Tisk 301 - Vl. n. z. o platformové práci - EU

[1/3] Rozsah: Část první–Část sedmá; § 1–§ 46; strany 1–38.

Návrh transponuje směrnici EU 2024/2831 a od 1. ledna 2027 upraví pracovní podmínky zaměstnanců digitálních pracovních platforem, ochranu osobních údajů všech platformových pracovníků, posuzování pracovněprávního statusu, algoritmické řízení, evidenci platforem i kontrolní působnost MPSV, inspekce práce a ÚOOÚ; vztahuje se na platformovou práci vykonávanou v ČR bez ohledu na sídlo platformy či rozhodné smluvní právo. (§ 1, § 46)

Platformou bude poskytovatel elektronické služby na vyžádání, pro nějž je organizace placené práce fyzických osob podstatnou složkou a který používá automatizované systémy; naopak se vylučují zejména služby zaměřené hlavně na sdílení majetku a neprofesionální prodej zboží, přičemž zákon rozlišuje platformového pracovníka, zaměstnance platformy a zprostředkovatele a ukládá platformě i zprostředkovateli společné plnění povinností vůči pracovníkovi. (§ 2–§ 8)

Zavádí se vyvratitelná domněnka základního pracovněprávního vztahu, pokud okolnosti nasvědčují znakům závislé práce; platforma nebo zprostředkovatel ji vyvrátí jen prokázáním absence alespoň jednoho znaku, přičemž domněnka se použije ve správních, daňových a soudních řízeních i při kontrole, nikoli však v trestním řízení a řízeních sociálního zabezpečení, a pracovník může podat podnět inspekci práce. (§ 9–§ 11)

Platformám se zakazuje algoritmicky zpracovávat zvlášť citlivé údaje a údaje o komunikaci či činnosti pracovníka mimo nabízení nebo výkon práce; musí provést posouzení vlivu na ochranu údajů, zapojit pracovníky nebo jejich zástupce, umožnit bezplatnou přenositelnost pracovních údajů a poskytovat srozumitelné informace o monitorovacích a rozhodovacích systémech pracovníkům, jejich zástupcům, uchazečům i kontrolním orgánům. (§ 12–§ 18)

Před zavedením nebo podstatnou změnou automatizovaných systémů musí platforma informovat a projednat věc se zástupci zaměstnanců, pravidelně nejméně jednou za dva roky hodnotit dopady systémů za lidského dohledu, odstranit zjištěná diskriminační či protiprávní rizika a zajistit, aby rozhodnutí o ukončení či omezení vztahu nebo účtu učinil člověk; pracovník má právo na vysvětlení, odůvodnění, lidský přezkum, nápravu do 15 dnů a při nemožnosti nápravy na náhradu škody do 60 dnů. (§ 19–§ 21)

Platformy musí být evidovány, poskytovat dálkově dostupné údaje o pracovnících, smluvních podmínkách a zprostředkovatelích, umožnit pracovníkům vzájemnou komunikaci bez přístupu a monitorování platformou, přijímat jejich oznámení a chránit je před odvetou; zahraniční platforma bez českého sídla, organizační složky a dostupné datové schránky musí určit kontaktní osobu s datovou schránkou. (§ 22–§ 26, § 30)

Dodržování zákona kontrolují ÚOOÚ v oblasti osobních údajů a inspekce práce v ostatních věcech, přičemž platforma i zprostředkovatel musí poskytovat rozsáhlou součinnost a přístup k relevantním systémům; za porušení jsou stanoveny pokuty od 200 000 Kč až po 3 000 000 Kč nebo zákaz činnosti, u závažných porušení ochrany údajů až 20 000 000 EUR nebo 4 % ročního obratu, a dosavadní platformy musí splnit vybrané evidenční, informační a kontaktní povinnosti do 31. ledna 2027. (§ 27–§ 45)

[2/3] Rozsah: Část druhá–Část sedmá; § 8–§ 46; strany 38–57.

Digitální pracovní platforma se může zprostit odpovědnosti za přestupek způsobený nesplněním povinností zprostředkovatelem jen tehdy, prokáže-li objektivně maximální rozumně dostupné úsilí k prevenci, průběžné kontrole a nápravě pochybení; MPSV k tomu připraví nezávazný vzdělávací materiál, nikoli závaznou metodiku, a úprava nemění případné civilní nároky mezi platformou a zprostředkovatelem (§ 8, strany 38–39).

