Document 172 - Amendment to the Act on Travel Documents – EU

[1/6] Tato část návrhu zákona rozsáhle mění pravidla pro vydávání, převzetí, platnost a evidenci cestovních dokladů a občanských průkazů, přičemž hlavním cílem je sjednocení obou agend, větší digitalizace a rozšíření služeb poskytovaných i v zahraničí prostřednictvím zastupitelských úřadů. U cestovních dokladů se nově umožňuje podání žádosti i převzetí mimo pracoviště úřadu ze zdravotních důvodů, využití již pořízených biometrických údajů z téhož dne při žádosti o občanský průkaz, širší zastoupení na základě zvláštní plné moci nebo datové schránky a také určení jiné osoby přímo v žádosti k převzetí dokladu; zároveň se zavádí nové důvody odepření vydání a pozastavení platnosti pasu při evropském zatýkacím rozkazu nebo opatření k vyžádání osoby z ciziny. Významně se upravují i důvody skončení platnosti dokladů, včetně nového výslovného řešení zničení, nebezpečí zneužití, zaplnění dokladu záznamy, změn po sňatku uzavřeném v zahraničí a pravidel pro odevzdání či znehodnocení neplatného dokladu, přičemž proti některým rozhodnutím nově není odvolání.

U občanských průkazů se obdobně posiluje role pověřených zastupitelských úřadů, rozšiřuje možnost podat žádost a převzít průkaz mimo pracoviště, připouští se převzetí jinou předem určenou osobou a využití biometrických údajů z žádosti o cestovní doklad podané téhož dne. Současně se mění některé identifikační údaje zapisované do dokladů, zejména pravidla pro více jmen a místo narození, prodlužuje se z 45 na 90 dnů doba, po které skončí platnost občanského průkazu po úmrtí manžela nebo registrovaného partnera, a zavádí se nová lhůta pro převzetí občanského průkazu 60 dnů, resp. 150 dnů při převzetí na zastupitelském úřadu. Návrh dále mění evidence obou agend, rozšiřuje zapisované údaje o záznamy k přestupkům, zákazům vycestování, evropským zatýkacím rozkazům a kontaktním údajům pro vyrozumění, nově upravuje poskytování údajů a digitálních fotografií zemřelých držitelů příbuzným a stanoví přesnější doby uchovávání dat. V navazujících zákonech se zavádí nový přestupek zneužití veřejné listiny, u digitálního stejnopisu průkazu se zvyšuje maximální pokuta z 10 000 Kč na 50 000 Kč a věcná příslušnost se přesouvá z Ministerstva vnitra na obecní úřad obce s rozšířenou působností. Současně se mění správní poplatky, včetně nových poplatků za převzetí dokladu na jiném místě nebo přes zastupitelský úřad, některé sazby se zvyšují či snižují a v zákoně o základních registrech se ruší údaje související s fyzickým prokazováním totožnosti autentizací; účinnost celé novely je stanovena na 1. ledna 2027.

[2/6] Tato část důvodové zprávy vysvětluje, že navržená novela sjednocuje a modernizuje agendu cestovních dokladů a občanských průkazů, zejména rozšiřuje působnost zastupitelských úřadů, umožňuje širší zastoupení při podání žádosti a převzetí dokladů, zavádí mobilní podání a převzetí mimo úřad a upravuje správní poplatky podle skutečných nákladů nových služeb. Současně se zdůrazňuje soulad návrhu s ústavním pořádkem, právem EU i GDPR; v oblasti ochrany osobních údajů se ruší bezpečnostní osobní kód jako autentizační prvek a nově se umožňuje zpracování kontaktních údajů občana pro notifikace o převzetí dokladu či poskytování údajů z evidencí.

Ve zvláštní části k zákonu o cestovních dokladech se navrhuje zkrácení některých lhůt pro vydání pasů podaných na zastupitelském úřadu a převzatých v ČR ze 120 dnů na 30 dnů, možnost využít biometrické údaje pořízené tentýž den pro druhý doklad, flexibilnější pravidla pro podpis, úpravy zápisu více jmen a příjmení a nové možnosti prokazování totožnosti i jiným hodnověrným způsobem. Významnou změnou je zavedení nového institutu pozastavení platnosti cestovního pasu při vydání evropského zatýkacího rozkazu nebo při opatření směřujícím k vyžádání osoby z cizího státu; zároveň se rozšiřují důvody pro odepření vydání cestovního dokladu a evidenční oprávnění Policie ČR.

