Document 213 - Amendment to the Act on Certain Measures in Connection with the Armed Conflict – Ukraine - EU

[1/5] Rozsah: ČÁST první–ČÁST OSMÁ; § 1–§ 367; strany 1–29.

Tato část vládního návrhu komplexně zpřísňuje a upravuje právní režim dočasné ochrany, azylu, pobytu cizinců a souvisejících bezpečnostních opatření v reakci na válku na Ukrajině a s důrazem na bezpečnost České republiky. V zákoně č. 65/2022 Sb. se mění pravidla pro dočasnou ochranu, včetně zpětného převzetí cizince, který se neoprávněně zdržuje v jiném členském státě EU, rozšiřují se důvody zániku či neudělení dočasné ochrany, ruší se v některých případech vyloučení soudního přezkumu, upravují se lhůty a osobní povinnosti při hlášení pobytu a digitalizují se úkony přes Informační portál pro cizince. Významně se nově zavádí zákaz řízení vozidel s ukrajinskou registrační značkou pro osoby s delším či stabilnějším pobytovým statusem v ČR po uplynutí šestiměsíční výjimky, navazuje na to nový přestupek s pokutou 10 000 až 30 000 Kč, možnost výběru kauce ve stejné výši, zajištění vozidla či zadržení tabulek a současně se stanoví zvláštní pravidla pro zápis ukrajinských vozidel do registru silničních vozidel.

V oblasti veřejného zdravotního pojištění a sociální podpory se mění postavení osob s dočasnou ochranou: po 90 dnech se osoby ve věku 18 až 65 let zpravidla považují za osoby s trvalým pobytem, s výjimkami pro osoby se sníženou soběstačností a jejich pečující. Humanitární dávka se nově více váže na skutečný pobyt v ČR alespoň 16 dní v měsíci, pracovní aktivitu či evidenci uchazeče o zaměstnání, přibývají nové důvody pro nulovou výši dávky a sankce za nepravdivé údaje nebo nesplnění osobní součinnosti, a rozšiřují se zranitelné skupiny například o osoby dočasně práce neschopné. U zvláštního dlouhodobého pobytu se zpřesňují podmínky společného vyjádření zájmu, registrace, biometrie, převzetí průkazů, oznamování nově přicestovalých dětí a kontroly bezdlužnosti vůči zdravotnímu pojištění i Finanční správě.

V části týkající se školství se ruší § 9 zákona č. 67/2022 Sb., avšak již zahájená řízení o uznávání zahraničního vzdělání se dokončí podle dosavadní úpravy. Rozsáhlé změny zákona o azylu upravují registraci a doručování i bez přítomnosti právního zástupce, nové soudní příslušnosti a lhůty, pravidla pro odkladný účinek žalob a kasačních stížností, rychlejší přezkum některých věcí Městským soudem v Praze a Nejvyšším správním soudem a také nové nakládání s cestovními doklady žadatelů a osob s mezinárodní ochranou. Současně se zpřísňují pravidla v azylových zařízeních, zejména pokud jde o návykové látky, hygienu, identifikační úkony, možnost ubytování nezletilých spolu se zajištěným žadatelem a přístup ministerstva či policie k informacím z elektronických zařízení za účelem ověření bezpečnostních rizik.

V zákoně o pobytu cizinců se zavádí nový institut zpětného přemístění podle Schengenského hraničního kodexu, rozšiřují se oznamovací a evidenční povinnosti, pravidla hlášení pobytu a doručování, zvláštní soudní režim pro žaloby ve věcech vyhoštění a zajištění cizinců a další bezpečnostní nástroje včetně možnosti nahlížení do elektronických zařízení během prvotního prověřování. Upravují se také podmínky studijních pobytů, prodlužování některých dlouhodobých pobytů, povinnosti škol a zaměstnavatelů vůči ministerstvu a práce s údaji z jednotného měsíčního hlášení zaměstnavatele. Přechodná ustanovení řeší pokračování starých režimů u zdravotního pojištění, řízení, evidence ukrajinských vozidel či žalob podaných před účinností novely.

Závěrem návrh mění soudní řád správní tak, aby se zvláštní režim přijatelnosti kasační stížnosti výslovně vztahoval i na věci mezinárodní ochrany a pobytu cizinců, a současně zpřísňuje trestní zákoník u trestných činů souvisejících s nedovoleným překročením státní hranice, organizováním a umožněním neoprávněného pobytu a převaděčstvím. U několika skutkových podstat se zvyšují trestní sazby, mění kvalifikované skutkové okolnosti a rozšiřuje se trestnost přípravy, což potvrzuje bezpečnostní a represivní zaměření celé novely. V textu jsou zároveň patrné legislativní korekce dosavadní úpravy, například zrušení některých ustanovení, nahrazení starších odkazů novými nebo odstranění dřívějších výluk soudního přezkumu jen v části agendy, což mění procesní postavení dotčených cizinců i pravomoci správních orgánů.

