Document 189 - Government Bill on the Registration of Sales – EU
Summary
Read detailed overview
[1/9] Tato část návrhu zavádí novou právní úpravu evidence tržeb od roku 2027 a vymezuje, kdo a jaké tržby bude evidovat, přičemž povinnost dopadá na poplatníky daně z příjmů fyzických i právnických osob u tržeb uskutečněných v ČR. Evidovanou tržbou jsou zejména kontaktní platby v hotovosti, převodem, šekem, směnkou, virtuálním aktivem nebo obdobnými prostředky, pokud zakládají rozhodný příjem z podnikání; zákon současně upravuje i storna, opravy, nepřímé zastoupení a možnost pověřit evidencí jiného poplatníka. Součástí je široký katalog výjimek, například pro stát a veřejné instituce, finanční sektor, některé osoby se zdravotním postižením, paušalisty přihlášené k přirážce, dopravu, letecké a poštovní služby, automaty, samoobslužná zařízení či některé specifické sezónní a technicky obtížně evidovatelné tržby.
Návrh stanoví praktický režim evidence: poplatník musí před první evidovanou tržbou získat certifikát přes daňovou informační schránku, oznámit evidenční jednotky a nejpozději při uskutečnění tržby zaslat správci daně XML datovou zprávu s přesně určenými údaji; při překročení mezní doby odezvy musí odeslat data dodatečně nejpozději do 48 hodin. Působnost vykonává hlavně Finanční správa, kontrolní a blokové pokutování i Celní správa, přičemž za maření evidence nebo nezaslání údajů hrozí pokuta až 500 000 Kč. Současně se mění zákon o daních z příjmů: zavádí se přirážka 1 400 Kč měsíčně pro poplatníky v prvním pásmu paušálního režimu jako alternativa k evidenci tržeb, obnovuje se sleva na studenta, sleva za umístění dítěte a zavádí se sleva na evidenci tržeb do 5 000 Kč v prvním období evidence; dále se upravuje osvobození zaměstnaneckých benefitů, rekreací, sociálních služeb a spropitného ve stravovacích službách.
V části o DPH se upravují pravidla pro malé nedobytné pohledávky, zejména zvýšení limitu jednotlivé pohledávky z 10 000 Kč na 20 000 Kč, zkrácení doby po splatnosti ze 6 na 3 měsíce a zvýšení ročního souhrnného limitu vůči jednomu dlužníkovi na 100 000 Kč; zároveň se ruší některá omezení a přesouvají definice vybraných nápojů a pitné vody mezi přílohami zákona. Návrh také sjednocuje daňové zacházení s nealkoholickými nápoji v restauračních službách směrem k nižší sazbě DPH a ruší některá ustanovení o omezení odpočtu u vybraných osobních automobilů. V návazných novelách zákonů o Finanční a Celní správě se rozšiřují pravomoci pro kontrolní nákup a práci s údaji z evidence tržeb a umožňuje se flexibilnější změna místní příslušnosti finančních úřadů kvůli rovnoměrnějšímu zatížení. Účinnost zákona je stanovena převážně od 1. ledna 2027, zatímco ustanovení potřebná pro technické a správní spuštění systému nabývají účinnosti již dnem po vyhlášení.
[2/9] Tato část dokumentu popisuje zejména daňové a institucionální změny navázané na znovuzavedení evidence tržeb a současně hodnotí jejich ústavní, evropskoprávní a mezinárodněprávní soulad. V oblasti DPH se navrhuje zavést sníženou sazbu 12 % na nealkoholické nápoje podávané v rámci restauračních služeb, rozšířit možnosti opravy základu daně u malých nedobytných pohledávek a urychlit vrácení DPH z nezaplacených faktur z 6 na 3 měsíce; zároveň se zvyšuje limit jednotlivé pohledávky z 10 000 Kč na 20 000 Kč a roční limit z 20 000 Kč na 100 000 Kč. Dále se od roku 2027 ruší omezení odpočtu DPH na vstupu u vybraných osobních automobilů, přičemž dosavadní omezení pro roky 2024 až 2026 zůstávají zachována.
