Tisk 90 - Vl.n.z., kt. se mění některé z. v oblasti veřejných rozpočtů - EU - RJ

[1/3] Tato rozsáhlá část vládního návrhu představuje komplexní novelu klíčových zákonů v oblasti veřejných rozpočtů, rozpočtové odpovědnosti a souvisejících institucí, zejména v návaznosti na novou fiskální legislativu Evropské unie (zejména směrnici (EU) 2024/1265 a nařízení (EU) 2024/1263). Zásadní změnou je přechod od sledování strukturálního deficitu k pravidlu růstu čistých výdajů jako hlavnímu fiskálnímu pravidlu, které je závazně stanovováno Radou EU a promítá se do výdajového rámce státního rozpočtu a státních fondů. Posiluje se role Národní rozpočtové rady a Výboru pro rozpočtové prognózy, včetně jejich zákonného ukotvení, rozšíření kompetencí, zavedení pravidelného nezávislého přezkumu jejich činnosti a rozšíření povinností v oblasti zveřejňování a principu „vysvětli nebo se podřiď“. Významné změny nastávají v zákoně o rozpočtových pravidlech, kde se detailně upravují postupy pro stav ohrožení státu, válečný stav nebo výrazně zhoršenou bezpečnostní situaci, včetně možnosti překročení výdajů státního rozpočtu až o 10 % a zjednodušených rozpočtových postupů. Novela rovněž upravuje pravidla dotací, rozpočtových opatření, lhůt, přesunů prostředků, posiluje evidenční povinnosti a rozšiřuje výjimky pro projekty spolufinancované z EU a dalších mezinárodních finančních mechanismů. Součástí je také úprava zákonů o rozpočtovém určení daní, územních rozpočtech, střetu zájmů a zákoníku práce, zejména kvůli postavení členů a zaměstnanců Národní rozpočtové rady, a zrušení zastaralých prováděcích vyhlášek v oblasti důchodového pojištění.

[2/3] Tato část dokumentu podrobně odůvodňuje rozsáhlou novelu zákona o pravidlech rozpočtové odpovědnosti a souvisejících předpisů, jejímž hlavním cílem je transpozice revidované směrnice EU 2024/1265 a posílení fiskálního rámce České republiky při zachování její rozpočtové suverenity. Text vysvětluje vazbu na nový rámec správy ekonomických záležitostí EU, preventivní složku Paktu stability a růstu a povinnost vyvarovat se nadměrných schodků, včetně pravidel informování Evropské komise o deficitu a dluhu, přičemž zdůrazňuje, že neprovedení transpozice by mohlo vést k řízení a finančním sankcím vůči ČR.

Významná část se věnuje úpravám rozpočtových pravidel reagujícím na zhoršenou bezpečnostní situaci a závazky ČR v NATO, zejména umožnění pružnějších přesunů výdajů, překročení výdajových limitů až o 10 % a zjednodušení financování obranných a krizových opatření i v době rozpočtového provizoria. Dokument detailně popisuje dopady na státní rozpočet, veřejné instituce a územní samosprávné celky, přičemž konstatuje převážně dlouhodobě pozitivní fiskální účinky, minimální přímé náklady a zmírnění některých tvrdostí dluhové brzdy pro obce.

Součástí jsou také rozsáhlé technické a procesní změny v oblasti dotací, evidence údajů, přesunů rozpočtových prostředků, lhůt a zjednodušení administrativy, včetně zrušení zvláštního účtu rezervy důchodového pojištění a převodu jeho prostředků do státního rozpočtu. Text dále řeší posílení role a nezávislosti fiskálních institucí (Národní rozpočtová rada, Výbor pro rozpočtové prognózy), jejich podřízení režimu střetu zájmů a zvýšené povinnosti jejich členů a zaměstnanců, přičemž vyhodnocuje dopady na soukromí, korupční rizika, sociální oblast, rodiny a životní prostředí jako minimální nebo žádné.

[3/3] Tato část dokumentu rozsáhle upravuje český fiskální rámec v návaznosti na reformu hospodářské správy EU, zejména zavedením národního střednědobého fiskálně-strukturálního plánu, který nahrazuje dosavadní rozpočtovou strategii sektoru veřejných institucí a stává se klíčovým podkladem pro výdajové rámce. Dochází k nahrazení sledování strukturálního salda novým pravidlem růstu čistých výdajů schvalovaným Radou EU a k detailní úpravě mechanismů odchylek, únikových doložek a jejich schvalování na evropské úrovni, včetně posílení role Národní rozpočtové rady a principu „comply or explain“. Dokument dále redefinuje pojem zadlužení, upravuje fungování dluhové brzdy a zavádí nové způsoby zohlednění mimořádných výdajů (např. povodně, bezpečnostní hrozby, obrana či strategické energetické investice) při výpočtu zadlužení. Významně se posiluje institucionální rámec nezávislých fiskálních institucí – upravuje se postavení Národní rozpočtové rady a Výboru pro rozpočtové prognózy, včetně pevného počtu jeho členů, pravidel nezávislosti, externího hodnocení a transparentnosti. Zvláštní pozornost je věnována vazbě státního rozpočtu na nový fiskální rámec, závaznosti výdajových rámců i při novelách rozpočtu a specifickým pravidlům pro hospodaření zdravotních pojišťoven. Závěrečná část obsahuje přechodná ustanovení, změny souvisejících zákonů, zrušení nadbytečných předpisů a úpravu účinnosti s ohledem na zpožděnou transpozici evropské směrnice.