Document 207 - Amendment to the Criminal Code - EU

[1/5] Rozsah: ČÁST PRVNÍ–ČÁST DEVÁTÁ; § 33–§ 301a; strany 1–32.

Tato část návrhu především rozsáhle mění trestní zákoník v oblasti environmentální kriminality, a to zejména v ČÁSTI PRVNÍ, kde rozšiřuje výčet trestných činů relevantních pro účinnou lítost v § 33, zavádí nové pravidlo § 119b o tom, že se nepřihlíží k oprávnění vydanému orgánem veřejné moci, pokud bylo získáno podvodem, nátlakem, korupcí nebo je zjevně v rozporu s hmotněprávními podmínkami, a doplňuje či přejmenovává skutkové podstaty týkající se radioaktivních látek, jaderného materiálu, jedů a nově i rtuti. Významnou změnou je vložení nových trestných činů těžkého poškození životního prostředí (§ 292a) a jeho nedbalostní formy (§ 292b), zpřísnění sazeb a úprava dosavadních skutkových podstat poškození a ohrožení životního prostředí (§ 293, § 294), včetně rozšíření chráněných složek o ekosystém a zavedení přísnějších následkových kvalifikací při smrti či těžké újmě více osob.

Návrh dále nově a podrobně upravuje poškození vodního zdroje a neoprávněný odběr vody (§ 294a), neoprávněné vypouštění znečišťujících látek z lodi (§ 296 a § 297), neoprávněnou recyklaci lodi (§ 297a), neoprávněné nakládání s odpady a jeho nedbalostní formu (§ 298 a § 298a) a zavádí celou sérii nových skutkových podstat § 298b až § 298j pro nepovolené nakládání s látkami ohrožujícími životní prostředí, uvádění nebezpečných výrobků a komodit na trh, záměry bez EIA, provoz zařízení s nebezpečnými látkami a zařízení používaných v odvětví ropy a zemního plynu v moři. Současně mění ochranu biodiverzity: nově formuluje § 299 o neoprávněném nakládání s chráněnými druhy, nahrazuje dosavadní nedbalostní skutkovou podstatu u § 300 novým trestným činem šíření invazních nepůvodních druhů a doplňuje § 301 o poškození chráněných částí přírody a § 301a se společnými výkladovými pravidly pro rozsah území, závažnost poškození a vymezení nakládání s odpady.

V navazujících částech dokument mění trestní řád a několik zvláštních zákonů tak, aby se nové trestněprávní pojetí promítlo i do procesních a kompetenčních ustanovení; v ČÁSTI DRUHÉ se v trestním řádu doplňuje rtuť, sloučeniny rtuti a směsi rtuti do ustanovení o vybraných procesních opatřeních, a v ČÁSTECH TŘETÍ až OSMÉ se obdobně doplňuje rtuť do zákona o sociálně-právní ochraně dětí, zákona o Policii ČR, zákona o GIBS, zákona o Celní správě, zákona o Vojenské policii a zákona o použití peněžních prostředků z majetkových trestních sankcí. ČÁST DEVÁTÁ stanoví účinnost od prvního dne kalendářního měsíce následujícího po vyhlášení.

Důvodová zpráva od strany 21 vysvětluje, že hlavním cílem novely je implementace směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1203 o trestněprávní ochraně životního prostředí, která nahrazuje starší směrnice z let 2008 a 2009, rozšiřuje katalog trestných činů proti životnímu prostředí, požaduje vyšší sankce, úpravu promlčení, zajištění a konfiskace, ochranu oznamovatelů a možnost využívat vyšetřovací nástroje známé z boje proti organizovanému zločinu. Důvodová zpráva současně popisuje nízkou efektivitu postihování environmentální kriminality v ČR, zdůrazňuje latentnost této trestné činnosti, nárůst skutků zejména v oblasti odpadů a ochrany vodních zdrojů, a výslovně uvádí, že trestní právo zde má doplňovat správněprávní ochranu jako prostředek ultima ratio. Návrh podle důvodové zprávy nemá mít významné negativní dopady na veřejné rozpočty, podnikatelské prostředí, sociální oblast ani soukromí, naopak má mít pozitivní dopad na životní prostředí a vnitřní bezpečnost.