V části o Finanční a Celní správě se zavádí možnost využít kontrolní nákup i pro oblast evidence tržeb a daňových či účetních povinností a rozšiřuje se zvláštní ochrana údajů v daňové analytické evidenci také na data z evidence tržeb. Současně se navrhuje zjednodušená změna místní příslušnosti finančních úřadů, aby bylo možné pružně přesouvat agendu mezi úřady podle vytíženosti, což je prezentováno jako mezikrok k budoucímu modelu jediného finančního úřadu s celostátní působností. Dokument zdůrazňuje, že změna místní příslušnosti se má týkat hlavně registrovaných podnikajících subjektů, nikoli nepodnikajících fyzických osob, a má být kompenzována zachováním procesních práv, možností elektronické komunikace, nahlížení do spisu i videokonferenčním jednáním.
Rozsáhlá část textu je věnována obhajobě ústavnosti evidence tržeb a souvisejících sankcí, zejména z hlediska ochrany vlastnictví, svobody podnikání, soukromí a osobních údajů. Návrh argumentuje, že nová evidence tržeb je méně zatěžující než původní systém, protože ruší povinnost vydávat účtenku a omezuje rozsah odesílaných údajů pouze na minimum nutné k identifikaci tržby, poplatníka, evidenční jednotky a pokladního zařízení. Evidovat se mají všechny formy kontaktních plateb, aby nevznikaly mezery a obcházení systému podle zvoleného způsobu úhrady, přičemž stát zdůvodňuje, že jiné dostupné nástroje by byly buď méně účinné, nebo invazivnější. Sankce v oblasti evidence tržeb mají podobu napomenutí a pokut až do 500 000 Kč, přičemž text výslovně zdůrazňuje nutnost individualizace podle závažnosti skutku a majetkových poměrů pachatele.
Dokument dále uzavírá, že navržená úprava je slučitelná s právem EU, Listinou základních práv EU, Evropskou úmluvou i dalšími mezinárodními závazky České republiky a že v oblasti DPH odpovídá směrnici o DPH i judikatuře Soudního dvora EU. Součástí textu je také mezinárodní srovnání, podle něhož je elektronická evidence tržeb v různých podobách běžná ve více než 20 zemích EU a český návrh odpovídá moderním evropským trendům. Z hlediska dopadů na veřejné rozpočty se od evidence tržeb očekává zvýšení daňových příjmů asi o 14,4 mld. Kč, ale zároveň vzniknou významné implementační a provozní náklady Finanční a Celní správy. U DPH se počítá s negativním dopadem snížené sazby na nealkoholické nápoje přibližně 0,7 mld. Kč ročně, u malých nedobytných pohledávek s dopadem v desítkách milionů Kč a u zrušení omezení odpočtu u osobních automobilů s výpadkem v nižších stovkách milionů Kč ročně.
[3/9] Tato část důvodové zprávy podrobně odůvodňuje znovuzavedení evidence tržeb v modernizované a méně administrativně náročné podobě a odhaduje, že po započtení výjimek by se mohla týkat přibližně 600 tisíc podnikatelů. Zdůrazňuje se očekávaný přínos v narovnání podnikatelského prostředí, snížení nákladů oproti původnímu systému, dostupnost bezplatné aplikace pro menší podnikatele a možnost částečné kompenzace nákladů jednorázovou slevou na dani z příjmů; u poplatníků v paušálním režimu se místo evidence počítá s možností zvýšení paušální zálohy. Současně jsou popsány i další daňové dopady, zejména pozitivní efekt snížení sazby DPH u stravovacích služeb a podávání nápojů a úprava vracení DPH u malých nedobytných pohledávek ve prospěch věřitelů.
Text dále uvádí, že návrh nemá samostatné negativní sociální, genderové, ekologické, dětské ani bezpečnostní dopady, nepředstavuje veřejnou podporu a na územní samosprávy má převážně nepřímý pozitivní fiskální efekt díky lepšímu výběru sdílených daní. Velký prostor je věnován ochraně soukromí: evidence tržeb je vymezena jako zpracování osobních údajů založené na plnění právní povinnosti a výkonu veřejné moci podle GDPR, přičemž se mají zpracovávat zejména identifikační údaje poplatníka, údaje o evidenčních jednotkách a o jednotlivých tržbách. Návrh výslovně zdůrazňuje změnu oproti starému systému v tom, že již nebude obecná povinnost vystavit a předat zákazníkovi účtenku, čímž se snižuje riziko zneužití rodného čísla obsaženého v DIČ, a data mají být chráněna přísnějším režimem speciální daňové analytické evidence s omezeným přístupem, logováním a uchováním nejvýše po dobu 10 let.