Automatizované systémy zahrnují systémy pro automatizované sledování, dozor a hodnocení práce i systémy, které automatizovaně přijímají nebo podporují významná rozhodnutí o pracovnících; domněnka pracovněprávního vztahu se aktivuje již indiciemi všech znaků závislé práce, přičemž platforma či zprostředkovatel nesou důkazní břemeno k jejímu vyvrácení a při rozdělení znaků mezi oba subjekty se tyto znaky posuzují souhrnně (§ 8–§ 9, strany 39–41).

Domněnka se použije ve správních, daňových a soudních řízeních i při kontrolách, nikoli však v trestním řízení a řízeních sociálního zabezpečení; pracovník může podat písemný, neanonymní podnět inspekci práce, která nejprve vyzve platformu či zprostředkovatele k vyjádření do 90 dnů a při nevěrohodném vyvrácení vztahu provede kontrolu (§ 10–§ 11, strany 43–44).

Vyžadování plnění zákonných povinností, například v hygieně, bezpečnosti potravin, silniční dopravě či ochraně spotřebitele, samo o sobě nebude znakem závislé práce, avšak aktivní a kontinuální kontrola jejich dodržování nebo závazné instrukce k jejich plnění již mohou představovat organizování práce; platforma může využít například smluvní pokuty či namátkové kontroly (§ 9 odst. 3, strany 41–43).

Platformy nesmějí automatizovanými systémy zpracovávat vymezené citlivé údaje, údaje o soukromé komunikaci či činnostech mimo práci a nesmějí používat biometrické porovnávání jedné osoby s databází více osob, zatímco zákonné biometrické ověření totožnosti „jedna k jedné“ zůstává možné; musejí vždy provést posouzení vlivu na ochranu údajů, konzultovat pracovníky a jejich zástupce a umožnit bezplatnou přenositelnost relevantních pracovních dat včetně hodnocení (§ 12–§ 14, strany 45–48).

Pracovníci, uchazeči, zástupci zaměstnanců a kontrolní orgány získávají odstupňované informační nároky k algoritmům; před zavedením či podstatnou změnou systémů musí platforma-zaměstnavatel věc písemně informovat a projednat, při více než 250 zaměstnancích za stanovených podmínek hradit nezávislého odborníka a zajistit lidský dohled, pravidelné hodnocení dopadů, odstranění diskriminačních rizik a lidské posouzení nepříznivých rozhodnutí (§ 15–§ 20, strany 48–50).

Platformový pracovník má nárok na srozumitelné vysvětlení a lidský přezkum automatizovaného rozhodnutí, písemnou odpověď nejpozději do 15 dnů, nápravu nebo odpovídající náhradu škody, zatímco platformy dále musí plnit evidenční, informační, komunikační a oznamovací povinnosti, chránit pracovníky před odvetou, poskytovat kontrolním orgánům součinnost a zahraniční platformy bez českého usazení či datové schránky musí určit kontaktní osobu; dosavadní platformy splní vybrané povinnosti do 31. ledna 2027 a zákon má nabýt účinnosti 1. ledna 2027 (§ 21–§ 46, strany 50–57).

[3/3] Rozsah: § 2–§ 46; strana 57.

Subjekty, které ke dni účinnosti zákona již splňují definiční znaky platformy, se musí nejpozději do 31. ledna 2027 přihlásit do evidence zaměstnavatelů podle zákona o JMHZ, případně v této evidenci doplnit údaj, že jsou platformou. (§ 46)

Přechodné ustanovení ukládá platformám a zprostředkovatelům, kteří poskytovali službu ve smyslu § 2 odst. 1 na českém trhu již před účinností zákona, zpřístupnit informace požadované podle § 23 odst. 1 do 31. ledna 2027. (§ 2 odst. 1, § 23 odst. 1, strana 57)

Platformy působící na českém trhu před nabytím účinnosti zákona musí ve stejné lhůtě, tedy do 31. ledna 2027, zvolit kontaktní osobu. (§ 2 odst. 1, strana 57)

Zákon má nabýt účinnosti 1. ledna 2027; zvolený termín má zajistit dodržení lhůt potřebných pro řádné dokončení legislativního procesu. (§ 46)

Úsek tak stanoví krátké přechodné období pro již působící platformy a zprostředkovatele, aby po účinnosti zákona splnili evidenční, informační a kontaktní povinnosti. (§ 23 odst. 1, § 46, strana 57)

Text je datován v Praze dne 31. srpna 2026 a je opatřen elektronickými podpisy předsedy vlády a ministra práce a sociálních věcí. (strana 57)