Zákon vytváří národní rámec pro uplatňování mechanismu uhlíkového vyrovnání na hranicích (CBAM) podle práva EU a jasně stanoví práva a povinnosti dovozců vybraného zboží. Zavádí pravidla pro nakládání s certifikáty CBAM, kontrolu prohlášení a určení sankcí, včetně pokut navázaných na sazby EU a inflaci. Současně rozděluje kompetence mezi ministerstva a celní orgány, posiluje výměnu informací s Evropskou komisí a má od roku 2026 snížit právní nejistotu dovozců a přispět k ochraně klimatu.

Zákon přizpůsobuje české právo přímo použitému nařízení EU o ekodesignu udržitelných výrobků a nastavuje jednotný systém státní správy, dozoru a spolupráce orgánů. Zavádí a zpřesňuje povinnosti výrobců, dovozců, distributorů i on-line tržišť, včetně informačních povinností v češtině a spolupráce s dozorem. Výrazně posiluje sankční rámec, zavádí odstupňované pokuty až 20 milionů Kč a nově i možnost dočasného vyloučení z veřejných zakázek. Zpřesňuje a posiluje zákaz ničení neprodaných spotřebních výrobků a provádí návazné změny sektorových zákonů pro jednotné prosazování pravidel.

Zákon zvyšuje celkovou částku rodičovského příspěvku z 350 000 Kč na 370 000 Kč s účinností od 1. ledna 2027 a ruší limit docházky dítěte do předškolních zařízení pro splnění podmínky osobní péče. Zavádí se automatický valorizační mechanismus, který umožní vládě pravidelně zvyšovat rodičovský příspěvek podle inflace při růstu cen alespoň o 5 %. Cílem je zachovat reálnou hodnotu dávky, zvýšit předvídatelnost pro rodiny a omezit skoková jednorázová navýšení. Změny se vztahují na děti narozené nebo převzaté do péče od 1. ledna 2027.

Zákon zásadně novelizuje trestní právo za účelem posílení boje proti obchodování s lidmi a plné implementace směrnice EU z roku 2024. Výrazně rozšiřuje skutkové podstaty obchodování s lidmi o nové formy vykořisťování a zavádí nový trestný čin vědomého využití služeb obětí, s přísnější ochranou dětí. Posiluje princip netrestání obětí, rozšiřuje ochranu proti šíření intimních materiálů a upravuje trestní řízení. Současně mění pravidla výkonu obecně prospěšných prací a promítá tyto změny do sociálně-právní ochrany dětí a soudnictví ve věcech mládeže.

Zákon zvyšuje slevy na pojistném na sociální zabezpečení pro zaměstnavatele, kteří zaměstnávají osoby ze zranitelných skupin, zejména pečující osoby, rodiče malých dětí, starší pracovníky a osoby se zdravotním postižením. Sleva se obecně zvyšuje z 5 % na 10 %, u zaměstnanců pečujících o osobu blízkou s těžkou nebo úplnou závislostí až na 20 %. Cílem je podpořit zaměstnanost na zkrácené úvazky, sladění práce a rodinného života a stabilitu pracovních vztahů. Zákon nabývá účinnosti od 1. ledna 2027.

Zákon prodlužuje maximální podpůrčí dobu dlouhodobého ošetřovného z 90 na 180 kalendářních dnů, aby umožnil delší domácí péči o vážně nemocné blízké. Prodloužení nad 90 dnů je nově možné jen se souhlasem orgánu nemocenského pojištění na základě žádosti ošetřujícího lékaře, který může dobu schválit i kratší. Zavádí se jasná pravidla elektronické komunikace, lhůty pro rozhodnutí a informační povinnosti lékaře vůči ošetřované osobě. Úprava posiluje sociální jistoty rodin, podporuje slaďování práce a péče a snižuje tlak na ústavní péči.

