Tisk 279 - Novela z. o účetnictví - EU

[1/3] Rozsah: Část první–Část čtvrtá; § 3–§ 47a; strany 1–34.

Návrh v části první mění zákon o účetnictví zejména v oblasti podávání zpráv o udržitelnosti, když zužuje okruh povinných účetních jednotek na ty, které k rozvahovému dni překročí současně roční čistý obrat 11 000 000 000 Kč a průměrný počet 1 000 zaměstnanců, a stejné prahy zavádí i pro informace o nehmotných zdrojích a pro konsolidované vykazování; současně se ruší některé dřívější podmínky navázané na status subjektu veřejného zájmu nebo další zrušená kritéria (§ 21 odst. 3, § 32f odst. 1, § 32i odst. 1, Část první).

Text dále rozšiřuje a zpřesňuje pravidla pro obsah a výjimky u zpráv o udržitelnosti: účetní jednotka může po dobu prvních tří let od vzniku povinnosti u hodnotového řetězce uvádět jen dostupné informace a musí popsat své úsilí o jejich získání, a zároveň může vynechat údaje, jejichž zveřejnění by ve výjimečných případech vážně poškodilo její obchodní postavení, nebo jde-li o obchodní tajemství, utajované informace či údaje chráněné kvůli soukromí a bezpečnosti; oproti dřívější úpravě už tato výjimka není vázána na schválení vedením, ale musí být ve zprávě výslovně uvedena (§ 32h odst. 6, § 32h odst. 8, strany 3–4, strany 32–33).

Nový § 32ha zavádí ochranu tzv. chráněných účetních jednotek a zahraničních osob v hodnotovém řetězci s méně než 1 000 zaměstnanci, jimž lze požadovat jen informace v rozsahu dobrovolných standardů EU; tyto subjekty mohou širší požadavky odmítnout, účetní jednotka jim musí sdělit, které požadované informace tento rámec přesahují a že je mohou odmítnout, a k ujednáním ukládajícím povinnost poskytnout nadlimitní informace se nepřihlíží (§ 32ha odst. 1–5, strany 4–5, strany 33–34).

Významnou novinkou jsou pravidla pro zprávu o udržitelnosti osoby ze třetí země a konsolidovanou zprávu o udržitelnosti osoby ze třetí země: povinnost zveřejnění dopadá na konsolidovanou účetní jednotku nebo na pobočku společnosti ze třetí země při překročení stanovených obratových prahů v ČR i v EU, zprávy se vyhotovují podle evropských nebo rovnocenných standardů, ověřují se podle práva EU nebo příslušného třetího státu a pokud chybí podklady od nejvyšší konsolidující osoby ze třetí země, zveřejní se zpráva z dostupných údajů s prohlášením o neposkytnutí úplných informací (§ 32l odst. 1–8, § 32la odst. 1–4, strany 6–8).

Novela současně doplňuje nové skutkové podstaty přestupků za nevyhotovení nebo nezveřejnění těchto zpráv, za nesdělení informací chráněné účetní jednotce a za nepředání dokumentů České národní bance pro evropské přístupové místo, a upravuje navazující sankční odkazy; přechodná ustanovení umožňují použít nová mírnější kritéria již pro období od 1. ledna 2025, ale povinnost zveřejňovat zprávy osob ze třetích zemí se nevztáhne na účetní období před 1. lednem 2028 (§ 37a odst. 1 a 2, Čl. II, strany 8–10).

Mimo oblast udržitelnosti se v účetnictví doplňují veřejné kulturní instituce, příspěvkové organizace a dobrovolné svazky obcí mezi subjekty, které nemohou uplatnit hospodářský rok, ruší se povinnost vybraných účetních jednotek sestavovat přehled o peněžních tocích a přehled o změnách vlastního kapitálu a zvyšuje se hranice významnosti dlouhodobého majetku na 100 000 Kč; zároveň se z povinnosti vyhotovovat zprávu o udržitelnosti výslovně vyjímají investiční fondy a Národní rozvojová banka, a.s. (§ 3 odst. 5, § 18 odst. 2, § 19 odst. 7, § 32g odst. 1, strany 1–3, strany 29–32).