[2/5] Rozsah: ČÁST OSMÁ; § 2–§ 7w; strany 30–62.

Tato část už přechází z normativního textu do důvodové zprávy a vysvětluje účinnost novely i její hlavní cíle: posílení bezpečnosti státu, zpřesnění azylových a pobytových řízení, úpravy dočasné ochrany pro osoby prchající z Ukrajiny a změny v oblasti humanitární dávky. Výslovně se uvádí, že zákon nabývá účinnosti převážně od 1. ledna 2027, zatímco vybraná ustanovení Lex Ukrajina a celá sociální část až od 1. ledna 2028, aby byl čas na technickou a organizační přípravu; současně se potvrzuje dřívější zpřísnění trestních sazeb za převaděčství a napomáhání neoprávněnému pobytu, včetně rozšíření trestnosti přípravy a zvýšení horních hranic trestů.

Důvodová zpráva podrobně odůvodňuje nové zacházení s vozidly s ukrajinskou registrační značkou: osoby s delším nebo stabilnějším pobytovým statusem v ČR je budou muset zapsat do běžného registru silničních vozidel, protože dosavadní evidence neřeší technickou způsobilost ani pravidelné prohlídky. Popsány jsou i praktické dopady, včetně možných nákladů na schválení technické způsobilosti, registraci, přestupkové pokuty 10 až 30 tisíc Kč a přechodného režimu, kdy zápis bude možný od roku 2027, ale zákaz řízení těchto vozidel pro vymezené osoby začne až od roku 2028; zároveň se rozšiřuje okruh osob, které mohou být jako provozovatelé zapsány, včetně některých držitelů dočasné ochrany a strpění.

Velká část textu je věnována cizincům s dočasnou ochranou z Ukrajiny v sociální oblasti: humanitární dávka má nově více odpovídat skutečnému pobytu a ekonomické aktivitě, přičemž se zavádí minimálně 16 dnů fyzického pobytu v ČR za měsíc, povinnost pracovní aktivity nebo evidence na Úřadu práce a rozšířené sankce při nesplnění výzvy či uvedení nepravdivých údajů. Zranitelné skupiny jsou výslovně chráněny, nově včetně osob dočasně práce neschopných, a sankce mají dopadat jen na konkrétní osoby, nikoli automaticky na děti či celou domácnost; současně důvodová zpráva obhajuje zachování humanitární dávky mimo standardní správní řízení i mimo obecný systém sociálních dávek.

Text dále vysvětluje změny v dočasné ochraně a pobytu cizinců: zpřesňují se důvody nepřijatelnosti a zániku dočasné ochrany, včetně delšího pobytu mimo Schengen a vazby na závažnou trestnou činnost, upravuje se hlášení pobytu, ruší se některé možnosti vydávání českých cestovních dokladů osobám, které si je mohou obstarat u ukrajinských orgánů, a zavádějí se zvláštní režimy pro nové žádosti osob přesouvajících se z jiných členských států EU. U zvláštního dlouhodobého pobytu se zpřesňují pravidla společného postupu rodin, biometrie, reklamací, nepravdivých údajů, připojení nově přicestovalých dětí i kontroly bezdlužnosti vůči zdravotním pojišťovnám a nově také vůči Finanční správě.

Důvodová zpráva zároveň shrnuje změny zákona o azylu, zákona o pobytu cizinců a soudního řádu správního: řízení s bezpečnostním prvkem se mají soustředit k Městskému soudu v Praze a rozhodovat v senátech, aby byla rozhodnutí předvídatelnější a řízení efektivnější. V azylové oblasti se odůvodňuje i odebírání cestovních dokladů žadatelům pro účely návratu po skončení řízení, úpravy kolem psychomodulačních látek v zařízeních a posílení ochrany soukromí, včetně omezení poskytování informací ze spisů; současně se výslovně uvádí soulad návrhu s ústavním pořádkem, právem EU, mezinárodními smlouvami a deklaruje se pozitivní dopad na bezpečnost státu, zatímco rozpočtově se očekává zejména zátěž u specializovaného soudního přezkumu bezpečnostních cizineckých věcí.

[3/5] Rozsah: § 6b–§ 172; strany 63–89.

Tato část důvodové zprávy nejprve dokončuje sociální úpravy humanitární dávky pro osoby s dočasnou ochranou: mezi zranitelné osoby se nově výslovně zařazují i dočasně práce neschopní, rozšiřují se uznatelné náklady na bydlení i na ostatní prostory k ubytování a u neaktivních dospělých mimo chráněné skupiny se stanoví nulová výše dávky, aniž by tím odpadlo posuzování jejich majetku. Současně se zavádí povinné prohlášení, že žadatel a společně posuzované osoby pobývaly v ČR alespoň 16 dnů v kalendářním měsíci, a sankce se mají vztahovat jen na konkrétní dotčené osoby, nikoli automaticky na děti.