Další změny se týkají skončení platnosti dokladů, možnosti ponechat si neplatný cestovní doklad po úředním znehodnocení, elektronického ohlašování ztráty, odcizení, zničení či nebezpečí zneužití, rozšíření notifikačních kanálů o e-mail a SMS a nového vedení údajů v evidencích včetně záznamů o přestupcích a pozastavení platnosti. Přestupková úprava se zpřehledňuje zavedením nových skutkových podstat a nového třístupňového systému pokut až do 50 000 Kč podle závažnosti jednání.

V části ke zákonu o občanských průkazech se obdobně posiluje role zastupitelských úřadů, zavádí možnost převzetí prostřednictvím zmocněnce či mimo pracoviště úřadu, zpřesňuje se evidence údajů o místu narození a upravuje se práce s biometrickými údaji podle nového nařízení Rady (EU) 2025/1208. Praktický dopad na občany má i prodloužení platnosti občanského průkazu po úmrtí manžela nebo partnera na 90 dnů, možnost ponechat si průkaz zemřelého po znehodnocení a nové elektronické kanály pro hlášení ztráty nebo nebezpečí zneužití.

[3/6] Tato část důvodové zprávy zejména mění agendu občanských průkazů, cestovních dokladů a souvisejících evidencí. U občanských průkazů se ruší samostatná vnitrostátní omezení pro využívání biometrických údajů a nově se postup opírá přímo o unijní nařízení; současně se ruší povinnost vést seznam orgánů s přístupem k biometrickým údajům. Mění se také provozní postupy: potvrzení o zadržení občanského průkazu se bude vydávat jen na žádost občana, zavádí se pravidla pro měsíční seznamy neplatných průkazů určených k likvidaci a jejich roční likvidaci, rozšiřují se oprávnění zastupitelských úřadů a evidence nově obsahuje například místo nahlášení ztráty či odcizení a údaje o postupu při přestupcích, které se mají uchovávat 5 let.

Významně se upravují pravidla pro poskytování údajů z evidencí i digitální podoby zemřelého držitele občanského průkazu: žadatel musí určit komunikační kanál, v některých případech se vyžaduje úředně ověřený podpis, agenda se rozšiřuje i na pověřené úřady a okruh oprávněných osob se rozšiřuje o praprarodiče a pravnoučata. Současně se sjednocují a zpřísňují sankce za přestupky v oblasti občanských průkazů, přičemž nejzávažnější jednání, jako úmyslné poškození, zničení, odcizení nebo zneužití průkazu, může být pokutováno až do 50 000 Kč. Navazující změny ve správních poplatcích zavádějí nové poplatky a zvyšují stávající sazby za některé úkony u občanských průkazů a cestovních pasů, upravují rozdělení dvousložkových poplatků mezi úřady a rozšiřují možnosti elektronického nebo datového poskytnutí výstupů z evidencí.

Další část mění zákon o základních registrech a zákon o právu na digitální služby tak, že se z registru obyvatel vypouštějí údaje pro elektronickou identifikaci a autentizaci i údaje o jejich blokaci a odblokaci; tyto údaje mají být vymazány do tří měsíců od účinnosti zákona. Zároveň se ruší málo využívaná služba doplnění fyzického prokázání totožnosti autentizací, což má snížit provozní náklady a urychlit vydávání občanských průkazů. V zákoně o některých přestupcích se zavádí nová skutková podstata prostého zneužití veřejné listiny i bez vzniku újmy a sjednocuje se výše pokuty za zneužití digitálního stejnopisu průkazu s pokutou za zneužití veřejné listiny. Účinnost navrhovaného zákona se stanoví na 1. ledna 2027.