V části druhé se mění zákon o auditorech zejména kvůli auditorům udržitelnosti ze třetích zemí, pro něž se rozšiřuje registrace i na ověřování zpráv a konsolidovaných zpráv o udržitelnosti společností ze třetích zemí a pro období 2025–2030 se zavádějí zjednodušené registrační podmínky s výčtem požadovaných údajů; zároveň se mění cena dílčí části auditorské zkoušky z pevné částky 7 000 Kč na náklady skutečně vynaložené Komorou, ruší se některé body dřívější novely k ESAP, a účinnost zákona je stanovena převážně na 1. ledna 2027, s odložením některých ustanovení na 10. ledna 2028 a 10. ledna 2030 (§ 8b odst. 2 písm. d), § 47a odst. 1–7, Část třetí, Čl. V).

[2/3] Rozsah: Část druhá–Část čtvrtá; § 32i–§ 47a; strany 34–47.

Tato část nejprve dopracovává ochranu tzv. chráněných účetních jednotek v hodnotovém řetězci: za chráněné se považují účetní jednotky nebo zahraniční osoby s průměrným počtem do 1 000 zaměstnanců, jejich status se zpravidla posuzuje podle jejich vlastního prohlášení, mohou odmítnout poskytovat informace nad rámec dobrovolných standardů a povinná účetní jednotka je musí výslovně upozornit, které požadované údaje tento rámec přesahují a že je lze odmítnout; pokud potřebné údaje chybějí, lze ve zprávě použít kvalifikovaný odhad založený na dostupných podkladech (§ 32ha odst. 1–5, strany 34–36).

Současně se mění okruh subjektů povinných vyhotovovat konsolidovanou zprávu o udržitelnosti: nově půjde o všechny konsolidující účetní jednotky, jejichž skupina na konsolidovaném základě překročí zároveň 1 000 zaměstnanců a roční čistý obrat 11 mld. Kč, přičemž se ruší dosavadní vazba na status subjektu veřejného zájmu; navazující výjimky se rozšiřují i na emitenty investičních cenných papírů a úprava řeší také možnost odložit zahrnutí nově nabytých dceřiných společností o jeden rok nebo je po pozbytí ze zprávy vynechat, s povinností popsat významné dopady, rizika a příležitosti (§ 32i odst. 1, § 32j odst. 2–6, § 32k odst. 1 a 3, strany 36–38).

Významná část zavádí pravidla pro zprávu o udržitelnosti osoby ze třetí země a konsolidovanou zprávu o udržitelnosti osoby ze třetí země, tedy přímou úpravu dopadající i na zahraniční subjekty a jejich české dceřiné společnosti či pobočky: povinnost zveřejnění vzniká buď české konsolidované účetní jednotce ovládané nejvyšší konsolidující osobou ze třetí země, nebo účetní jednotce ze třetí země prostřednictvím její pobočky v ČR, a to při splnění zákonných obratových prahů 5 mld. Kč v ČR a 450 mil. EUR v EU; pokud zpráva není od zahraniční osoby poskytnuta, musí ji český subjekt nebo osoba jednající za pobočku vyhotovit z dostupných údajů a připojit prohlášení o neposkytnutí úplných informací (§ 32l odst. 1–6, strany 38–41).

Zákon dále stanoví, že za zprávu o udržitelnosti osoby ze třetí země lze označit jen dokument vyhotovený podle standardů přijatých Evropskou komisí, standardů ESRS nebo standardů uznaných za rovnocenné, a obdobně řeší i ověření těchto zpráv auditorem; není-li ověření k dispozici, musí být zveřejněno výslovné prohlášení, že ověření nebylo poskytnuto nebo není dostupné, přičemž zveřejnění probíhá ve výroční zprávě nebo uložením do sbírky listin (§ 32l odst. 8, § 32la, strany 41–42).