Ve zvláštní části se pak vykládají § 1 až § 10 nového zákona o evidenci tržeb: zákon je koncipován jako nástroj správy daní zaměřený jen na ty tržby, jejichž evidence je racionální a přiměřená, zejména tam, kde existuje prostor pro zatajení příjmů. Vymezuje se okruh poplatníků, omezení na tržby uskutečněné na území České republiky, pojem evidenční jednotky zahrnující provozovny, internetové stránky či aplikace, dopravní prostředky a také samotného podnikatele v „zbytkových“ případech. Podrobně jsou vysvětleny formální a materiální znaky evidované tržby, nové pojetí kontaktní platby, zahrnutí hotovosti, bezhotovostních převodů, virtuálních aktiv, šeků, směnek či obdobných prostředků a také pravidla pro dobírky, storna, nepřímé zastoupení a pověření jiného poplatníka evidováním tržeb. Významná změna oproti dřívější úpravě spočívá i v jednotnějším a technologicky neutrálním přístupu k různým formám plateb, aby nevznikaly nežádoucí rozdíly mezi hotovostními a bezhotovostními úhradami v situacích, kdy jsou si ekonomicky obdobné.
[4/9] Tato část dokumentu podrobně upravuje výjimky z povinnosti evidence tržeb, správu technického režimu evidence a sankční i procesní pravidla. Nejprve řeší odpovědnost při pověření jiného poplatníka evidováním tržeb: za povinnosti, které na pověřence nepřecházejí, odpovídá původní poplatník, za převedené povinnosti odpovídá pověřený poplatník a za samotné porušení povinnosti evidovat tržbu nesou odpovědnost oba společně. Následně vymezuje osobní a věcné výjimky z evidence tržeb, zejména pro stát, samosprávy, některé příspěvkové organizace, veřejné vysoké školy a vybrané školské právnické osoby, Českou národní banku, držitele poštovní licence, subjekty finančního trhu, poplatníky v paušálním režimu s uhrazenou přirážkou a těžce zrakově postižené podnikatele za přísně stanovených podmínek; zvláštní pravidlo se zavádí i pro občany jiných států EU s krátkodobým pobytem v ČR, kteří mohou postižení prokazovat jinak než českým průkazem ZTP či ZTP/P.
Další část stanoví věcné výjimky podle povahy činnosti nebo způsobu uskutečnění tržby, například pro drobnou doplňkovou činnost veřejně prospěšných poplatníků, zaměstnanecké benefity a plnění v pracovněprávních vztazích, školní stravování a ubytování dětí, žáků a studentů, platby v prostředcích pravidelné hromadné přepravy a na palubě letadla, osobní železniční přepravu, obchodní leteckou dopravu, některé poštovní služby, hazardní hry, regulované činnosti v energetice, vodovodech a kanalizacích, spotřebitelském úvěru, platebních službách, správě nevýkonných úvěrů a službách souvisejících s kryptoaktivy. Vedle toho jsou z evidence vyňaty i některé zvláštní případy, jako tržby do přidělení daňového identifikačního čísla právnickým osobám a ještě 10 dnů po jeho přidělení, prodeje prostřednictvím prodejních automatů a některých samoobslužných zařízení mimo provozovnu, následné čerpání předplaceného kreditu v mobilní síti, provoz veřejných toalet a sezónní prodej sladkovodních ryb. Dokument zároveň vysvětluje, že u prodejních automatů zůstává zachována alespoň obecná evidenční povinnost podle daňového řádu pro hotovostní platby.
Rozsáhle je upraven i samotný technický a správní režim evidence tržeb. Poplatník musí získat potřebné certifikáty prostřednictvím daňové informační schránky, oznámit údaje o evidenčních jednotkách, udržovat jejich údaje aktuální a chránit certifikát před zneužitím; správce daně musí zveřejnit podmínky pro získání a správu certifikátů, datový formát XML, datovou strukturu zpráv i technické podmínky jejich přijímání. Zákon redukuje dosavadní administrativu tím, že ruší povinnost vystavovat účtenku s předepsanými údaji a významně omezuje okruh zasílaných údajů, přičemž výslovně zdůrazňuje, že se neodesílají osobní údaje zákazníků. Zavádí se evidenční identifikační číslo jako univerzální identifikátor poplatníka, které je buď shodné s DIČ, nebo je tvořeno rodným číslem či vlastním identifikátorem zpřístupněným správcem daně v daňové informační schránce.