[2/5] Rozsah: § 292a–§ 368; strany 32–57.

Tato část rozsáhle mění trestní zákoník v oblasti ochrany životního prostředí zejména kvůli implementaci směrnice EU 2024/1203. Zavádí nový trestný čin těžkého poškození životního prostředí (§ 292a) a jeho nedbalostní formu (§ 292b) pro případy ekologických katastrof, tedy zničení nebo dlouhodobého či nevratného závažného poškození ekosystémů, ovzduší, půdy nebo vody; současně se stanoví interpretační kritéria v novém § 301a. Zpřísňují se sazby a upravují kvalifikační okolnosti u stávajících trestných činů podle § 293 až 295, přičemž se ruší okolnost opětovného spáchání a nově se zdůrazňuje organizovaná skupina, značný prospěch a v některých případech smrt nebo těžká újma nejméně dvou osob.

Významnou novinkou je nové a podrobnější postihování nelegálního nakládání s rizikovými látkami a komoditami. U rtuti se zavádí speciální úprava, která pokrývá všechny formy rtuti, směsi, sloučeniny i výrobky s přidanou rtutí, rozšiřuje trestnost i na nedbalostní jednání a vede k vypuštění rtuti ze seznamu jedů v prováděcím nařízení; tomu odpovídají i navazující technické změny v trestním řádu a dalších zákonech. Nově se samostatně kriminalizuje neoprávněné vypouštění znečišťujících látek z lodí, neoprávněná recyklace lodí, neoprávněné nakládání s odpady a jeho nedbalostní forma, neoprávněná výroba a jiné nakládání s látkami ohrožujícími životní prostředí (§ 298b a 298c), včetně látek poškozujících ozonovou vrstvu, fluorovaných skleníkových plynů, vysoce regulovaných chemikálií, přípravků na ochranu rostlin, biocidů a používání rtuti.

Další nové skutkové podstaty míří na uvádění nebezpečných výrobků a odlesňovacích komodit na trh (§ 298d a 298e), nedovolené provedení záměru bez EIA (§ 298f), neoprávněné provozování zařízení s nebezpečnými látkami (§ 298g a 298h) a zařízení pro činnosti v odvětví ropy a zemního plynu v moři (§ 298i a 298j). Text podrobně vysvětluje, že „uvedení na trh“ zahrnuje i první dodání v EU a může probíhat i prostřednictvím informačních a komunikačních technologií. U odlesňovacích komodit se výslovně uvádí skot, kakao, káva, palma olejná, kaučuk, sója a dřevo a jejich produkty, přičemž trestní relevance se má posuzovat i podle rizikovosti země původu.

V závěru se mění pravidla pro ochranu chráněných druhů, invazních nepůvodních druhů a chráněných lokalit. U § 299 se zpřesňuje terminologie exemplářů a jedinců podle unijních předpisů, rozšiřuje se ochrana i na volně žijící ptáky a snižuje se hranice mezi přestupkem a trestným činem z 25 na 20 kusů. Nový § 300 zavádí trestnost šíření invazních nepůvodních druhů a § 301 nově výslovně pokrývá i významné vyrušování chráněných živočichů v evropsky významných lokalitách a ptačích oblastech. Závěrečné články obsahují převážně legislativně technické změny navazující na přejmenování trestných činů a vypuštění rtuti ze seznamu jedů a stanoví účinnost co nejdříve po marném uplynutí implementační lhůty EU k 21. květnu 2026.

[3/5] Rozsah: § 88–§ 299; strany 58–76.

Tato část dokumentu nejprve doplňuje výčet trestných činů, u nichž může zaniknout trestnost při dobrovolném zamezení škodlivému následku nebo včasném oznámení, a rozšiřuje jej mimo jiné o řadu ekologických deliktů, teroristické a bezpečnostní trestné činy. Současně upravuje § 88 o podmíněném propuštění z výkonu trestu odnětí svobody, kde podrobně vymezuje, po jaké části trestu lze pachatele propustit, a stanoví přísnější režim pro pachatele zvlášť závažných zločinů, včetně vražd, terorismu, obchodování s lidmi, válečných a mezinárodních zločinů; v textu je také patrná změna, kdy se mezi relevantní činy nově výslovně zahrnuje i nakládání s jedy nebo rtutí podle § 283 odst. 5.