Na nové povinnosti navazují nové skutkové podstaty přestupků za nevyhotovení nebo nezveřejnění zprávy o udržitelnosti osoby ze třetí země či konsolidované zprávy o udržitelnosti osoby ze třetí země a za porušení informační povinnosti vůči chráněné účetní jednotce v dodavatelském řetězci; zároveň se provádějí související legislativně technické změny odkazů a sankčních ustanovení v § 37a (§ 37a odst. 1 písm. g), p), y), z), § 37a odst. 2 písm. f), m), s), t), § 37a odst. 4, strany 42–45).

Přechodná ustanovení potvrzují, že nová úprava se obecně použije až na účetní období započatá po nabytí účinnosti zákona, ale současně umožňují už od 1. ledna 2025 nepožadovat informace o nehmotných zdrojích ani zprávy o udržitelnosti po subjektech, které podle nových kritérií povinné nebudou, a rozšiřují dřívější výjimky i na emitenty investičních cenných papírů; povinnost zveřejňovat zprávy osob ze třetích zemí se odkládá až na období od 1. ledna 2028 a do vydání pravidel pro značkování se nepoužije povinnost podle § 32h odst. 11 (Čl. II body 1–4, strany 45–46).

V navazující části o auditorech se doplňují odkazy na nové unijní směrnice, upravuje se zkouškový systém a zejména se rozšiřuje registrace auditorů ze třetích zemí i na ověřování konsolidovaných zpráv o udržitelnosti společností ze třetích zemí; současně se zavádějí zjednodušené registrační podmínky pro některé auditory ze třetích zemí, ruší se kolidující body dřívější novely a účinnost zákona se stanoví převážně na 1. ledna 2027, s návaznými odloženými termíny sladěnými se zákonem č. 317/2025 Sb. (§ 47a odst. 1–7, Čl. III, Čl. IV, Čl. V, strany 46–47).

[3/3] Rozsah: Část čtvrtá.

Tato část obsahuje především odůvodnění k části čtvrté a k článku V, tedy k ustanovení o účinnosti navrhované novely, nikoli další věcnou změnu práv a povinností adresátů zákona (Část čtvrtá, Čl. V). Uvádí se, že účinnost zákona se navrhuje k 1. lednu 2027 v souladu s § 9 odst. 2 zákona č. 222/2016 Sb., o Sbírce zákonů a mezinárodních smluv a o tvorbě právních předpisů (Čl. V). Současně se výslovně vysvětluje, že vybrané body novely zákona o účetnictví a zákona o auditorech mají mít odloženou účinnost, aby nabyly účinnosti společně se zákonem č. 317/2025 Sb. (Čl. V). Důvodem odložené účinnosti je to, že tato novela nahrazuje body obsažené v zákoně č. 317/2025 Sb., které jsou v tomto návrhu z legislativně technických důvodů rušeny, aby texty novel na sebe správně navazovaly (Čl. V). Bez této úpravy by podle odůvodnění některé body účinné od 10. ledna 2028 v jejich stávající podobě nenavazovaly na novelizovaný text zákona o účetnictví, přičemž obsahově jsou doplněny do tohoto návrhu v článku I bodech 31, 36 a 39 (Čl. V). Zároveň se připomíná, že se ruší i body novelizující zákon o auditorech, přičemž odkaz na podrobnější vysvětlení směřuje k odůvodnění k článku III bodům 2 a 4 (Čl. V). Závěr části tvoří formální datace návrhu v Praze dne 27. července 2026 a podpisová doložka předsedy vlády a místopředsedkyně vlády a ministryně financí, oba s uvedením elektronického podpisu (Část čtvrtá).