Další ustanovení řeší dobu odezvy systému, mezní dobu odezvy nejméně 2 sekundy a postup při výpadku online spojení, kdy lze údaje o tržbě zaslat dodatečně bezodkladně po obnovení spojení, nejpozději do 48 hodin. Působnost ve správě evidence tržeb je svěřena finančním úřadům, zatímco celní orgány se podílejí na prověřování plnění povinností a mohou ukládat pokuty příkazem na místě; výslovně se počítá i s kontrolními nákupy. Upravena je možnost poplatníka zpětně nahlížet do evidovaných údajů v daňové informační schránce, dále přestupky za maření či závažné ztěžování evidence tržeb a za nezaevidování tržby, přičemž horní hranice pokuty činí 500 000 Kč. Závěr části stanoví subsidiární použití daňového řádu, pravidla pro předávání informací mezi orgány veřejné moci a výjimku z české evidence tržeb v případech, kdy je tržba srovnatelně evidována podle práva státu, s nímž má ČR mezinárodní smlouvu umožňující výměnu srovnatelných údajů; navazující novela zákona o daních z příjmů pak odůvodňuje možnost, aby se část fyzických osob v paušálním režimu zprostila evidence tržeb zvýšením paušální daně o 1 400 Kč.
[5/9] Tato část důvodové zprávy zavádí nový institut „přirážky“ pro fyzické osoby v prvním pásmu paušálního režimu s příjmy ze samostatné činnosti do 1 mil. Kč, která je spojena s výjimkou z evidence tržeb; přihlášení je dobrovolné, oznamuje se správci daně a přirážka zvyšuje měsíční paušální zálohu z 100 Kč na 1 500 Kč. Podrobně se upravují situace vzniku, opětovného vzniku po přerušení činnosti, zániku a odhlášení z přirážky, včetně případů, kdy poplatník přestane splňovat podmínky, překročí limit příjmů nebo byl k přirážce přihlášen neoprávněně; v oprávněných případech se přirážka promítá do výsledné daně, v neoprávněných se vrací nebo započítává.
Současně se výrazně mění daňový režim zaměstnaneckých benefitů: ruší se limit pro osvobození většiny nepeněžních volnočasových benefitů, společenské akce zaměstnavatele se přesouvají do jiného ustanovení bez věcné změny a rekreace či zájezdy se vracejí k limitu 20 000 Kč ročně. Nově se osvobozují příspěvky zaměstnavatele na vybrané komunitní sociální služby a zavádí se osvobození spropitného ve stravovacích službách pro zaměstnance gastronomie do měsíčního limitu 7 % příjmů zaměstnavatele ze stravovacích služeb, přičemž jsou přesně vymezeny podmínky, co je a není spropitné a na které provozovny a zaměstnance se režim vztahuje.
Další změny obnovují slevu na studenta ve výši 4 020 Kč a slevu za umístění dítěte do předškolního zařízení, nově s pravidly pro rozdělení maximální částky mezi více poplatníků pečujících o totéž dítě; současně se zavádí sleva na evidenci tržeb až do 5 000 Kč pro osoby samostatně výdělečně činné, které evidenční povinnost skutečně splní alespoň jednou. Na tyto slevy navazují procesní pravidla pro nerezidenty, měsíční zálohy, prohlášení poplatníka, způsob prokazování nároku i nová oznamovací povinnost předškolních zařízení vůči správci daně.
V části k DPH se ruší omezení odpočtu daně na vstupu u vybraných osobních automobilů a u malých nedobytných pohledávek se zkracuje lhůta pro opravu základu daně z 6 na 3 měsíce po splatnosti, zvyšuje se limit jednotlivé pohledávky z 10 000 Kč na 20 000 Kč a roční souhrnný limit z 20 000 Kč na 100 000 Kč. Současně se ruší pravidlo, že tyto opravy lze provést jen jednou ročně, a upravuje se i povinná oprava odpočtu daně na straně dlužníka.
U stravovacích služeb se sjednocuje sazba DPH na 12 % i pro podávání nealkoholických nápojů, zatímco alkoholické nápoje zůstávají v základní sazbě 21 %, a přechodná ustanovení obecně potvrzují použití dosavadních pravidel na období před účinností a stanoví zvláštní režimy zejména pro benefity, slevu na evidenci tržeb a nové podmínky oprav DPH.
