Zákon nahrazuje dosavadní integrační fond novým fondem reinvestice zisku, do kterého budou sociální podniky nadále odvádět více než polovinu dosaženého zisku. Nová úprava výrazně zjednodušuje administrativu a ruší povinnost trvalého navyšování fondu bez limitu.

Prostředky z fondu bude možné využít na širší okruh integračních činností, nejen na investice. Při zrušení statusu podniku se zpřesňují pravidla pro převod fondu na jiný sociální podnik nebo na stát.

Stávající integrační fondy se buď rozpustí do vlastního kapitálu, nebo se automaticky převedou do nového režimu fondu reinvestice zisku.

Zákon komplexně přepracovává celou oblast regulace baterií tak, aby odpovídala novému nařízení EU 2023/1542, a nahrazuje dosavadní právní úpravu novým systémem definic, kategorií baterií a povinností výrobců. Výrobci přenosných, průmyslových a lehkých dopravních baterií musí nově povinně fungovat v kolektivních systémech, které mají zpřísněná pravidla pro financování, tvorbu rezerv, ekomodulaci i rovné zacházení s jednotlivými výrobci. Současně se rozšiřují povinnosti v oblasti označování, uvádění recyklačních příspěvků, bezpečné vyjímatelnosti a technických parametrů, včetně kontrol požadavků na uhlíkovou stopu, životnost a digitální pas baterie.

Zákon výrazně posiluje dohledové mechanismy – Česká obchodní inspekce i celní orgány získávají široké nové pravomoci k ochraně trhu, omezování free‑ridingu a vymáhání sběru a recyklace, doplněné rozšířeným katalogem přestupků a sankcí. Legislativní úpravy se dotýkají také elektrozařízení, pneumatik a vozidel, kde odstraňují výkladové nejasnosti a sjednocují pravidla zpětného odběru. Zavádějí se přechodná období až do roku 2027, která umožní výrobcům, distributorům i kolektivním systémům přizpůsobit procesy novým unijním požadavkům.

Praktickým důsledkem je transparentnější financování recyklace, přísnější kontrola výrobců a prodejců včetně e‑shopů a sjednocení postupů posuzování shody pro uvádění baterií na trh. Zpřísněná pravidla mají zvýšit míru sběru a recyklace, posílit ochranu životního prostředí a zajistit rovné podmínky pro podnikání na trhu s bateriemi.

Novela zavádí nový systém povinného hlášení přerušení nebo ukončení dodávek zdravotnických prostředků výrobci, distributory i poskytovateli zdravotních služeb, a to elektronicky prostřednictvím Informačního systému zdravotnických prostředků. Ústav získává výrazně širší pravomoci k prověřování nedostupnosti prostředků a může si vyžádat údaje od všech článků dodavatelského řetězce. Ministerstvo zdravotnictví nově získává pravomoc vydávat rychlá opatření obecné povahy, kterými může dočasně regulovat uvádění, distribuci, předepisování či používání prostředků při hrozícím nebo vzniklém nedostatku. Významně se zpřísňují sankce za nesplnění těchto informačních povinností či porušení podmínek stanovených opatřením, přičemž pokuty mohou dosahovat až 15 milionů Kč.

Cílem změn je umožnit včasnou reakci na hrozící nedostatky prostředků a zajistit dostupnost zdravotní péče podle nových evropských pravidel.

Zákon zavádí povinnosti provozovatelů sítí a veřejných subjektů hlásit a aktualizovat údaje o fyzické infrastruktuře (zejména budovách) do digitálních technických map a databáze ZABAGED; tím se plní požadavky nového nařízení EU o gigabitové infrastruktuře.

Zpřesňuje se vedení a poskytování údajů o technické infrastruktuře, posilují se sankce až do 10 milionů Kč nebo 5 % obratu a nově je projednává Český telekomunikační úřad. Zároveň se mění pravidla pro vnitřní komunikační vedení v budovách, zejména podmínky odvolání souhlasu vlastníka a rozdělení nákladů.

Přípojky elektronických komunikací se přesouvají mezi drobné stavby, mění se správní poplatky a jednotlivé dotčené systémy veřejné správy musí být technicky upraveny podle požadavků EU.

Zákon vytváří centrální digitální kontaktní a informační místo, které sjednocuje procesy pro získávání informací, povolení a koordinaci stavebních prací při budování gigabitových sítí, čímž výrazně zrychluje a zlevňuje výstavbu. Zavádí povinnost operátorů i veřejných institucí zapisovat údaje o existující i plánované infrastruktuře do digitálních technických map a dalších evidencí a stanoví vysoké sankce až 10 milionů Kč za nesplnění těchto povinností. Klíčovou změnou je automatické povolení záměru po 60 dnech nečinnosti úřadu, což zásadně zkracuje povolovací procesy a snižuje riziko průtahů.