Závěr úseku již obsahuje novelizované znění zákona o cestovních dokladech, kde se rozšiřují možnosti podání a převzetí cestovního pasu i mimo pracoviště úřadu a přes zastupitelské úřady, včetně určených zahraničních míst. Zavádí se podrobnější pravidla pro zastoupení na základě zvláštní plné moci, nové povinnosti při žádosti a převzetí dokladu, možnost určit jiný úřad pro předání dokladu a možnost využít biometrické údaje již pořízené tentýž den při žádosti o občanský průkaz. Mění se i důvody pro odepření vydání či pozastavení platnosti cestovního dokladu, například při evropském zatýkacím rozkazu nebo opatření směřujícím k vydání z cizího státu, a rozšiřuje se evidence cestovních dokladů o údaje o skončení či pozastavení platnosti dokladu a o zákazech vycestování.

[4/6] Tato část upravuje především rozsah údajů vedených v evidenci cestovních dokladů a nově detailně rozšiřuje zapisované položky, zejména o záznamy o datových schránkách, kontaktních údajích pro vyrozumění o převzetí dokladu, digitálním zpracování podpisu, poznámkách k předání, postupu správního orgánu při přestupku, evropském zatýkacím rozkazu a zákazu poskytnutí digitální fotografie po úmrtí držitele. U více ustanovení je zřejmá změna původního znění: nově se vedou i údaje o zničení dokladu a nebezpečí zneužití, prodlužuje a zpřesňuje se okruh uchovávaných údajů a odlišně se nastavují retenční doby, například biometrické údaje ze žádosti se nově vedou jen do převzetí dokladu, nejdéle 90 dnů od vydání, zatímco přístupové záznamy se uchovávají 10 let a některé přestupkové záznamy 5 let. Samostatně se podrobně upravuje evidence diplomatických a služebních pasů vedená Ministerstvem zahraničních věcí, která přebírá obdobný rozsah údajů včetně biometriky, zákazů vycestování, datových schránek a kontaktních údajů, a zároveň se mění pravidla jejich uchovávání a poskytování.

Další ustanovení vymezují zpracovatele údajů, okruh orgánů oprávněných údaje využívat a podmínky jejich poskytování; nově se výslovně zapojuje policie, orgány oprávněné vydat evropský zatýkací rozkaz nebo činit opatření k vyžádání osoby a rozšiřuje se možnost zveřejnit údaje o ztracených či odcizených dokladech dálkovým přístupem. Rozšiřují se i práva občana žádat o údaje z evidence, a to včetně elektronického podání, žádosti zaslané datovou schránkou a zvláštní nové možnosti žádat o digitální fotografii zemřelého držitele cestovního dokladu pro vyjmenované blízké osoby, pokud to zesnulý za života nezakázal. U povinností držitele cestovního dokladu se zpřesňuje, že musí chránit doklad i před zničením a nebezpečím zneužití, neprodleně hlásit také zničení a riziko zneužití a může tak učinit i elektronicky nebo prostřednictvím zmocněnce; současně se zavádí možnost ponechat si skončený doklad po jeho znehodnocení, nejde-li o padělaný či pozměněný doklad.

Významně se mění přestupková úprava: skutkové podstaty se rozšiřují o neohlášení nebezpečí zneužití, nepředložení dokladu ke znehodnocení, neoprávněné pořízení kopie bez souhlasu či neoprávněné zpracování biometrických údajů, a dosavadní jednotná pokuta do 10 000 Kč se nahrazuje odstupňovaným systémem až do 50 000 Kč podle závažnosti, zatímco za neoprávněné zpracování biometrických údajů zůstávají velmi vysoké sankce až 1 000 000 Kč pro fyzické osoby a 10 000 000 Kč pro právnické nebo podnikající fyzické osoby. Dále se upravuje vedení spisové dokumentace a její vazba na archivnictví, zavádí se povinnost pravidelně likvidovat neplatné cestovní doklady a zachovávat seznamy určených dokladů po 15 let. Závěr úseku již přechází do nové části zákona o občanských průkazech, kde stanoví návaznost na unijní pravidla o zabezpečení dokladů, vymezuje povinnost a právo mít občanský průkaz, vypočítává údaje a biometrické prvky zapisované do průkazu a podrobně upravuje podání žádosti, zastoupení, příslušnost úřadů, lhůty, přebírání dokladu a kontrolu funkčnosti nosiče dat. V této části se přímo neřeší práva cizinců, víza ani pobytové režimy; zmínka o cizozemských dokladech slouží jen jako identifikační prostředek při úkonech českých občanů.