[6/9] Tato část důvodové zprávy upravuje přechodná ustanovení k novele zákona o DPH a zejména stanoví, že u opravy odpočtu daně dlužníkem při nedobytné pohledávce se nová zkrácená lhůta 3 měsíců po splatnosti použije jen na zdanitelná plnění uskutečněná od 1. ledna 2027, zatímco na plnění do konce roku 2026 dopadá dosavadní lhůta 6 měsíců. Současně se zavádí speciální přechodné pravidlo, které umožní od roku 2027 použít nová pravidla pro opravu malých nedobytných pohledávek i na pohledávky ze zdanitelných plnění z let 2025 a 2026, pokud dosud nebyly uplatněny, přičemž nově lze zahrnout i pohledávky do 20 000 Kč včetně DPH a nadále platí souhrnný roční limit 100 000 Kč včetně DPH. Přechodná ustanovení dále řeší změnu sazby DPH u nealkoholických nápojů v rámci stravovacích služeb podle dne uskutečnění zdanitelného plnění a použití standardního režimu při zálohách zaplacených ještě ve staré sazbě.
Významná část textu se věnuje zrušení dočasného omezení odpočtu DPH u vybraných osobních automobilů od roku 2027 a rozlišuje několik situací podle okamžiku uvedení vozidla nebo technického zhodnocení do stavu způsobilého k užívání. U automobilů a technických zhodnocení uvedených do užívání do konce roku 2026 zůstává i nadále zachován limit odpočtu 420 000 Kč i pro následné opravy a úpravy odpočtu, zatímco u majetku uvedeného do užívání až od roku 2027 se již omezení neuplatní, a to i u plnění nebo záloh přijatých ještě v roce 2026. Nově se také umožňuje dodatečně douplatnit dříve omezený odpočet prostřednictvím dodatečného daňového přiznání podaného do konce ledna 2027 a stanoví se i zvláštní režim pro případy, kdy se automobil po roce 2027 nově stane dlouhodobým majetkem.
Další rozsáhlá část mění zákon o Finanční správě České republiky a zavádí nový mechanismus fakultativní změny místní příslušnosti finančních úřadů za účelem rovnoměrnějšího rozložení agendy, zejména mezi přetíženými a méně vytíženými regiony. Tento nástroj se má vztahovat především na registrované daňové subjekty a podnikatele zapsané v zákonem stanovených evidencích, tedy hlavně právnické osoby a podnikající fyzické osoby, nikoli na nepodnikající fyzické osoby; změna se provede rozhodnutím obdobným přeregistraci, bez možnosti odvolání, při zachování práv daňového subjektu na přístup k vybraným písemnostem a s centrální koordinační rolí Generálního finančního ředitelství. Úprava se vztahuje i na některé nedaňové agendy finančních úřadů, řeší vztah k delegaci a stanoví, že již provedená změna místní příslušnosti zpravidla trvá i při pozdější změně okolností.
Současně se rozšiřují pravomoci Finanční i Celní správy k provádění kontrolního nákupu také pro účely evidence tržeb a obecněji i pro tuzemskou správu daní, nejen pro mezinárodní spolupráci. Důvodová zpráva to opírá o potřebu efektivně identifikovat daňové subjekty u skrytých e-shopů, nelegálních on-line hazardních her nebo flotilových společností v přepravě osob, kde bez kontrolního nákupu nelze získat údaje potřebné k určení skutečného provozovatele a daňovým únikům tak nelze účinně čelit. Navazuje na to i znovuzařazení údajů z evidence tržeb do daňové analytické evidence kvůli zvýšené ochraně dat a u Celní správy se doplňuje možnost používat širší krycí prostředky, nejen krycí doklady.
Závěr části vymezuje dělenou účinnost nové úpravy evidence tržeb: obecně má zákon nabýt účinnosti 1. ledna 2027, ale ustanovení potřebná pro získání certifikátů, oznamování evidenčních jednotek, přestupky a procesní působnost správních orgánů mají začít platit již dnem následujícím po vyhlášení. Následně začíná závěrečná zpráva RIA, která představuje EET 2.0 jako modernější a méně zatěžující systém s očekávaným přínosem 14,4 mld. Kč pro veřejné rozpočty, bez povinného tisku účtenek, s bezplatnou aplikací finanční správy a se zaměřením na narovnání podnikatelského prostředí. RIA současně zdůrazňuje, že nová evidence tržeb má lépe postihovat i bezhotovostní platby a nové platební kanály, které podle předkladatele dnes umožňují obcházet daňové povinnosti.