V části ke školství se navrhuje úplné zrušení osvobození od poplatků za nostrifikace podle § 9 zákona č. 67/2022 Sb., protože jeho význam s odstupem času oslabil a dosavadní omezení na osoby s kratší dobou dočasné ochrany působilo výkladové problémy; již zahájená řízení se však dokončí podle dosavadní úpravy. Rozsáhlá část k zákonu o azylu zrychluje a formalizuje řízení: nepřítomnost právního zástupce nově nebrání některým úkonům, zpřesňuje se doručování i elektronicky, prodlužovací řízení o azylu a doplňkové ochraně se výslovně podřizují unijním lhůtám a pro bezpečnostně citlivé věci se soustřeďuje příslušnost k Městskému soudu v Praze, který má rozhodovat v tříčlenných senátech ve zkrácených lhůtách. Zároveň se zpřísňují procesní pravidla pro odkladný účinek žalob a kasačních stížností, když musí být již při podání tvrzeny a doloženy všechny důvody a důkazy, obnovuje se povinnost odevzdat cestovní doklad po dobu azylového řízení, rozšiřují se identifikační oprávnění včetně pořizování zobrazení obličeje pro Eurodac a umožňuje se vyžádat přístup k informacím z mobilních telefonů či sociálních sítí pro ověření skutečností podstatných pro řízení.

Další změny v azylové oblasti upravují zákaz vnášení návykových a nově i psychomodulačních látek do zařízení, flexibilnější pravidla kapesného, možnost ubytovat nezletilé spolu se zajištěným dospělým, zvláštní soudní režim pro přezkum zajištění a žádostí o propuštění, jednorázový finanční příspěvek i osobám s udělenou ochranou mimo azylové zařízení, požadavek znalosti češtiny u dlouhodobě pobývajících rezidentů s mezinárodní ochranou a silnější ochranu soukromí vyloučením poskytování informací ze spisů podle informačního zákona. Přechodná ustanovení zároveň napravují nejasnost u veřejného zdravotního pojištění tak, že osoby žádající o mezinárodní ochranu před 12. červnem 2026 zůstávají po celé řízení státními pojištěnci, a řeší i dopady nové úpravy cestovních dokladů a pravidel pro návykové látky.

V části k zákonu o pobytu cizinců se zavádí přezkum rozhodnutí o zpětném přemístění podle revidovaného Schengenského hraničního kodexu, zpřesňují se důsledky zákazů vycestování ukládaných v trestním řízení a rozšiřují se informační povinnosti soudů, Probační a mediační služby i zaměstnavatelů, včetně využití dat z jednotného měsíčního hlášení. Významně se mění studijní migrace: jazyková a odborná příprava se vyřazuje z definice studia, pro tyto přípravné aktivity se má používat vízum nad 90 dnů, a zavádí se omezení, aby po takovém pobytu nebylo možné účelově a bez splnění podmínek rychle přejít na zaměstnaneckou kartu; současně se explicitně vyjasňuje, kdy podaná žádost zakládá oprávnění pobývat na území po dobu řízení. Dále se zpřesňují povinnosti hlášení pobytu a dokládání ubytování, stanoví se, že při vadném hlášení se k oznámení nepřihlíží a místem hlášeného pobytu se může stát adresa pracoviště ministerstva, rozšiřují se důvody automatického zrušení údaje o hlášeném pobytu a nově se výslovně ukládá povinnost vycestovat do 30 dnů od zániku pobytového oprávnění.

Závěr této části posiluje bezpečnostní a procesní nástroje i v cizineckém právu: policie má získat oprávnění zadržovat cizí pobytové doklady vedené v SIS jako ztracené či odcizené, upravuje se přísnější režim kamer v zařízeních pro zajištění cizinců, prodlužuje se uchování údajů o zajištěných osobách na jeden rok a promítá se zákaz vnášení psychomodulačních látek. U rozhodování o správním vyhoštění se nově zdůrazňuje, že u osob ohrožujících bezpečnost státu nebo veřejný pořádek zabrání vyhoštění až zvláště nepřiměřený zásah do soukromého a rodinného života, a soudní přezkum sdělení o změně zaměstnavatele u zaměstnaneckých karet se má výslovně vyloučit. Pro bezpečnostně citlivé pobytové věci, včetně některých případů neudělení či rušení pobytu a vyhoštění, se stejně jako v azylové agendě zavádí koncentrace k Městskému soudu v Praze, rozhodování v senátech a zrychlené lhůty pro žaloby i kasační stížnosti.

