Tisk 72 - Novela z. o jednacím řádu PS

Pozměňovací návrh pouze odkládá účinnost novely jednacího řádu Poslanecké sněmovny. Místo účinnosti patnáctým dnem po vyhlášení má zákon nově platit až od 1. července 2029. Cílem je, aby se pravidla jednání neměnila uprostřed volebního období a dopadla až na nově zvolené poslance.

Pozměňovací návrh mění pravidla projednávání státního rozpočtu a státního závěrečného účtu v Poslanecké sněmovně. Ruší podmínku, že třetí čtení rozpočtu lze zahájit až po projednání státního závěrečného účtu, a nově umožňuje, aby nová Sněmovna dokončila projednávání rozpočtu i souvisejících dokumentů předložených v minulém volebním období. Zároveň zavádí pevnou lhůtu do 30. listopadu pro schválení státního závěrečného účtu a výslovně připouští jeho projednání i po změně volebního období.

Pozměňovací návrh doplňuje pravidla pro projednávání státního rozpočtu v Poslanecké sněmovně. Pokud Sněmovna vrátí návrh rozpočtu vládě k přepracování s doporučenými změnami, tyto změny nově musí odpovídat zákonným pravidlům pro celkové výdaje a výdajovým rámcům. Cílem je odstranit nejasný výklad dosavadního postupu a sladit rozpočtové doporučení Sněmovny s pravidly rozpočtové odpovědnosti.

Pozměňovací návrh zpřesňuje pravidla pro faktickou poznámku v jednacím řádu Poslanecké sněmovny. Nově jasně vymezuje, že ji lze použít jen během rozpravy pro procedurální návrh, podnět ke způsobu projednávání bodu nebo opravu faktických nepřesností, nikoli pro věcná stanoviska. Cílem je omezit dosavadní volný výklad a sjednotit praxi při vedení sněmovní rozpravy.

Pozměňovací návrh mění účinnost novely jednacího řádu Poslanecké sněmovny. Původně měla novela nabýt účinnosti počátkem 11. volebního období, nově má začít platit až prvním dnem ustavující schůze 11. volebního období. Cílem je zabránit změnám pravidel „během hry“, posílit předvídatelnost a dát Sněmovně čas na přípravu na nová pravidla.

Pozměňovací návrh ruší pevnou povinnost, aby vláda předložila Sněmovně návrh na předchozí souhlas k rozhodnutí orgánu EU nejpozději už v den jeho oznámení parlamentům členských států. Nově má vláda postupovat jen bez zbytečného odkladu tak, aby bylo možné věc včas projednat. Cílem je přizpůsobit jednací řád reálné praxi projednávání evropských návrhů a odstranit obtížně splnitelný termín.

Pozměňovací návrh doplňuje jednací řád Sněmovny o nový pravidelný bod „Otázky na členy vlády“ ve středu nebo pátek od 9 do 10 hodin. Zavádí pevná pravidla pro krátké ústní otázky poslanců, jejich poměrné rozdělení mezi kluby, časové limity i povinnost členů vlády odpovídat osobně. Současně se posouvá začátek třetího čtení z 9 na 10 hodin a při nepřítomnosti člena vlády se ukládá povinnost odpovědět přednostně při nejbližším dalším termínu.

Pozměňovací návrh zpřesňuje jednací řád Poslanecké sněmovny při projednávání stanovisek k návrhům aktů Evropské unie. Odstraňuje formulaci, že má jít o „včas přijaté a“ odůvodněné stanovisko, a nově výslovně odkazuje na odůvodněné stanovisko podle Protokolu č. 2 k zásadám subsidiarity a proporcionality. Cílem je vyjasnit, že jde o zvláštní institut evropského práva, nikoli o obecně odůvodněné stanovisko výboru.

Pozměňovací návrh doplňuje do jednacího řádu Poslanecké sněmovny výslovnou povinnost, aby se poslanci účastnili jednání střízliví a bez vlivu jiných návykových látek. Porušení má nově vést k disciplinárnímu řízení, možné pokutě až do výše jednoho měsíčního platu a k okamžitému vykázání z jednacího sálu do konce jednacího dne i bez předchozího napomenutí. Návrh tak zpřísňuje pravidla chování poslanců a má posílit důstojnost a plynulost jednání Sněmovny.

Pozměňovací návrh pouze odkládá účinnost novely jednacího řádu Poslanecké sněmovny na 1. ledna 2027. Cílem je zachovat předvídatelnost parlamentních procesů, právní jistotu a dát Sněmovně, výborům i administrativě více času na přizpůsobení novým pravidlům. Návrh tedy nemění obsah reformy, ale její časové zavedení.

Pozměňovací návrh doplňuje jednací řád Poslanecké sněmovny tak, aby se denní jednání pléna nekonalo ani v první a poslední školní den, pokud Sněmovna nerozhodne jinak. Cílem je lépe sladit práci poslanců s rodinnými povinnostmi a zvýšit předvídatelnost jednání. Návrh se týká jen pléna, nikoli výborů či dalších orgánů Sněmovny, a nemá rozpočtové dopady.

Pozměňovací návrh doplňuje jednací řád Poslanecké sněmovny tak, aby se denní jednání pléna běžně nekonalo ani během podzimních prázdnin, včetně 28. října, a v den pololetních prázdnin. Sněmovna si ale ponechává možnost rozhodnout, že bude jednat i v těchto dnech. Návrh se týká jen pléna, nikoli výborů či dalších orgánů, a nemá rozpočtové dopady.

