výslovně sleduje ochranu základních bezpečnostních zájmů státu a představuje legitimní omezení procesních práv žadatelů.

Navazující ustanovení zavádějí sankce za porušení nových povinností akreditovaných osob v oblasti elektronické identifikace. Zásadní změny se dále týkají zákona o právu na digitální služby, zejména úpravy osvědčení o digitálním úkonu, jeho formy, obsahu a odpovědnosti za jeho vydání, která se přesouvá na správce informačního systému veřejné správy.

Dokument rovněž mění pravidla pro zachování písemné formy právního jednání v digitálním prostředí, když vypouští povinný elektronický podpis a umožňuje nahrazení podpisu záznamem informačního systému veřejné správy v souladu s občanským zákoníkem. Podrobně se řeší i postupy při vícestranných právních jednáních a zajištění důkazní hodnoty projevu vůle. Závěrem jsou stanoveny odložené účinnosti vybraných ustanovení z důvodu návaznosti na evropské nařízení o interoperabilní Evropě.