Zákon také upravuje procesní režim vzniku povolení přímo ze zákona, jeho následný přezkum a omezení opravných prostředků. Posiluje roli ČTÚ při řešení sporů o přístup k fyzické infrastruktuře, nastavení cen a změny smluv, přičemž stanoví pevné lhůty a možnost smírného řízení. Současně rozšiřuje povinnosti stavebníků v oblasti vybavení budov optickou infrastrukturou a zpřesňuje podmínky pro zápisy služebností do katastru nemovitostí, včetně zvláštních výjimek pro památkově chráněné nebo bezpečnostně citlivé objekty.

Energetická infrastruktura je chráněna prostřednictvím závazných stanovisek Energetického regulačního úřadu a zákon zavádí nové přestupky a pokuty za porušení pravidel. Zároveň ruší předchozí právní úpravu (zákon č. 194/2017 Sb.) a zajišťuje návaznost na evropské nařízení o gigabitové infrastruktuře i na probíhající digitalizaci stavebního řízení.

Zákon komplexně zpřesňuje pravidla pro environmentální tvrzení, zakazuje neověřená „zelená“ označení a ukládá podnikatelům povinnost doložit pravdivost informací o udržitelnosti, životnosti či uhlíkové neutralitě výrobků. Výrazně se rozšiřují informační povinnosti, včetně nutnosti sdělovat údaje o opravitelnosti, dostupnosti náhradních dílů a délce poskytování softwarových aktualizací, což má zvýšit transparentnost a omezit klamání spotřebitelů. Současně se rozšiřuje seznam zakázaných nekalých praktik, zejména těch spojených s „greenwashingem“ a předčasným zastaráváním výrobků.

Spotřebitelé získávají nové právo – pokud zvolí opravu věci, odpovědnost za vady se automaticky prodlužuje na tři roky, přičemž prodávající je povinen aktivně na tuto možnost upozornit. Mění se také občanský zákoník, který zavádí harmonizované oznámení o právech z vadného plnění a povinný štítek o záruce za životnost, čímž se sjednocuje úprava v celé EU. Zákon zároveň ruší pravidla související s již ukončenou evropskou platformou pro řešení sporů online.

Dozorové orgány získávají širší kompetence k prověřování pravdivosti a transparentnosti podnikatelských tvrzení, avšak bez navýšení rozpočtů, což může zvýšit nároky na jejich kapacity. Pro podnikatele to znamená nárůst administrativních povinností a potřebu přizpůsobit marketingové a informační praktiky nové evropské harmonizaci, kterou stát zavádí, aby předešel sankcím EU.

Zákon zavádí povinnost vybraných poskytovatelů digitálních služeb určit provozovnu nebo jmenovat zástupce, aby bylo možné účinně doručovat a vymáhat příkazy související s elektronickými důkazy v trestním řízení v rámci EU.

Tato povinnost se týká zejména služeb elektronických komunikací, domén a hostingů, které působí přeshraničně a mají podstatné spojení s Českem nebo jiným členským státem. Poskytovatelé musí dodat kontaktní údaje, určit jazyk pro komunikaci a zajistit dostatečné oprávnění a zdroje pro výkon těchto povinností.

ČTÚ bude kontrolovat plnění povinností, spolupracovat s orgány jiných států a může udělit pokutu až 10 milionů Kč. Zákon pouze harmonizuje evropská pravidla a nedopadá na poskytovatele služeb působící výhradně v ČR.

Návrh zákona zavádí úzce vymezenou výjimku, která umožní až třikrát opakovaně prodloužit platnost starších stanovisek EIA u záměrů místních komunikací I. třídy ležících v metropolitních rozvojových oblastech, pokud byla vydána před 1. lednem 2024. Cílem je předejít nutnosti opakovaného provádění EIA u dlouhodobě připravovaných infrastrukturních projektů, jako jsou městské okruhy v Praze, Brně či Ostravě. Výjimka se výslovně nevztahuje na stanoviska, jejichž platnost už zanikla, takže nedochází k jejich „oživování“ ani k retroaktivitě. Účinnost zákona má nastat už patnáctý den po vyhlášení, aby bylo možné včas prodloužit platnost klíčových stanovisek před jejich expirací.

Úprava je prezentována jako legislativně čisté řešení, které nezasahuje do již účinných přechodných ustanovení a zachovává právní jistotu. Nepředstavuje zásah do evropské úpravy EIA, mění pouze režim prodloužení již vydaných stanovisek v přesně vymezených případech.

