Tisk 228 - Vl.n.z. o registrech ve vzdělávání

[1/3] Rozsah: Část první–Část šestá; § 7–§ 18; strany 1–35.

Návrh zákona zavádí dva neveřejné registry ve vzdělávání jako součást Informačního systému vzdělávání: registr dětí, žáků a studentů a registr pedagogických a akademických pracovníků, přičemž upravuje jejich správu, provoz, okruh evidovaných osob i základní pravidla užívání těchto údajů (Část první, strana 1). Registr žáků má zahrnovat velmi široký okruh osob od dětí v mateřských školách přes žáky a studenty všech stupňů až po uchazeče, účastníky celoživotního vzdělávání a osoby, jimž bylo uznáno zahraniční vzdělání, a současně se v něm mají vést identifikační údaje, údaje o vzdělávací dráze, dosaženém vzdělání, podpůrných opatřeních a u nezletilých i vybrané údaje o zákonných zástupcích; zvlášť se počítá i s údaji o osobách narozených v cizině a cizincích bez trvalého pobytu (strana 1–3). Registr pedagogických a akademických pracovníků má evidovat pedagogické, akademické a vědecké pracovníky včetně jejich vzdělání, titulů, pracovních vztahů, úvazků, mezd či platů, kvalifikací, specializací a u docentů, profesorů a mimořádných profesorů také údaje o habilitačních a jmenovacích řízeních, přičemž pro některé pracovníky resortů obrany a vnitra nebo státních vysokých škol jsou stanoveny výjimky z rozsahu zapisovaných údajů (strana 3–5). Zapisování údajů zajišťují školy, školská zařízení, vysoké školy, poskytovatelé zahraničního vysokoškolského vzdělávání, ministerstvo a krajské úřady jako editoři, ministerstvo má prováděcí vyhláškou upřesnit konkrétní údaje, určit příslušného editora i termíny zápisu, výpisy z registrů se vydávají na žádost dotčené osoby a omezený přístup k části údajů o docentech a profesorech mají při prokázání právního zájmu i vysoké školy a zahraniční poskytovatelé ( § 7, § 8). Zákon dále stanoví dobu uchování dat v individuální podobě po dobu 5 let od úmrtí a následně 25 let v pseudonymizované podobě, povinnost editora zajistit správnost údajů a zavedení jedinečného bezvýznamového identifikátoru přidělovaného ministerstvem, který je v každém registru unikátní a může být změněn jen v odůvodněných případech ( § 9–§ 11). Přechodná ustanovení ukládají editorům zapsat zákonem požadované údaje do jednoho roku od účinnosti, upravují přenos současných i historických údajů včetně absolventů od 1. ledna 2018, zápis údajů z dosavadní matriky studentů a dočasnou možnost vést po dobu 3 let rodné číslo; současně se novelizuje zákon o vysokých školách přesunem agendy dosavadního registru docentů, profesorů a mimořádných profesorů do nového registru, mění se školský zákon, doplňuje se přístup Policie ČR k registrům, ruší se prováděcí vyhláška k REDOP a účinnost je rozložena převážně od 1. září 2028, s pozdější účinností některých novelizačních bodů ( § 12–§ 18). Důvodová zpráva rozsáhle odůvodňuje centralizaci individuálních dat potřebou přesnější analytiky, financování, plnění evropských statistických a digitálních povinností, lepší evidence žáků i pracovníků včetně cizinců, snížení administrativní zátěže škol a vytvoření podmínek pro digitální služby, přičemž počítá s náklady na zřízení systému a implementaci, ale současně s významnými provozními a administrativními úsporami v budoucnu (strana 10–35).

[2/3] Rozsah: Část první–Část šestá; § 1–§ 18; strany 36–66.

Tato část důvodové zprávy nejprve detailně odůvodňuje, proč mají být údaje o vzdělávání a pracovnících zpracovávány centrálně v registrech, nikoli prostřednictvím decentralizovaných výpočtů ve školních systémech: centrální model má být levnější, méně chybový, lépe kontrolovatelný a použitelný i nad historickými daty, přičemž identifikační údaje mají být odděleny od ostatních a pracovníci ministerstva mají primárně pracovat s pseudonymizovanými daty (strana 36).

Současně je provedeno rozsáhlé hodnocení dopadů na ochranu osobních údajů, které identifikuje rizika zpracování k jinému účelu, nedostupnosti, narušení integrity a důvěrnosti údajů, přičemž za hlavní zákonné záruky označuje omezený okruh oprávněných osob, povinnou silnou elektronickou identifikaci, odpovědnost editorů za správnost a aktuálnost dat, oddělení identifikačních údajů, pseudonymizaci, role-based přístupy a režim kybernetické bezpečnosti podle ZoKB; právním základem zpracování má být zejména plnění právní povinnosti podle čl. 6 odst. 1 písm. c GDPR, zatímco některé digitální služby přes peněženku digitální identity budou založeny na souhlasu (strana 36–45).

