Rozsah: Část první–Část pátá; § 2–§ 144; strany 1–15.

Zákon hlavně mění systém podpory bydlení: přesouvá řadu agend z kontaktních míst na Úřad práce, ruší některé dosavadní postupy a stanoviska a více digitalizuje podání, rozhodování i vedení spisu. Současně upravuje okruh osob, které mohou žádat o zápis potřeby podpůrného opatření, včetně osob s azylem, doplňkovou ochranou a některých cizinců s pobytovým oprávněním, a zavádí přednostní postup pro zvlášť naléhavé případy, zejména při domácím násilí, u rodin s dětmi a osob bez bydlení. Významně se mění evidence bytů a oznamovací povinnosti, přičemž se ruší některá ustanovení i související vládní nařízení. Dále se doplňuje působnost Úřadu práce v oblasti podpory bydlení a zavádí přechodné období pro podnikatele v poradenské psychoterapii.

Navrhovaný zákon představuje úplnou rekodifikaci českého účetnictví, nahrazuje dosavadní zákon o účetnictví a jednotně upravuje, kdo je účetní jednotkou, jaké má povinnosti a podle jakých pravidel vede účetnictví a sestavuje individuální i konsolidované účetní závěrky. Zásadně se posiluje role účetního výkaznictví pro externí uživatele, zavádí se zákonný koncepční rámec inspirovaný IFRS a klade se důraz na věrné zobrazení ekonomické podstaty transakcí, kvalitu informací a transparentnost.

Zákon mění okruh účetních jednotek – podnikající fyzické osoby a malé neziskové organizace nejsou povinnými účetními jednotkami (dobrovolný režim), zatímco velké a veřejně významné subjekty mají výrazně širší povinnosti v oblasti konsolidace, nefinančního reportingu, zpráv o udržitelnosti, zpráv o daních z příjmů a platbách do veřejných rozpočtů. Rozšiřuje se použití mezinárodních účetních standardů, funkční měny a reálné hodnoty, současně se však zavádějí cílené úlevy a zjednodušení pro mikro a malé účetní jednotky s cílem snížit administrativní zátěž.

Významně se zpřísňuje odpovědnost za porušení účetních povinností – zákon zavádí nové skutkové podstaty přestupků, prodlužuje promlčecí lhůty, stanoví jasná pravidla pro výpočet pokut (až 10 % aktiv nebo desítky milionů Kč) a posiluje pravomoci finančních úřadů a Ministerstva financí. Praktickým dopadem je výrazné zvýšení transparentnosti podnikání, lepší vypovídací schopnost účetních informací pro stát, investory i veřejnost, ale také vyšší nároky na správnost, včasnost a úplnost účetního a daňového reportingu.

Zákon transponuje směrnici EU 2024/1799 a zavádí novou povinnost výrobců, případně dovozců či distributorů, opravovat vybrané výrobky i po uplynutí zákonné záruční doby, pokud jsou pro ně v EU stanoveny požadavky na opravitelnost. Výrobci nesmí opravu odmítnout jen proto, že byla dříve provedena jinde, a musí ji zajistit v přiměřené lhůtě a za přiměřenou cenu, přičemž mají povinnost zajistit dostupnost náhradních dílů, informací a nástrojů k opravám. Zákon zároveň zakazuje technická, smluvní či softwarová omezení oprav a podporuje zapojení nezávislých opravářů.

Spotřebitelé získávají právo požadovat evropský informační formulář o opravě, který předem transparentně stanoví cenu, dobu a podmínky opravy a je pro opraváře závazný nejméně po dobu 30 dnů; pokud opravář neinformuje o ceně diagnostiky předem, je považována za bezplatnou. Právní úprava dále zavádí evropskou online platformu pro opravy s bezplatným přístupem pro spotřebitele, čímž má usnadnit vyhledávání opravných služeb a podpořit cirkulární ekonomiku. Dozor nad dodržováním povinností vykonává Česká obchodní inspekce a za porušení klíčových povinností hrozí sankce až do výše 5 000 000 Kč, přičemž účinnost zákona je stanovena na 31. července 2026.

Zákon reaguje na rozsudek Evropského soudu pro lidská práva a zavádí povinný pravidelný soudní přezkum vazby mladistvých, kteří jsou stíháni pro zvlášť závažné provinění, a to nejpozději každé tři měsíce, stejně jako u dospělých.

Cílem je odstranit dosavadní diskriminační rozdíly v zacházení s mladistvými ve vazbě a posílit ochranu jejich práva na osobní svobodu, včetně jasnějších pravidel pro prodlužování vazby a rozhodování soudů.

Zákon současně zdůrazňuje, že u dětí a mladistvých má být přednostně zvažováno vyřízení věci jinak než formálním soudním řízením, pokud je to možné a účelné, a posiluje využívání alternativ k vazbě.

Upravují se také technická a procesní pravidla vazby (počítání její délky, souběžné rozhodování soudů, okamžité propuštění po uplynutí lhůty), aby právní úprava nebyla přísnější než u dospělých obviněných.