Novela zpřesňuje pravidla pro používání přípravků na ochranu rostlin, zejména zavádí povinné elektronické vedení a předávání záznamů do 30 dnů po aplikaci, s účinností od 1. ledna 2027.

Zavádí se nové povinnosti při nakládání s osivem a sadbou ošetřenými přípravkem, včetně vedení záznamů uživatelem pozemku. Významně se rozšiřují kompetence Ústavu a obcí při řešení mimořádných událostí způsobených škodlivými organismy, včetně povinného zveřejňování opatření.

Pro státní správu se doplňuje možnost získat odbornou způsobilost prostřednictvím specializované průpravy organizované Ústavem. Novela zároveň zpřesňuje okruh osob s oznamovacími povinnostmi a aktualizuje odkazy na evropské předpisy.

Zákon rozšiřuje pravomoci Nejvyššího kontrolního úřadu, který nově získá ústavní kompetenci kontrolovat hospodaření České televize a Českého rozhlasu. Cílem je zvýšit transparentnost médií veřejné služby, která nejsou napojena na státní majetek a dosud NKÚ kontrolovat nemohl.

Změna je výsledkem dlouhodobé politické i odborné shody a nemá finanční dopady na státní rozpočet ani jiné veřejné rozpočty. NKÚ bude nadále vydávat pouze kontrolní závěry bez přímé pravomoci k nápravě.

Ústavní změna nabývá účinnosti 1. července 2026.

Zákon komplexně zavádí evropské vydávací a uchovávací příkazy na elektronické důkazy, které umožní českým orgánům přímo žádat poskytovatele digitálních služeb v EU o data a zároveň stanoví povinnost českých orgánů tyto příkazy z jiných států přijímat a vykonávat. Součástí je přechod na povinnou elektronickou komunikaci prostřednictvím systému e‑CODEX, což výrazně digitalizuje justiční spolupráci a zavádí nové technické i organizační požadavky na policii, státní zastupitelství a soudy. Poskytovatelé služeb musí na příkazy reagovat v krátkých lhůtách, chránit důvěrnost dat a v případě nesplnění mohou čelit sankcím až do 2 % celosvětového ročního obratu.

Zákon detailně vymezuje příslušnost českých orgánů, procesy přezkumu, opravné prostředky a důvody odmítnutí výkonu příkazů, včetně situací spojených s právními překážkami či imunitami. Zvláštní význam má urychlené uchování dat specializovaným policejním útvarem kvůli riziku jejich rychlé ztráty, stejně jako postupy při nevyhovění poskytovatele nebo při podání námitek. Upravuje se rovněž vydávání českých příkazů do zahraničí, informování dotčených osob a úhrada nákladů poskytovatelům, což posiluje jednotnost a rychlost trestní justiční spolupráce v celé EU.

Zákon rozšiřuje výjimky pro opakované prodlužování platnosti stanoviska EIA i na místní komunikace I. třídy, které dosud ve výčtu chyběly. Tím umožní pokračovat v přípravě a realizaci těchto dopravních staveb bez nutnosti znovu absolvovat celé posouzení EIA.

Cílem změny je zabránit výrazným časovým prodlením a riziku zmaření již vynaložených veřejných prostředků, které by vznikly, pokud by platná stanoviska EIA propadla. Návrh zároveň upozorňuje, že bez této úpravy by došlo k prodražení staveb, blokování urbanistického rozvoje a zvýšení dopravní zátěže.

Změna je označena jako neutrální z hlediska dopadů na životní prostředí, právo EU, mezinárodní závazky i zásady rovného zacházení.

Novela mění pravidla daňové uznatelnosti reklamních a propagačních darů v zákoně o daních z příjmů a sjednocuje je s úpravou u daně z přidané hodnoty. Umožňuje znovu zahrnout mezi daňově uznatelné dary i víno a nově také pivo, pokud jejich hodnota nepřesáhne 500 Kč bez DPH. Tím se odstraňuje selektivní zákaz zavedený v roce 2023, který znevýhodňoval moravské a české vinaře a některé další výrobce. Změna nemění povinnosti poplatníků a nemá dopad na veřejné rozpočty, zvyšuje však možnosti podnikatelů při volbě reklamních darů.

Účinnost je stanovena na 1. ledna 2027.

Zákon odkládá účinnost tzv. rozvodové novely o jeden rok, z 1. ledna 2026 na 1. ledna 2027, s výjimkou dvou konkrétních bodů, které nabydou účinnosti již v roce 2026. Cílem je zajistit dostatečný čas na přípravu soudů, OSPOD, médiátorů a dalších odborníků, aby změny v rozvodovém řízení proběhly jednotně a bez právní nejistoty.