Zákon zavádí centrální digitální registr ubytování eTurista, který sjednocuje dosavadní evidenční a ohlašovací povinnosti a přizpůsobuje české právo novému nařízení EU o krátkodobých pronájmech. Výrazně rozšiřuje povinnosti ubytovatelů a online platforem, zakazuje nabízet ubytování bez registrace a zavádí vysoké sankce až do 10 milionů Kč. Zvyšuje maximální poplatek z pobytu z 50 na 100 Kč a zlepšuje jeho vymahatelnost ve prospěch obcí. Registr obsahuje i rozsáhlé údaje o cizincích a nahrazuje hlášení cizinecké policii, čímž posiluje kontrolu migrace a bezpečnost.

Návrh zákona zavádí jednotný celostátní rámec pro regulaci používání mobilních telefonů a jiných elektronických zařízení ve školách. Stanoví zákonný zákaz jejich používání během vyučování zejména u dětí do 10 let a omezení do 15 let, s výjimkami pro výuku, rozhodnutí učitele a zdravotní důvody. Zákon dává školám oporu k dočasnému odebrání zařízení při porušení pravidel a sjednocuje dosud rozdílnou praxi mezi školami. Cílem je ochrana soustředění, kvality výuky a zdravého vývoje dětí.

Zákon zavádí automatické a bezplatné zřízení datové schránky cizincům, kterým vznikne nárok na dávky českého sociálního systému nebo na výplatu důchodu. Úřady práce a orgány sociálního zabezpečení nově musí bezodkladně informovat Digitální a informační agenturu o přiznání těchto nároků. Cílem je zlepšit komunikaci státu s cizinci, zrychlit doručování a snížit administrativní i finanční zátěž. Zákon nemění nároky na dávky, pouze nastavuje nový komunikační mechanismus.

Zákon zavádí nový institut odčerpání majetku nevysvětleného původu, který umožňuje státu odebrat majetek pravděpodobně pocházející z trestné činnosti i bez odsuzujícího rozsudku. Významně mění trestní právo, procesní postupy a správu majetku státu, včetně zajišťování majetku, ochrany třetích osob a soudního přezkumu. Úprava sjednocuje terminologii, rozšiřuje okruh trestných činů pro majetkové sankce a posiluje mezinárodní spolupráci v rámci EU. Zákon implementuje evropskou konfiskační směrnici a nabývá účinnosti 1. července 2026.

Zákon zavádí nový institut odčerpání majetku nevysvětleného původu jako zvláštní soudní řízení navazující na trestní řízení, a to i bez odsouzení konkrétní osoby. Umožňuje státu odejmout majetek, jehož zákonný původ nebyl věrohodně doložen a je důvodně spojován se závažnou trestnou činností, při zachování ochrany práv dotčených osob, poškozených a třetích osob v dobré víře. Úprava stanoví detailní procesní pravidla, minimální hodnotu majetku, vyloučení zásahu do prostředků k základním životním potřebám a posiluje prevenci závažné kriminality. Zákon nabývá účinnosti 1. července 2026 v návaznosti na transpozici konfiskační směrnice EU.

Zákon zásadně upravuje výkon veřejného opatrovnictví obcemi tak, aby byl flexibilnější, efektivnější a lépe kontrolovaný. Umožňuje přenášet výkon veřejného opatrovnictví mezi obcemi veřejnoprávní smlouvou nebo rozhodnutím kraje a jasně stanoví postupy soudu při jmenování jiné vhodné obce. Zavádí povinný sběr a předávání dat o počtu opatrovanců a určuje Ministerstvo práce a sociálních věcí jako ústřední orgán pro tuto oblast. Cílem je zlepšit ochranu osob se zdravotním postižením a kvalitu výkonu opatrovnictví od 1. ledna 2027.

Zákon mění pravidla registru smluv a zavádí hodnotový limit pro výjimku u smluv s fyzickými osobami, které nejednají v rámci podnikání. Nově se tyto smlouvy nezveřejňují jen do hodnoty 500 000 Kč bez DPH, zatímco dříve platila výjimka bez jakéhokoli limitu. Smlouvy nad tuto částku musí být zveřejněny, aby se posílila transparentnost nakládání s veřejným majetkem. Převody nemovitostí zůstávají povinně zveřejňované vždy a změna se uplatní pouze na smlouvy uzavřené od 1. ledna 2027.