Nový § 119b zavádí pravidlo, že u vyjmenovaných závažných deliktů se nepřihlíží k oprávnění udělenému orgánem veřejné moci, pokud pachatel věděl, že bylo získáno podvodem, nátlakem, korupcí nebo bylo zjevně v rozporu se zákonnými podmínkami; toto pravidlo se vztahuje zejména na trestné činy týkající se radioaktivních látek, drog, rtuti, odpadů a poškození životního prostředí. Následující pasáž rozsáhle přepracovává skutkové podstaty ekologických trestných činů v § 281 až § 299, přičemž opakovaně zpřísňuje sazby, rozšiřuje jednání, která jsou trestná, a zavádí samostatné nedbalostní varianty. Významnou změnou je začlenění rtuti do drogových a chemických trestných činů (§ 283, § 283b, § 286), samostatná trestnost neoprávněného nakládání s rtutí z hrubé nedbalosti a návaznost na nařízení EU 2017/852.

V oblasti ochrany životního prostředí se mění a rozšiřují skutkové podstaty těžkého poškození životního prostředí, poškození a ohrožení půdy, vody, ovzduší a ekosystémů, poškození vodních zdrojů, lesa, neoprávněného vypouštění znečišťujících látek z lodí, recyklace lodí, nakládání s odpady, látek poškozujících ozonovou vrstvu a fluorovaných skleníkových plynů, uvádění nebezpečných výrobků a komodit na trh, nedovoleného provedení záměru podléhajícího posouzení vlivů na životní prostředí, provozu zařízení s nebezpečnými látkami a zařízení v odvětví ropy a zemního plynu v moři. U řady ustanovení je z textu zřejmé zpřísnění oproti dosavadní úpravě, například zvýšení horních i dolních hranic sazeb, doplnění organizované skupiny, značného prospěchu, smrti nebo těžké újmy alespoň dvou osob jako kvalifikačních znaků a rozšíření chráněných složek i o ekosystém. Dokument také obsahuje budoucí změnu účinnou od 1. 7. 2026, kdy se dosavadní úprava látek poškozujících ozonovou vrstvu rozšiřuje i na fluorované skleníkové plyny a na výrobky či zařízení, které je obsahují nebo jsou na nich závislé.

Závěr úseku upravuje ochranu chráněných volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin, kde se dosavadní oddělení úmyslné a nedbalostní skutkové podstaty fakticky mění: nová formulace § 299 zahrnuje postih i při hrubé nedbalosti, rozšiřuje ochranu také na volně žijící ptáky a exempláře podle příloh unijního nařízení CITES a zachovává přísnější postih při organizované skupině, značném prospěchu či dlouhodobém nebo nevratném poškození populací a biotopů.

[4/5] Rozsah: § 300–§ 419a; strany 77–106.

Tato část novely výrazně rozšiřuje a zpřesňuje trestněprávní ochranu životního prostředí, zejména u šíření invazních nepůvodních druhů (§ 300), poškození chráněných částí přírody (§ 301) a ve společných ustanoveních (§ 301a), která nově stanovují kritéria pro posuzování závažnosti poškození, rozsahu území, nákladů na obnovu a významu nebezpečných látek. U § 300 jsou přesněji navázány skutkové podstaty na unijní nařízení o invazních druzích a rozlišují se základní, nedbalostní i kvalifikované formy, přičemž přísnější tresty dopadají na organizované skupiny, značný prospěch a následky v podobě těžké újmy na zdraví nebo smrti; u § 301 se oproti dosavadnímu znění mění pojetí z trestání jen při zániku nebo značném oslabení důvodu ochrany na širší postih už při jednání, které může způsobit podstatné zhoršení stavu chráněné části přírody nebo narušení chráněných živočišných druhů.

Navazující změny v trestním zákoníku upravují i ustanovení o nepřekažení a neoznámení trestného činu (§ 367 a § 368), kde se rozšiřují odkazy na nově formulované skutkové podstaty, zejména v oblasti radioaktivních látek, jaderných materiálů a nově i nakládání se rtutí; současně se zachovávají výjimky například pro advokáty, duchovní a osoby pomáhající obětem obchodování s lidmi. V § 419a se doplňuje implementace práva Evropské unie o novou směrnici EU 2024/1203 o trestněprávní ochraně životního prostředí a výslovně se vypočítávají další relevantní směrnice, včetně předpisů týkajících se obchodování s lidmi, dětí, kyberkriminality, finančních zájmů EU či sankcí za porušení omezujících opatření Unie.