Důvodová zpráva zdůrazňuje, že novela dosud neřeší vysoce konfliktní spory a že odklad umožní dopracovat metodiky a procesní úpravy. V textu jsou odstraněna původní tvrzení o souladu s mezinárodními smlouvami a o dopadech na bezpečnost, což naznačuje úpravu odůvodnění, nikoli věcné změny obsahu zákona.

Odklad má podle navrhovatelů pozitivní sociální dopad, zejména na rodiny s nezletilými dětmi, a nevyvolává finanční ani administrativní zátěž.

Zákon zavádí pětileté zmrazení platové základny představitelů státní moci na úrovni roku 2025, tedy 101 364 Kč, a to až do konce roku 2030.

Cílem je zabránit automatickému růstu platů vyplývajícímu z dosavadního mechanismu navázaného na mzdy v národním hospodářství. Zmrazení se týká pouze představitelů, nikoli soudců, u nichž by podobný zásah mohl být protiústavní.

Opatření má přinést úspory ve státním rozpočtu a nemá žádné sociální, podnikatelské ani environmentální dopady. Zákon má nabýt účinnosti 1. ledna 2026, aby zabránil růstu platů od začátku roku.

Novela zákona komplexně upravuje postavení a pravomoci společenství obcí, která se nově stávají orgány veřejné moci schopnými vykonávat přenesenou působnost státní správy. Zavádí se jejich administrativní kanceláře s úředníky odměňovanými podle zákoníku práce, a společenství obcí mohou získávat příspěvky ze státního rozpočtu na výkon správy i na vlastní činnost. Kontrolu nad jejich fungováním budou vykonávat krajské úřady a Ministerstvo vnitra, které dohlédnou na dodržování zákonných postupů a hospodaření.

Zákon umožňuje společenstvím obcí zřídit společnou obecní policii s plnými pravomocemi, včetně držení zbrojní licence a projednávání přestupků, přičemž rozhodnutí o jejím zřízení musí být zveřejněno ve Sbírce právních předpisů. Současně se modernizuje správní řízení – zavádí se automatizované rozhodování, videokonference a elektronická komunikace, což výrazně zjednoduší kontakt občanů s úřady. Společenství obcí se mohou stát kontaktními místy veřejné správy (CzechPOINT) a podílet se na tvorbě plánů dopravní obslužnosti.

Další část zákona se zaměřuje na oblast dopravy a elektronické komunikace – stanovuje technické a bezpečnostní standardy pro dopravce, upravuje elektronické podpisy a pečeti jako plnohodnotnou náhradu úředně ověřených podpisů. Zákon o Sbírce právních předpisů se mění tak, aby všechny právní akty byly zveřejňovány v otevřeném, strojově čitelném formátu, s jasnými pravidly pro opravy, číslování a publikaci rozhodnutí orgánů veřejné moci. Účinnost novely je stanovena na 1. července 2026, což dává obcím čas na přípravu nových struktur a systémů.

Navrhovaný zákon přináší komplexní úpravu pravidel pro uzavírání smluv o finančních službách na dálku, zejména prostřednictvím online rozhraní. Zavádí nové povinnosti pro podnikatele, jako je zákaz manipulativních praktik v online prostředí (tzv. dark patterns), povinnost poskytovat jasné a srozumitelné předsmluvní informace a umožnit spotřebitelům odstoupit od smlouvy prostřednictvím speciálního tlačítka. Spotřebitelé získávají větší ochranu, například možnost odstoupit od smlouvy i v případech, kdy nebyly poskytnuty všechny předsmluvní informace, a to s časovým omezením. Zákon také stanovuje přísnější pravidla pro vrácení plnění u pojistných smluv a zavádí prekluzivní lhůty pro uplatnění práva na odstoupení od smlouvy.

Důležitou součástí je harmonizace české legislativy s evropskou směrnicí DMFS, přičemž sektorová legislativa má přednost před obecnou úpravou občanského zákoníku v klíčových oblastech, jako jsou předsmluvní informace a právo na odstoupení od smlouvy. Česká národní banka a Česká obchodní inspekce získávají pravomoci dohledu nad dodržováním těchto pravidel. Zákon také zohledňuje potřeby osob se zdravotním postižením, například povinnost poskytovat informace v přístupných formátech.

Účinnost zákona je plánována na červen 2026, přičemž jeho dopady na spotřebitele a trh finančních služeb budou přezkoumávány po pěti letech. Cílem je zvýšit ochranu spotřebitelů, zjednodušit procesy odstoupení od smluv a zajistit transparentnost při poskytování finančních služeb na dálku, včetně mimosoudního řešení sporů a důkazního břemene podnikatelů při sporech.