[5/6] Tato část upravuje převzetí občanského průkazu, postup při zjištění vady průkazu a nově podrobně řeší i předávání prostřednictvím pověřených zastupitelských úřadů v zahraničí. Výslovně se doplňuje možnost, aby občanský průkaz převzal zmocněnec i na pracovišti správního orgánu, přičemž zvláštní plná moc s úředně ověřeným podpisem se nevyžaduje, pokud byl zmocněnec uveden už v žádosti nebo je plná moc zaslána datovou schránkou. Nově se také stanoví, že žadatel, který má povinnost občanský průkaz mít, jej musí převzít nejpozději do 60 dnů od podání žádosti, a pokud se přebírá u zastupitelského úřadu, do 150 dnů. Doplňuje se možnost převzetí mimo pracoviště u určených zastupitelských úřadů a také předání prostřednictvím honorárního konzulárního úřadu nebo zastupitelského úřadu jiného členského státu EU, přičemž žadatel hradí související náklady.

Sekce dále řeší platnost a zánik platnosti občanského průkazu, včetně změn po změně jména, rodného čísla, pohlaví, manželství či registrovaného partnerství. Oproti dřívější úpravě se zpřesňují důvody oddělení vyznačené části průkazu a rozšiřují se i na změnu pohlaví manžela, partnera nebo držitele. U průkazů s údajem o rodinném stavu či partnerství se doplňuje zvláštní pravidlo, že při úmrtí manžela nebo partnera skončí platnost až po 90 dnech. Mění se i pravidla pro rozhodování o skončení platnosti: pokud držitel souhlasí, postačí záznam do spisu bez odvolání, a při nesouhlasu se nově váže příslušnost zejména na úřad, který průkaz zadržel.

Významná část se týká evidence občanských průkazů, práv držitele a elektronických funkcí průkazu. Zavádějí se či zpřesňují elektronické formuláře pro hlášení ztráty, odcizení nebo nebezpečí zneužití a rozšiřují se pravidla pro poskytování údajů z evidence i digitální podoby zemřelé osoby; nově mohou žádost přijímat nejen ministerstvo, ale i pověřené úřady, a okruh oprávněných osob se rozšiřuje i na praprarodiče a pravnoučata. Evidence nově obsahuje například místo ohlášení ztráty nebo odcizení, záznamy o postupu správního orgánu v přestupkové věci a provozní údaje o využití dat; zároveň se mění doby uchovávání některých údajů. Výslovně se rozšiřují povinnosti a úkoly ministerstva, zastupitelských úřadů, policie a Digitální a informační agentury, včetně správy aplikací pro elektronickou identifikaci a blokace elektronických funkcí průkazu.

Tato část také nově zavádí dočasný občanský průkaz pro mimořádné situace, pro osoby nově nabývající české občanství a pro výkon volebního práva nebo hlasování v referendu, pokud nebyl standardní průkaz vydán. Dočasný průkaz neobsahuje biometrické údaje ani elektronické funkce, vydává jej pověřený úřad a v případě voleb se vydává přímo v den podání žádosti. Současně se zpřísňuje přestupková odpovědnost: nepřevzetí občanského průkazu ve stanovené lhůtě je přestupkem a pokuty se mění, přičemž za úmyslné poškození, zničení, odcizení nebo zneužití průkazu lze nově uložit až 50 000 Kč, zatímco u některých dalších porušení se horní hranice zvyšuje z 15 000 Kč na 20 000 Kč. V navazující změně zákona o správních poplatcích se zavádějí nové poplatky za poskytování údajů z evidence občanských průkazů a cestovních dokladů a upravují se formy jejich poskytnutí, včetně e-mailu, datové schránky, CD, DVD či flash nosiče.