Zákon komplexně novelizuje pravidla mezinárodní spolupráce při správě daní a implementuje směrnice DAC 8 a DAC 9, zejména v oblasti kryptoaktiv a dorovnávacích daní. Zavádí povinnou automatickou výměnu informací o kryptoaktivech, přísné identifikační a oznamovací povinnosti pro poskytovatele služeb i finanční instituce a výrazně rozšiřuje rozsah sdílených daňových údajů. Současně posiluje kontrolní a sankční mechanismy, včetně vysokých pokut, registrace subjektů a zákazu činnosti nespolupracujících provozovatelů. Cílem je zvýšit daňovou transparentnost, omezit daňové úniky a lépe regulovat digitální a přeshraniční finanční aktivity.

Zákon zásadně reformuje český fiskální rámec v návaznosti na novou legislativu EU, zejména nahrazením sledování strukturálního deficitu pravidlem růstu čistých výdajů závazně stanovovaným na úrovni EU. Posiluje pravomoci, nezávislost a povinnosti Národní rozpočtové rady a Výboru pro rozpočtové prognózy a upravuje vazbu státního rozpočtu na nový střednědobý fiskální plán. Zavádí pružnější rozpočtová pravidla pro krizové, obranné a bezpečnostní situace, včetně možnosti překročení výdajových limitů, a upravuje financování zdravotních pojišťoven. Neprovedení transpozice by vystavilo ČR riziku řízení a finančních sankcí ze strany EU.

Zákon mění pravidla nakládání s prostředky rezervy důchodového pojištění. Ruší možnost použít tyto prostředky přímo na výplatu důchodů, aby se zabránilo obcházení účelu rezervy a rozpouštění přebytků. Zachovává jejich využití na krytí schodku důchodového systému a nově umožňuje jejich použití na dotační investice do sociální infrastruktury. Cílem je dlouhodobá udržitelnost důchodového systému a reakce na demografický vývoj.

Zákon upravuje termíny a přechodná pravidla pro zavedení dávky státní sociální pomoci a posouvá několik klíčových lhůt z jara na léto 2026 (např. začátek nároku z dubna na červenec). Úřad práce má nově čas rozhodnout o některých žádostech podaných na konci roku 2025 až do 31. července 2026. Zároveň se doplňuje vazba této dávky do systému životního a existenčního minima a provádějí se související úpravy v zákoně o sociálních službách a dalších předpisech. Některé další změny nabývají účinnosti později, až v roce 2026 a 2028.

Návrh zákona poprvé výslovně upravuje podobu a užívání zemských znaků a vlajek Čech, Moravy a Slezska v českém právním řádu. Zakotvuje jejich přesnou heraldickou podobu a stanoví, že je může důstojným způsobem užívat kdokoli. Cílem je symbolicky posílit historickou kontinuitu a význam zemí Koruny české bez finančních či správních dopadů. Zákon má nabýt účinnosti od 1. ledna 2027.

Zákon rozšiřuje investiční možnosti doplňkového penzijního spoření s cílem zvýšit dlouhodobé zhodnocení úspor na stáří. Umožňuje povinným konzervativním fondům omezeně investovat do akcií obchodovaných na regulovaných trzích EU a OECD a účastnickým fondům investovat do fondů soukromého a rizikového kapitálu. Současně zavádí přesné definice těchto fondů a stanoví přísný limit, kdy investice do private equity a venture kapitálu mohou tvořit nejvýše 10 % majetku účastnického fondu. Účinnost změn je stanovena od 1. ledna 2027.

Zákon technicky upravuje související předpisy k nové dávce státní sociální pomoci. Výslovně stanoví, že dávka státní sociální pomoci se nezapočítává jako příjem pro účely životního a existenčního minima. Zároveň posouvá účinnost již schválených změn: nové částky minima na 1. července 2026 a změny v okruhu započitatelných příjmů až na 1. června 2028. Cílem je zjednodušení administrace a zajištění plynulé implementace bez dopadů na příjemce dávek.