Tisk 69 - Vl.n.z. o digitální ekonomice - EU - RJ

[1/5] Tato část vládního návrhu zákona komplexně upravuje oblast digitální ekonomiky, zejména poskytování služeb informační společnosti, šíření obchodních sdělení a výkon veřejné správy podle přímo použitelných předpisů Evropské unie, včetně nařízení o digitálních službách a nařízení o správě dat.

Zákon vymezuje základní pojmy (např. služba informační společnosti, obchodní sdělení, obchodní platforma), stanoví informační povinnosti poskytovatelů vůči uživatelům a orgánům veřejné moci a zavádí princip země původu s detailně popsanými výjimkami umožňujícími zásah českých orgánů zejména z důvodů ochrany bezpečnosti, zdraví, spotřebitelů a veřejného pořádku.

Obsáhlá část je věnována regulaci obchodních sdělení, včetně přesných podmínek pro zasílání elektronické pošty, možnosti vznesení námitek, časových limitů a zvláštních pravidel pro členy profesních komor; porušení těchto povinností je sankcionováno výraznými pokutami.

Zákon detailně upravuje postupy státních orgánů při výkonu dozoru, certifikaci subjektů pro mimosoudní řešení sporů, status důvěryhodných oznamovatelů a prověřených výzkumných pracovníků a stanoví rozsáhlé mechanismy spolupráce mezi českými orgány, členskými státy EU a Evropskou komisí.

Významná část úpravy se soustředí na kontrolní a donucovací pravomoci Úřadu a Úřadu pro ochranu osobních údajů, včetně možnosti ukládat nápravná opatření, akční plány, dočasně omezit přístup ke službám a využívat i zvláštní kontrolní postupy se změněnou identitou.

Závěrečná část stanoví podrobný systém přestupků a sankcí pro různé typy subjektů digitální ekonomiky (od poskytovatelů platforem po organizace datového altruismu), ruší dosavadní zákon o některých službách informační společnosti a provádí návazné změny v dalších právních předpisech, zejména v trestním řádu a zákoně o ochraně spotřebitele.

[2/5] Tato část návrhu provádí rozsáhlé návazné změny v řadě zákonů s cílem sladit český právní řád s nařízením o digitálních službách (DSA) a zákonem o digitální ekonomice. Aktualizují se odkazy v přílohách a vymezují nové působnosti orgánů dozoru, zejména Úřadu pro ochranu osobních údajů a Českého telekomunikačního úřadu, v oblasti služeb informační společnosti, nevyžádaných sdělení a dohledu nad digitálními platformami.

Dochází ke změnám autorského zákona, kde je nahrazen odkaz na dosavadní zákon o službách informační společnosti přímou vazbou na nařízení DSA, a k zavedení nových správních poplatků za úkony podle nařízení o správě dat a nařízení o digitálních službách. Občanský zákoník je doplněn o novou komplexní úpravu elektronického obchodu (§ 1784a až 1784d), která stanoví povinné informační povinnosti podnikatelů při uzavírání smluv online a současně ruší dosavadní § 1826 a 1827. Zákon o zvláštních řízeních soudních je zásadně rozšířen o nový procesní rámec umožňující soudům rozhodovat o dočasném omezení přístupu ke zprostředkovatelským službám podle DSA, včetně jasně stanovené místní příslušnosti, účastníků řízení, doručování a vykonatelnosti rozhodnutí. Závěrem je stanovena diferencovaná účinnost jednotlivých ustanovení, přičemž hlavní část zákona má nabýt účinnosti patnáctým dnem po vyhlášení a vybrané povinnosti až od 1. července 2026.

[3/5] Tato část dokumentu podrobně hodnotí dopady navrhovaného zákona z hlediska korupčních rizik, bezpečnosti státu, rodin, územních samospráv a digitální přívětivosti, přičemž konstatuje, že přímé dopady na bezpečnost či obranu státu ani na práva samospráv se nepředpokládají a rodiny nejsou přímými adresáty práv a povinností zákona.

Návrh klade důraz na digitální agendu veřejné správy, zejména na princip „digital by default“, elektronickou komunikaci se správními orgány, zavedení rejstříku uznaných organizací pro datový altruismus a naplnění požadavků nařízení DSA, DGA a P2B v oblasti online služeb a správy dat.