[6/6] Tato část upravuje především správní poplatky za občanské průkazy, cestovní pasy a úkony spojené se státním občanstvím, přičemž u řady položek se poplatky mění. U občanských průkazů se nově zvyšuje například poplatek pro osoby starší 15 let bez trvalého pobytu v ČR z 200 na 400 Kč, zvyšuje se poplatek za vydání z jiného osobního důvodu více než půl roku před koncem platnosti z 200 na 400 Kč a nově se rozlišuje poplatek za ztracený, odcizený či poškozený průkaz podle věku: 400 Kč pro osoby od 15 let a 200 Kč pro mladší 15 let. Současně se doplňují nové poplatky za převzetí občanského průkazu u obecního úřadu obce s rozšířenou působností při podání žádosti na zastupitelském úřadu a upřesňují se osvobození od poplatků, včetně aktivace státních dat pro elektronické využití občanského průkazu a některých zvláštních situací spojených s dříve vydanými doklady.

U cestovních pasů se mění konstrukce položek tak, že se výslovně zpoplatňuje přijetí žádosti o vydání pasu, a zároveň se upravují částky zejména u žádostí podaných u obecního úřadu obce s rozšířenou působností a s převzetím u Ministerstva vnitra. Například u pasu ve lhůtě do 24 hodin se u osob starších 15 let mění rozdělení poplatku z 4 000 Kč při podání a 2 000 Kč při převzetí na 3 000 Kč a 3 000 Kč, u mladších 15 let z 1 500 Kč a 500 Kč na 1 000 Kč a 1 000 Kč; obdobně se mění i poplatky u lhůty do 5 pracovních dnů. Nově se zavádí i poplatek za převzetí cestovního pasu u obecního úřadu obce s rozšířenou působností při podání žádosti na zastupitelském úřadu, a to 200 Kč, resp. 100 Kč u osob mladších 15 let; obdobné nové sazby se doplňují i pro převzetí občanského průkazu nebo pasu u zastupitelských úřadů.

Další část mění zákon o základních registrech a výrazně rozšiřuje úpravu údajů vedených v registru obyvatel o data potřebná pro elektronickou identifikaci a autentizaci, včetně údajů o jejich blokaci a odblokaci. Stanoví se, kdo je editorem těchto údajů, jaké provozní údaje se zaznamenávají, jak se vedou údaje o orgánech veřejné moci, soukromoprávních uživatelích údajů a agendách, a doplňuje se zmocnění Agentury vydat vyhlášku k datům potřebným pro elektronickou identifikaci a autentizaci i k žádostem o zápis do informačního systému oprávnění k zastupování. Přechodné ustanovení ukládá správci registru obyvatel do 3 měsíců po účinnosti zákona vymazat dosavadní údaje vedené podle dřívější právní úpravy.

V oblasti přestupků se doplňuje nový přestupek spočívající ve zneužití veřejné listiny a tento čin se zařazuje mezi skutky s pokutou až do 50 000 Kč. Zákon o právu na digitální služby nově zakotvuje právo na elektronickou identifikaci a autentizaci prostředkem alespoň v úrovni značná, možnost požadovat autentizaci i při osobním úkonu a povinnost Agentury spravovat příslušnou elektronickou aplikaci. Současně se výrazně zpřísňuje sankce za zneužití digitálního stejnopisu průkazu z 10 000 Kč na 50 000 Kč a příslušnost k projednání přestupku se přesouvá z Ministerstva vnitra na obecní úřad obce s rozšířenou působností.

Závěr obsahuje i změny prováděcí vyhlášky k občanským průkazům a cestovním dokladům. Upřesňuje se zapisování místa narození do občanského průkazu, nově se detailně upravuje formát zápisu adresy místa trvalého pobytu, způsoby vyrozumění o možnosti převzetí občanského průkazu nebo cestovního pasu a způsoby poskytování údajů z evidencí těchto dokladů. Doplňuje se také pravidlo pro znehodnocení cestovního dokladu proděravěním pevných desek a datové stránky a zveřejňuje se aktualizovaný vzor žádosti o vydání cestovního pasu.