Rozsáhlé změny souvisejících zákonů zasahují trestní řád a bezpečnostní předpisy: v ustanoveních o peněžité záruce, ničení věcí a záměně zásilky se mezi nebezpečné položky nově systematicky doplňuje rtuť, sloučeniny rtuti a směsi rtuti, stejně jako v zákonech o Policii ČR, GIBS, Celní správě a Vojenské policii, což má praktický dopad na oprávnění k držení, přepravě, evidenci, zajištění a kontrole těchto látek. Změna zákona o sociálně-právní ochraně dětí rozšiřuje okruh odsouzení vylučujících bezúhonnost žadatele o zařazení do evidence také o trestné činy související s rtutí a další závažnou kriminalitu proti dětem, lidské důstojnosti, bezpečnosti a terorismu.

Závěrečná rozdělová tabulka na stranách 92–106 podrobně přiřazuje jednotlivé novelizační body českého práva ke konkrétním článkům směrnice EU 2024/1203 a vysvětluje, jak nové či změněné skutkové podstaty odpovídají požadavkům Unie v oblasti ochrany ovzduší, vody, půdy, ekosystémů, odpadů, lodní recyklace, nebezpečných chemických látek, rtuti a dalších environmentálních deliktů. Prakticky je důležité, že tabulka potvrzuje záměr zvýšit trestní sazby a doplnit skutkové podstaty tak, aby české právo pokrývalo úmyslné i hrubě nedbalostní jednání a také případy, kdy oprávnění orgánu veřejné moci bylo získáno podvodně, korupčně nebo je zjevně v rozporu s právními podmínkami.

[5/5] Rozsah: § 298b–§ 419a; strany 107–124.

Tato část převádí do českého trestního práva požadavky směrnice EU 2024/1203 na trestněprávní ochranu životního prostředí a doplňuje nové skutkové podstaty i kritéria jejich posuzování. Ustanovení § 298b až § 298j postihují úmyslné i hrubě nedbalostní jednání při nakládání s chemickými látkami, pesticidy, biocidy, rtutí, fluorovanými plyny a látkami poškozujícími ozonovou vrstvu, dále uvádění nebezpečných výrobků na trh, porušení pravidel proti odlesňování, provádění záměrů bez posouzení vlivů na životní prostředí, provoz nebezpečných zařízení a offshore zařízení v ropném a plynárenském sektoru. U řady těchto trestných činů se stanoví základní sazby do pěti let, při hrubé nedbalosti zpravidla do tří let, a kvalifikované skutkové podstaty se sazbou tři až deset let, pokud čin způsobí těžkou újmu nejméně dvěma osobám nebo smrt.

Další ustanovení rozšiřují ochranu přírody a biodiverzity: § 299 postihuje neoprávněné usmrcování, odebírání, obchodování či držení zvláště chráněných druhů a exemplářů podle pravidel CITES, § 300 zakazuje nedovolené nakládání s invazními nepůvodními druhy a porušení podmínek povolení podle nařízení EU 1143/2014 a § 301 chrání památné stromy, významné krajinné prvky, jeskyně, chráněná území, evropsky významné lokality a ptačí oblasti. § 301a zároveň stanoví praktická interpretační pravidla pro posuzování závažnosti škody na životním prostředí, zejména podle výchozího stavu prostředí, rozsahu a trvalosti poškození, možnosti a nákladů obnovy, nebezpečnosti použitých látek a míry překročení povolených limitů. Výslovně se také upřesňuje, že nakládáním s odpadem se rozumí i zprostředkování, obchodování, následná péče o místa odstranění a dozor nad shromažďováním, skladováním, úpravou, využitím, odstraněním či přepravou odpadu, a stanoví se hlediska pro posouzení, kdy jde u odlesňovacích komodit o větší množství. Závěr úseku doplňuje odkaz na směrnici EU 2024/1203 v § 419a a stanoví účinnost zákona od prvního dne kalendářního měsíce následujícího po vyhlášení.