Rozsah: Část první–Část třetí; § 2–§ 2a; strany 1–31.

Návrh před účinností opravuje a zpřesňuje nový právní rámec veřejné podpory výzkumu, vývoje a inovací. Zavádí otevřený přístup k veřejně financovaným publikacím a výzkumným údajům, včetně ukládání do důvěryhodných repozitářů, současně však chrání soukromí, duševní vlastnictví a bezpečnostní zájmy. Upravuje postavení výzkumných agentur, přesun agendy na Ministerstvo průmyslu a obchodu, rozpočtové postupy a dočasné zpracování rodných čísel. Veřejným infrastrukturním institucím umožňuje související výzkum a zvyšuje limit převodu účelových prostředků z 5 % na 10 %; hlavní změny mají platit od 1. ledna 2027.

Rozsah: Část první–Část třetí; § 4–§ 154; strany 1–4.

Návrh hlavně přizpůsobuje český zákon o odpadech novému unijnímu nařízení o přeshraniční přepravě odpadů a nahrazuje dosavadní odkazy na starou evropskou úpravu novou. Zavádí elektronické podávání a doručování přes centrální systém, upravuje rozhodování ministerstva, zpřesňuje pravidla pro zpětné převzetí a bezpečné uskladnění odpadu a nově zavádí režim zařízení s předchozím souhlasem; současně se mění podmínky bezúhonnosti žadatele tak, že nesmí mít vysokou jednotlivou pokutu a zároveň souhrn pokut nesmí dosáhnout stanovené hranice. Výrazně se přepracovávají přestupky a sankce při přeshraniční přepravě odpadu, aby byl postih účinnější proti nelegální přepravě. Vedle toho se ruší povinnost krajů zpracovávat plány odpadového hospodářství a zavádí se správní poplatek 10 000 Kč za žádost o vydání nebo změnu předchozího souhlasu.

Rozsah: Část první–Část čtvrtá; § 1–§ 14; strany 1–20.

Návrh hlavně reorganizuje zeměměřické a katastrální inspektoráty: už nemají být samostatnými organizačními složkami státu a účetními jednotkami, ale vnitřními jednotkami Českého úřadu zeměměřického a katastrálního, přičemž si ponechají svou správní působnost. Zákon zároveň rozšiřuje a zpřesňuje pravomoci úřadu a inspektorátů, zejména v kontrole, správě digitálních informačních systémů a projednávání přestupků v katastru. Mění se také územní působnost inspektorátů, když Kraj Vysočina přechází z Brna do Českých Budějovic, a upravují se názvy a přílohy zákona. Účinnost je převážně od 1. ledna 2027, část změn navázaných na katastrální přestupky až od 1. července 2027.

Rozsah: Část první–Část čtvrtá; § 19a–§ 86a; strany 1–26.

Návrh mění pravidla důchodového pojištění hlavně ve prospěch starších a pracujících důchodců. Nově se zavádí věkové navýšení důchodu už od 80 let a dále po pěti letech, místo dosavadního zvýšení až od 85 let; zároveň se od roku 2028 obnovuje a automatizuje navyšování starobního důchodu za další výdělečnou činnost. Zákon také výslovně umožňuje vyplácet důchod do zahraničí v jiné měně než v korunách a stanoví, že náklady na směnu měn nese příjemce. Současně ukládá zaměstnavatelům znovu hlásit údaje o pracujících starobních důchodcích, aby bylo možné tato zvýšení provádět automaticky.

Rozsah: Část první–Část čtvrtá; § 1–§ 54; strany 1–16.

Návrh převádí českou úpravu stavebních výrobků na nový unijní režim podle nařízení EU 2024/3110. Ruší starší adaptační ustanovení v zákoně o technických požadavcích na výrobky a nově přesouvá pravidla pro stavební výrobky s označením CE do zákona o posuzování shody, kde určuje příslušné orgány, český jazyk dokumentů a informační systém. Zachovává dočasně platnost dosavadních pověření a oznámení jen do 8. ledna 2030, pokud nebudou obnovena. Zákon také rozšiřuje dohled a okruh odpovědných subjektů i na on-line prodej a služby kompletního vyřízení objednávek; většina změn má platit krátce po vyhlášení, část rušení až od 8. ledna 2040.

Rozsah: Část první–Část druhá; § 20; strany 1–6.

Návrh mění fungování rady národního parku při schvalování klíčových dokumentů ochrany a řízení. Nově se do rady povinně doplňuje zástupce Hasičského záchranného sboru ČR a zavádí se oddělené hlasování, takže návrh musí získat většinu jak mezi delegovanými zástupci, tak mezi jmenovanými členy. Při opakované nedohodě se rozhodování přesouvá na Ministerstvo životního prostředí po předchozím projednání vládou, což mění dosavadní postup. Už schválené dokumenty bude možné za stanovených podmínek do 2 let znovu projednat; účinnost je od 1. ledna 2027.