[4/5] Rozsah: § 171b–§ 367; strany 90–99.

Tato část důvodové zprávy dokončuje úpravy soudního přezkumu v cizineckých věcech a zavádí specializovaný režim pro bezpečnostně citlivé případy, jako je rušení pobytu či správní vyhoštění osob ohrožujících bezpečnost státu nebo veřejný pořádek; pro tyto věci má být výlučně příslušný Městský soud v Praze, rozhodování má probíhat v tříčlenných senátech a ve zrychlených lhůtách 90 dnů, respektive 3 měsíců. Nové §§ 171b až 171d samostatně upravují soudní přezkum zajištění cizince, prodloužení zajištění a nepropuštění ze zařízení: žalobu bude možné podat i prostřednictvím Policie ČR, soud má zpravidla rozhodovat bez jednání, nepřítomnost právního zástupce nemá blokovat řízení a soud bude moci místo zrušení rozhodnutí nově i zkrátit dobu zajištění; současně se posiluje rychlá komunikace soudu se správním orgánem a doručování přes zařízení pro zajištění cizinců.

Další změny v § 172b zvyšují procesní efektivitu v cizineckých věcech zavedením možnosti použít strojový překlad cizojazyčných listin, pokud soud nemá pochybnosti o jeho věrnosti, a zakotvují institut posledního hlášeného pobytu s nevyvratitelnou domněnkou, že se na této adrese účastník zdržuje, aby se odstranily průtahy při doručování. Současně se stanoví, že je-li účastník zastoupen, považuje se písemnost za doručenou již dnem doručení zástupci, což má zrychlit běh řízení zejména při zastoupení advokátem. V části k zákonu o pobytu cizinců se rozšiřuje oprávnění policie nahlížet do elektronických zařízení cizince za účelem zjištění totožnosti nebo při bezpečnostní kontrole, upravuje se běh lhůty odvolacího orgánu až od doručení spisu a rozšiřuje se systém migračních kvót jako transparentní nástroj prioritizace preferovaných typů migrace.

Přechodná ustanovení řeší zejména, že nové započítávání pobytu pro účely trvalého pobytu při jazykové a odborné přípravě dopadne až na žádosti podané po účinnosti novely, že dosud legálně držené návykové látky odebrané zajištěným cizincům přecházejí od účinnosti novely do vlastnictví státu a že nová pravidla soudního přezkumu se použijí jen na žaloby podané po nabytí účinnosti. Následující část ke změně soudního řádu správního rozšiřuje institut nepřijatelnosti kasační stížnosti i na senátně rozhodované cizinecké a azylové věci, aby zůstal použitelný i po koncentraci těchto agend k Městskému soudu v Praze. Část ke změně trestního zákoníku významně zpřísňuje trestní postih nelegální migrace: u násilného překročení státní hranice se zvyšuje sazba z 1 až 5 let na 2 až 8 let a u závažnějších okolností nově až na 3 až 12 let, obdobně se zpřísňuje organizování a umožnění nedovoleného překročení hranice i napomáhání k neoprávněnému pobytu, doplňují se nové kvalifikované okolnosti jako násilí vůči převáděné osobě, zranitelnost migrantů či způsobení smrti a nově se zavádí i trestnost přípravy u napomáhání k neoprávněnému pobytu. Závěr dokumentu stanoví účinnost převážně od 1. ledna 2027, avšak sociální ustanovení Lex Ukrajina a zákaz řízení vozidel s ukrajinskou registrační značkou se odkládají na 1. ledna 2028 kvůli potřebě delší přípravy systémů a praxe.

[5/5] Rozsah: § 367; strany 98–99.

Tato část nejprve stručně dokončuje odůvodnění změny § 367 odst. 1 trestního zákoníku u trestného činu nepřekažení trestného činu. Uvádí, že úprava reaguje na doplnění nových odstavců a přečíslování v § 339 a § 340 trestního zákoníku a současně na nové rozlišení závažnosti kvalifikačních okolností u těchto trestných činů, takže se znovu vymezuje, která jednání má být nadále trestné nepřekazit.

Následuje část osmá o účinnosti, která stanoví obecnou účinnost návrhu od 1. ledna 2027. Výjimku tvoří ustanovení Lex Ukrajina v sociální oblasti, u nichž se účinnost odkládá na 1. ledna 2028 kvůli potřebě delší legisvakanční lhůty, úprav informačních systémů a proškolení pracovníků Úřadu práce ČR i dalších dotčených subjektů. Stejně na 1. ledna 2028 se odkládá i účinnost zákazu řídit vozidla s ukrajinskou registrační značkou. Závěr obsahuje formální zakončení dokumentu s datem v Praze dne 25. května 2026 a elektronickými podpisy předsedy vlády Andreje Babiše a ministra vnitra Lubomíra Metnara.