[7/9] Tato část dokumentu nejprve porovnává varianty zachování současného stavu, zavedení EET 2.0 a návratu k původní podobě EET. U varianty EET 2.0 se uvádí odhad ročního dodatečného výnosu veřejných rozpočtů 14,4 mld. Kč při plném náběhu, založený na odhadu zatajených tržeb v rámci šedé ekonomiky a na vyšší analytické účinnosti finanční správy; zároveň má jít o modernější, jednodušší a méně administrativně náročný systém bez povinnosti vydávat účtenku, bez různých režimů evidence a s menším rozsahem předávaných údajů. Původní verze EET je naopak vyhodnocena jako méně efektivní, administrativně těžší a nákladnější pro podnikatele i stát, zejména pro subjekty dřívější třetí a čtvrté vlny, které by musely nově pořizovat zařízení, zatímco optimální variantou je výslovně označeno zavedení EET 2.0 od roku 2027.
Současně tato část přechází do konkrétních novel zákona o daních z příjmů a zavádí nový institut přirážky zprošťující povinnosti evidovat tržby pro poplatníky v prvním pásmu paušálního režimu s příjmy do 1 000 000 Kč, včetně pravidel přihlášení, odhlášení a zániku tohoto statusu. Nově se do zákona doplňuje, že paušální daň i daň vypočtená podle obecného režimu se zvyšují o součin počtu měsíců, v nichž byl poplatník k této přirážce přihlášen, a výše přirážky; obdobně se upravuje i vztah k daňovému bonusu. V části o slevách na dani se rozšiřuje výčet o znovuzavedenou slevu na studenta, slevu za umístění dítěte a slevu na evidenci tržeb, přičemž sleva na evidenci tržeb má činit až 5 000 Kč a lze ji uplatnit jen v prvním období, kdy poplatník zaevidoval povinnou tržbu.
Významné změny se týkají také zaměstnaneckých benefitů a osvobození od daně: doplňuje se osvobození účasti na společenských akcích pořádaných zaměstnavatelem, příspěvků na kulturní a sportovní akce, rekreaci, zájezdy a nově i příspěvků na osobní asistenci a další komunitní sociální služby. Zvlášť se zavádí osvobození spropitného ve stravovacích službách přiděleného zaměstnancům, a to do limitu odpovídajícího 7 % měsíčních příjmů zaměstnavatele ze stravovacích služeb. U neuznatelných daňových nákladů se tomu odpovídajícím způsobem rozšiřuje výčet osvobozených nepeněžních plnění, která zaměstnavatel nemůže uplatnit jako daňově uznatelný výdaj.
Dále se zpřesňují pravidla pro veřejně prospěšné poplatníky, zejména vymezení subjektů, u nichž jsou s výjimkou investičních dotací předmětem daně všechny příjmy, a technicky se doplňuje i pravidlo zaokrouhlování samostatného základu daně a záloh u příjmů ze závislé činnosti na celé koruny nahoru. V ustanoveních o daňovém zvýhodnění na dítě zůstává zachována vazba na děti žijící v domácnosti na území EU nebo EHP a zpřesňuje se text o soustavné přípravě na budoucí povolání. Dokument také stanoví, že účinnost nové regulace bude průběžně přezkoumávána podle ukazatelů daňových úniků a komplexně po třech letech účinnosti, přičemž návrh byl konzultován s finanční správou, celní správou a zástupci podnikatelů.
[8/9] Tato část upravuje zejména daňové zvýhodnění na vyživované dítě, měsíční a roční uplatnění slev na dani, podmínky pro daňový bonus a povinnosti zaměstnance i plátce daně při prokazování nároku. Podrobně stanoví, kdy lze zvýhodnění uplatnit, jak se řeší situace společně hospodařící domácnosti, manželství dítěte, dítěte se ZTP/P, studia v zahraničí a také kdy se již vyplacený bonus považuje za daňový nedoplatek. Současně rozšiřuje a zpřesňuje okruh údajů a dokladů pro slevy, včetně slevy na studenta, slevy za umístění dítěte a dalších potvrzení předkládaných zaměstnavateli.