Rozsah: § 18–§ 124; strany 1–14.

Návrh mění zákon o nemocenském pojištění tak, aby ekonomicky aktivní příjemci invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně už nebyli omezeni výplatou nemocenského jen na 70 dnů. Nově se jim má nemocenské vyplácet od 15. dne pracovní neschopnosti nebo karantény po obecnou podpůrčí dobu, nejdéle však do skončení zaměstnání nebo pojištění. Ostatní změny jsou převážně technické návaznosti v odkazech a přechodné ustanovení stanoví, že staré nároky se posoudí podle dosavadních pravidel. Účinnost se navrhuje od 1. ledna 2027 a důvodová zpráva očekává vyšší výdaje systému nemocenského pojištění asi o 40 až 60 milionů Kč ročně.

Rozsah: Část první–Část sedmá; § 1–§ 363; strany 1–19.

Návrh mění pravidla spoření na stáří tak, aby byly lépe propojeny doplňkové penzijní spoření a dlouhodobý investiční produkt, zejména pro daňové účely a převody prostředků mezi nimi. Zavádí vyšší státní podporu pro osoby do 30 let v prvním roce spoření, snižuje poplatkový limit u části penzijních fondů a posiluje informační povinnosti penzijních společností. Nově má zaměstnanec za splnění podmínek právo žádat po zaměstnavateli příspěvek alespoň 500 Kč měsíčně na spoření na stáří, přičemž zákon řeší i souběh s jiným povinným příspěvkem. Účinnost je navržena od 1. ledna 2027.

Rozsah: § 21–§ 21a; strany 1–24.

Návrh mění pravidla pro dálniční známky tak, že ruší automatickou každoroční valorizaci podle inflace a délky dálniční sítě a nově přímo v zákoně pevně stanoví sazby od roku 2027. Zachovává současnou výši poplatků, včetně zvýhodněných sazeb pro některá nízkoemisní a plynová vozidla, a ruší povinnost Ministerstva dopravy každoročně sazby vyhlašovat sdělením. Hlavním dopadem je větší předvídatelnost a „zmrazení“ ceny dálniční známky pro řidiče a podnikatele. Současně se očekává nižší růst příjmů Státního fondu dopravní infrastruktury, což může omezit finance na dopravní infrastrukturu.

Rozsah: Část první–Část druhá; § 1; strany 1–10.

Návrh mění pravidla prodejní doby v maloobchodě tak, aby byl prodej ve větších obchodech zakázán o všech státních svátcích a nově i o dalších vyjmenovaných svátcích. Oproti dosavadní úpravě se zákaz rozšiřuje zejména na Velký pátek, 1. květen, 5. a 6. červenec a 17. listopad; režim 24. prosince od 12 do 24 hodin i dosavadní výjimky zůstávají zachovány. Cílem je jednodušší a přehlednější pravidlo pro spotřebitele, podnikatele i zaměstnance a posílení společného volna o svátcích. Účinnost se navrhuje od 1. ledna 2027.

Rozsah: Část první; § 13–§ 38l; strany 1–28.

Návrh mění zákon o daních z příjmů tak, že ruší slevu na manžela či manželku a místo ní posiluje daňové zvýhodnění na dítě do 3 let. Nově se má zvýhodnění zvýšit o 1 000 Kč měsíčně, a pokud je alespoň jeden z pečujících poplatníků držitelem průkazu ZTP/P, o 4 000 Kč měsíčně. S tím souvisejí úpravy navazujících paragrafů, dokládání nároku a zpracování údajů; dosavadní pravidla mají platit pro období začatá před účinností. Účinnost se navrhuje od 1. ledna 2027.

Rozsah: § 4; strany 1–6.

Návrh mění zákon o státních svátcích a významných dnech tak, že mezi významné dny nově zařazuje 28. srpen jako Den Orla. Cílem je připomenout perzekuci organizace Orel po roce 1948, podpořit historickou paměť a zdůraznit hodnoty demokracie a odporu proti totalitě. Změna nezavádí nový den pracovního klidu, takže nebude mít podle návrhu hospodářské ani rozpočtové dopady. Účinnost se navrhuje od 1. ledna 2027.

Rozsah: § 3c; strany 1–16.

Návrh zvyšuje vyměřovací základ pro pojistné na veřejné zdravotní pojištění hrazené státem za státní pojištěnce z 14 074 Kč na 18 362 Kč, a tím zvyšuje měsíční platbu státu od roku 2027. Současně odkládá automatickou valorizaci této částky, která se nově poprvé použije až pro rok 2029 místo roku 2024. Zrušuje také nařízení vlády o výši vyměřovacího základu pro rok 2026 a má stabilizovat financování veřejného zdravotního pojištění a zdravotních pojišťoven. Dopad na státní rozpočet je podle důvodové zprávy přibližně 21 mld. Kč ročně navíc.