Pozměňovací návrh chrání čtvrteční čas vyhrazený pro písemné a ústní interpelace před tím, aby jej vytlačily mimořádné schůze Poslanecké sněmovny svolané na žádost poslanců. Pokud by se taková schůze s tímto časem překrývala, musí být jednání přerušeno; výjimka je možná jen při výslovné žádosti nejméně 121 poslanců. Návrh tak posiluje kontrolní funkci Sněmovny vůči vládě a zároveň zachovává možnost mimořádného postupu při široké shodě.

Pozměňovací návrh posiluje kontrolní roli Poslanecké sněmovny prostřednictvím úprav ústních interpelací. Mění se losování pořadí tak, že přednostně vystupují poslanci nevládních stran, losování se posouvá z 11.30 na 10.30 hodin a zkracuje se maximální délka odpovědi člena vlády z 5 na 4 minuty. Zavádí se sankce spočívající v krácení platu o 20 % při účasti člena vlády na interpelacích nižší než 60 % za pololetí. Cílem je zvýšit efektivitu interpelací a odpovědnost vlády vůči Sněmovně.

Pozměňovací návrh mění jednací řád Poslanecké sněmovny v oblasti projednávání státního rozpočtu a státního závěrečného účtu. Ruší podmínku, že třetí čtení návrhu státního rozpočtu může začít až po projednání státního závěrečného účtu. Nově umožňuje, aby nově zvolená Poslanecká sněmovna dokončila projednávání návrhu státního rozpočtu předloženého v minulém volebním období. Zároveň zavádí pevnou lhůtu do 30. listopadu následujícího roku pro rozhodnutí o státním závěrečném účtu a umožňuje projednávat některé rozpočtové dokumenty i po změně volebního období.

Pozměňovací návrh ruší část novely, která by umožnila Poslanecké sněmovně omezit počet faktických poznámek poslanců v rozpravě (s minimem dvou). Navrhovatelé argumentují, že faktické poznámky jsou důležitým nástrojem pro rychlou reakci na nepřesnosti či omyly v debatě a jejich omezení by mohlo ztížit věcnou diskusi. Zachovává se tedy dosavadní úprava bez možnosti stanovit limit počtu faktických poznámek. Cílem je udržet pružnost parlamentní debaty a možnost okamžité reakce poslanců.

Pozměňovací návrh zavádí do jednacího řádu Poslanecké sněmovny nový institut „naléhavé záležitosti“, který umožní poslaneckému klubu zařadit na program schůze rychlé projednání aktuálního veřejného problému bez nutnosti předloženého tisku. Stanovují se přesná pravidla: žádost lze podat pouze po schválení programu schůze, projednání může začít nejdříve za dvě hodiny a rozprava je omezena maximálně na jednu hodinu s pětiminutovými vystoupeními. Každý klub může tento postup využít pouze jednou za šest měsíců a v jednom jednacím dni lze projednat jen jednu takovou záležitost. Cílem je umožnit rychlou parlamentní reakci na mimořádné události, ale zároveň zabránit zneužití k obstrukcím.

Pozměňovací návrh zpřesňuje pravidla vystupování v rozpravě v Poslanecké sněmovně. Nově výslovně stanoví, že poslanec, člen vlády ani jiné přítomné osoby se nesmí obracet přímo na konkrétní poslance či další osoby v sále a všechny dotazy musí směřovat prostřednictvím předsedajícího. Cílem je odstranit výkladové nejasnosti, posílit pořádek při jednání a omezit osobní výměny mezi řečníky. Současně dochází k technickému přečíslování následujících bodů návrhu.

Pozměňovací návrh doplňuje do jednacího řádu Poslanecké sněmovny zásadu poměrného zastoupení při obsazování funkcí předsedy a místopředsedů Sněmovny. Stejný princip má být uplatňován i při obsazování předsedů a místopředsedů výborů, komisí a stálých delegací podle síly poslaneckých klubů vyplývající z voleb. Zásada má deklaratorní charakter – nejde o striktní právní povinnost ani sankcionované pravidlo. Cílem je zvýšit transparentnost, předvídatelnost a legitimitu rozdělování funkcí ve Sněmovně.

Pozměňovací návrh upřesňuje pravidla pro svolání schůze výboru Poslanecké sněmovny. Pokud výbor není v době podání žádosti obsazen v plném počtu, bude se potřebný počet členů pro svolání schůze počítat pouze z aktuálně zvolených členů, nikoli z celkového plánovaného počtu. Cílem je zabránit situacím, kdy kvůli neobsazeným místům výbor není schopen svolat schůzi a vykonávat svou činnost, zejména v přechodných obdobích po ustavení Sněmovny.

Pozměňovací návrh doplňuje jednací řád Poslanecké sněmovny o pravidla posilující fiskální disciplínu při projednávání státního rozpočtu. Vláda bude nově muset k návrhu rozpočtu připojit informaci o souladu celkových výdajů s rozpočtovými pravidly a výdajovými rámci a případné odchylky odůvodnit. Současně se stanoví, že doporučení Sněmovny k přepracování rozpočtu musí být v souladu s těmito zákonnými výdajovými limity. Cílem je zabránit obcházení pravidel rozpočtové odpovědnosti během parlamentního projednávání.

Pozměňovací návrh zpřesňuje pravidla pro faktické poznámky v jednání Poslanecké sněmovny. Nově se má faktická poznámka týkat projednávané věci a reagovat na obsah vystoupení jiného řečníka, místo dosavadní obecné reakce na průběh rozpravy. Cílem je omezit odbočování od tématu a zpřesnit výklad jednacího řádu.