Důvodová zpráva dále vyjmenovává konkrétní účely a služby systému ISV, včetně jednoznačné identifikace osob ve vzdělávání, financování a evaluace vzdělávací politiky, statistických výstupů, mzdových analýz, zpřístupnění profilu subjektu údajů, uplatnění práv podle GDPR, přenosu údajů při změně školy či přijímacím řízení a prokazování statutu studenta nebo pracovníka a dosaženého vzdělání prostřednictvím aplikačních rozhraní; zvláštní pozornost je věnována i potřebě přesnější identifikace cizinců, zejména osob mimo ISZR, pro které je nutný širší rozsah identifikačních údajů (strana 39–44).

Další pasáže zdůrazňují širší dopady návrhu: očekává se snížení administrativní zátěže škol, lepší plánování kapacit škol obcemi a kraji, rozvoj digitálně přívětivých a přístupných služeb včetně služeb pro osoby se zdravotním postižením, využití dat v propojeném datovém fondu, mezinárodní interoperabilita v návaznosti na eIDAS a evropskou peněženku digitální identity a lepší plnění statistických a kvalifikačních povinností vůči EU, včetně uznávání kvalifikací a práce s dodatkem k diplomu (strana 45–50).

Ve zvláštní části se potvrzuje, že zákon upravuje dva neveřejné registry jako součást ISV – registr dětí, žáků a studentů a registr pedagogických a akademických pracovníků – a že se v registru žáků povedou nejen osoby aktuálně vzdělávané, ale i uchazeči, účastníci celoživotního vzdělávání, úspěšní žadatelé o uznání zahraničního vzdělání a osoby, které získaly vzdělání vykonáním zkoušky; naopak účastníci ostatních školských zařízení jsou zatím vynecháni kvůli nízké míře elektronizace (§ 1–§ 4, strana 52–56).

U registru pedagogických a akademických pracovníků se výslovně počítá s evidencí pedagogických pracovníků škol a školských zařízení, akademických pracovníků i vědeckých pracovníků vysokých škol, včetně údajů o kvalifikaci, praxi, mzdách a platech, přičemž část údajů o odměňování se nebude vést u pracovníků škol zřizovaných ministerstvy obrany a vnitra ani u akademických a vědeckých pracovníků státních vysokých škol; zároveň se mají do tohoto registru přesunout aktuální údaje ze stávajícího registru docentů, profesorů a mimořádných profesorů, čímž se dosavadní režim REDOP mění a pro nová data se nahrazuje (§ 5–§ 6, § 13–§ 17, strana 56–60, 65–66).

Návrh dále stanoví, že údaje budou zapisovat editoři prostřednictvím API, podrobnosti má určit vyhláška, subjekty údajů získají přístup ke svým datům a výpisům, vysoké školy a poskytovatelé zahraničního vysokoškolského vzdělávání budou mít při právním zájmu omezený přístup do registru pracovníků, údaje se budou uchovávat 5 let po smrti v plném rozsahu a dalších 25 let pseudonymizovaně, každý subjekt dostane jedinečný bezvýznamový identifikátor a přechodná ustanovení ukládají během 1 roku zapsat aktuální osoby a do 2 let doplnit vybrané absolventy od 1. ledna 2018; účinnost zákona je navržena převážně od 1. září 2028, část školských a vysokoškolských změn až od 1. září 2029 nebo 2030 (§ 7–§ 12, § 14–§ 18, strana 60–66).

[3/3] Rozsah: strana 66.

Tato část vysvětluje důvody pro odchýlení od tzv. jednotných dnů účinnosti a potvrzuje, že účinnost zákona nebude nastavena jednotně pro všechny změny, ale diferencovaně podle připravenosti jednotlivých agend a systémů (strana 66).

Výslovně se navrhuje odložená účinnost k 1. září 2030 pro § 15 body 2 až 4, aby po dobu jednoho roku mohly souběžně plně fungovat nové registry ve vzdělávání i dosavadní statistické vykazování využívané pro kontrolu ze strany MŠMT (strana 66).

Důvodem tohoto ročního souběhu je přechodné ustanovení, podle něhož mají školy během prvního roku účinnosti zákona možnost postupně naplnit registry ve vzdělávání požadovanými údaji, takže plnou funkčnost a správnost vykazování bude možné ověřit až od 1. září 2029 (strana 66).

Současně se navrhuje odložit na 1. září 2029 změny týkající se matrik studentů a registru docentů, profesorů a mimořádných profesorů, protože zapisující subjekty potřebují po nabytí účinnosti zákona roční lhůtu k zapsání požadovaných údajů do nových registrů (strana 66).

Text tak prakticky potvrzuje návaznost novel zákona o vysokých školách na faktické naplnění registrů daty a zdůrazňuje, že změny ve vysokoškolské evidenci mají nastat až po uplynutí přechodného období nutného pro zápis údajů (strana 66).

Závěr části obsahuje dataci návrhu v Praze dne 25. května 2026 a formální podpisy předsedy vlády Andreje Babiše a ministra školství, mládeže a tělovýchovy Roberta Plagy, oba s uvedením elektronického podpisu (strana 66).