Další významná část se týká daňového přiznání fyzických osob, záloh ze závislé činnosti a paušálního režimu. Upravují se pravidla pro povinnost podat přiznání, zohlednění slev a zvýhodnění u nerezidentů, oznamovací povinnosti a nově i institut přirážky v rámci prvního pásma paušálního režimu, včetně přihlášení, odhlášení, ukončení a oznámení nesplnění podmínek. Paušální záloha v prvním pásmu se u poplatníka přihlášeného k přirážce navyšuje a samotná přirážka činí 1 400 Kč.
V části k DPH se mění pravidla pro opravy základu daně u nedobytných pohledávek a pro opravu odpočtu daně dlužníkem. U drobných pohledávek se zvyšuje limit z 10 000 Kč na 20 000 Kč, zkracuje se doba po splatnosti ze 6 měsíců na 3 měsíce a nově se připouští vyšší roční souhrnný limit těchto pohledávek vůči jednomu dlužníkovi až do 100 000 Kč. Současně se zkracuje lhůta pro povinné snížení odpočtu daně u nezaplacených pohledávek z 6 na 3 měsíce po splatnosti a doplňují se pravidla pro běh lhůt v exekuci, insolvenci, pozůstalosti či preventivní restrukturalizaci.
Významné změny se týkají také DPH u vybraného osobního automobilu, nároku na odpočet a snížených sazeb. Zákon nově systematicky upravuje omezení odpočtu u vybraných osobních automobilů, technického zhodnocení a následného zařazení do dlouhodobého majetku. V přílohách k zákonu o DPH se upravuje vymezení služeb a zboží ve snížené sazbě, zejména u stravovacích služeb a nápojů, pitné vody, zdravotnických prostředků, pomůcek pro zdravotně postižené, dětských autosedaček a kulturních či sociálních služeb. Závěrem se otevírá i změna zákona o Finanční správě, která umožňuje změnu místní příslušnosti finančního úřadu v zájmu rovnoměrného rozložení výkonu správy daní.
[9/9] Tato část upravuje zejména změnu místní příslušnosti finančního úřadu a stanoví, že daňový subjekt má při takové změně právo seznámit se s písemnostmi založenými ve spise u finančního úřadu podle svého místa pobytu nebo sídla. Změna místní příslušnosti se může použít i u Specializovaného finančního úřadu a v jiných oblastech působnosti finančního úřadu; pokud byl správce daně delegován, delegace při přechodu místní příslušnosti v odpovídajícím rozsahu zaniká. Pozdější změna podmínek sama o sobě na již provedenou změnu místní příslušnosti nedopadá, ledaže finanční úřad výslovně rozhodne o jejím zrušení.
Dále se zavádí zvláštní úprava kontrolního nákupu při správě daní, který může finanční správa používat k prověřování povinností podle předpisů o mezinárodní spolupráci při správě daní, evidenci tržeb i dalších daňových a účetních předpisů. Jednání při kontrolním nákupu se považuje za uzavření smlouvy, lze od ní za určitých podmínek odstoupit, prodejce musí být o kontrolním nákupu informován bezprostředně nebo nejpozději do 14 dnů a při vrácení zboží je povinen vrátit zaplacenou cenu. Současně se rozšiřuje daňová analytická evidence o údaje získané také při plnění povinností v evidenci tržeb a přesně se vymezuje okruh orgánů, kterým lze tyto údaje poskytovat, včetně finanční správy, celní správy, ministerstva financí, FAÚ, orgánů činných v trestním řízení, soudů či zpravodajských služeb.
Navazující změny v zákoně o Celní správě přidávají evidenci tržeb mezi oblasti, v nichž může celní správa provádět kontrolní nákup, a rozšiřují možnost použití podpůrných operativně pátracích prostředků i pro tyto účely. Závěrečná tabulka souladu s právem EU zachycuje navržené změny v DPH, zejména zvýšení limitu pohledávky pro opravu základu daně z 10 000 Kč na 20 000 Kč, zvýšení ročního souhrnného limitu na 100 000 Kč a zkrácení časového testu po splatnosti z 6 měsíců na 3 měsíce; stejná lhůta se zkracuje i pro povinnost dlužníka snížit odpočet daně. U stravovacích služeb se také mění vymezení nápojů tak, aby odpovídalo evropské úpravě umožňující odlišné zacházení s alkoholickými i nealkoholickými nápoji.