Zvláštní část zákona detailně rozpracovává vymezení služeb informační společnosti, jejich poskytovatelů a základních pojmů, aktualizuje terminologii podle aktuálního práva EU a zpřesňuje pravidla pro šíření obchodních sdělení, zejména zákaz nevyžádaných sdělení elektronickou poštou a podmínky udělování souhlasu či vznesení námitky.

Obsáhlá pozornost je věnována principu země původu, jeho výjimkám a procedurálním postupům při jeho prolomení, včetně povinností notifikace vůči členským státům a Evropské komisi a vymezení legitimních cílů, jako je ochrana veřejného pořádku, zdraví, spotřebitelů či prevence trestné činnosti.

Zákon dále zavádí vnitrostátní procesní rámec pro nové instituty nařízení DSA, zejména certifikaci subjektů pro mimosoudní řešení sporů, status důvěryhodných oznamovatelů a prověřených výzkumných pracovníků, stanoví jejich práva, povinnosti, zánik statusu a roli ČTÚ a ÚOOÚ při dozoru a ochraně osobních údajů.

[4/5] Tato část podrobně upravuje implementaci nařízení DGA a DSA do českého práva, zejména pokud jde o registraci a dohled nad poskytovateli služeb zprostředkování dat a organizacemi pro datový altruismus, přičemž hlavní roli plní Český telekomunikační úřad (ČTÚ). Stanoví se oznamovací povinnost poskytovatelů těchto služeb, účinky oznámení platné v celé EU, povinnost hlásit změny údajů a vydávání osvědčení ČTÚ, včetně zavedení dobrovolných digitálních formulářů a správních poplatků.

Dále se detailně upravuje vznik, vedení, veřejná dostupnost a výmaz rejstříku uznaných organizací pro datový altruismus, včetně možnosti registrace subjektů mimo EU za podmínky jmenování právního zástupce v ČR, a vymezení údajů zapisovaných do rejstříku. Rozsáhlá část textu se věnuje systému dozoru, který kombinuje kontrolu podle kontrolního řádu s atypickými pravomocemi vyplývajícími z práva EU, včetně nápravných opatření, akčních plánů, dočasného omezení přístupu ke službám a přeshraniční spolupráce.

Podrobně se vymezují kompetence ČTÚ a ÚOOÚ, jejich vzájemná informační povinnost, mlčenlivost a práva požadovat informace, včetně zvláštních pravidel pro jednání kontrolujících pod změněnou identitou a používání krycích dokladů. Závěrem se stanoví komplexní systém přestupků a sankcí za porušení DSA, DGA a P2B, včetně velmi vysokých pokut odvozených od obratu, možnosti zákazu činnosti, přijímání závazků namísto trestu a zvláštních postihů pro poskytovatele online platforem, zprostředkovatelských služeb, vyhledávačů i organizací pro datový altruismus.

[5/5] Tato část dokumentu podrobně upravuje správní delikty, sankce a procesní mechanismy související s prováděním nařízení DSA a DGA, zejména v oblasti zprostředkování dat, datového altruismu a digitálních služeb. Zavádí nové skutkové podstaty přestupků za neoprávněné předávání dat do třetích zemí, porušení mlčenlivosti, nesplnění informačních povinností a obstrukce při dozoru, přičemž stanoví pokuty až do výše 10 000 000 Kč, případně 5 % obratu, a umožňuje i zákaz činnosti.

Současně vymezuje příslušnost orgánů dozoru (zejména ČTÚ a ÚOOÚ), pravidla pro výběr a vymáhání pokut, prodloužené promlčecí doby až na 5 let a zvláštní úpravu donucovacích pokut při nepeněžitých plněních. Významná změna se týká trestního řádu, kde se adaptují postupy pro příkazy vůči poskytovatelům digitálních služeb tak, aby bylo možné chránit důvěrnost a efektivitu trestního řízení, včetně omezení informačních povinností vůči dotčeným osobám.

Dokument dále ruší zákon o některých službách informační společnosti a provádí rozsáhlé návazné změny v občanském zákoníku, zákoně o ochraně spotřebitele, autorském zákoně a dalších předpisech, zejména v oblasti elektronického uzavírání smluv. Zavádí nové soudní řízení o dočasném omezení přístupu ke zprostředkovatelským službám v souladu s DSA, koncipované jako rychlé a účinné. Závěrem stanoví přechodná ustanovení a účinnost zákona s ohledem na závazné termíny použitelnosti unijních předpisů, aby se předešlo sankcím vůči České republice.