Tisk 215 - Novela z. - soudní řád správní

[1/4] Rozsah: ČÁST PRVNÍ–ČÁST OSMÁ; § 4–§ 141; strany 1–38.

Tato část obsahuje rozsáhlou novelu soudního řádu správního a souvisejících zákonů, která zpřesňuje druhy správního soudnictví, rozšiřuje některé žalobní a návrhové typy a upravuje procesní pravidla soudů. Výslovně se mění ochrana před nezákonným zásahem tak, že se terminologicky opouští dosavadní trojice „zásah, pokyn nebo donucení“ ve prospěch jednotného pojmu zásah, a nově se jasně rozlišuje mezi žalobou proti trvajícímu zásahu a žalobou na určení nezákonnosti již skončeného zásahu. Nově se zavádí také možnost domáhat se určení nezákonnosti opatření obecné povahy po jeho pozbytí účinnosti, pokud je to nezbytné zejména pro náhradu škody nebo jinou ochranu práv, a současně vzniká zcela nový procesní režim pro zrušení předpisu profesní komory nebo vysoké školy jako předpisu zájmové samosprávy.

Významnou změnou je sjednocení zvláštní legitimace k podání návrhu na ochranu veřejného zájmu do nového § 37a, který dává oprávnění nejvyššímu státnímu zástupci, veřejnému ochránci práv a ochránci práv dětí při prokázání závažného veřejného zájmu, s tříletou objektivní lhůtou a výlukami pro volební věci, referenda, politické strany a kompetenční žaloby. Současně se posilují procesní nástroje předsedy senátu, například pro výzvu ke změně nesprávně formulovaného návrhu, pro spojování a vylučování věcí, pro rozhodování o předvedení či pro poučení žalobce v situacích, kdy žalovaný po podání žaloby vydá rozhodnutí nebo když zásah mezitím skončí. Upravují se i pravidla pro rozšířený senát Nejvyššího správního soudu, který si má před posouzením právní otázky vyžádat vyjádření příslušného ústředního správního úřadu, a zpřesňuje se rozhodování samosoudce ve vyjmenovaných agendách.

Tato část se přímo dotýká i cizineckých a azylových věcí, které jsou výslovně zařazeny mezi agendy specializovaného samosoudce a mezi přednostně projednávané věci. Patří sem mezinárodní ochrana, dočasná ochrana, neudělení krátkodobého víza, správní vyhoštění, povinnost opustit území, omezení osobní svobody cizince, pobytová oprávnění i přiznání postavení osoby bez státní příslušnosti; zároveň se upravují pravidla zastoupení v těchto řízeních. Ve volebních a referendových věcech se zpřesňuje okruh dotčených osob, zavádí se větší koncentrace tvrzení a důkazů a umožňuje se vyzvat potenciální osoby zúčastněné na řízení prostřednictvím úřední desky soudu.

Navazující změny v občanském soudním řádu přesněji vymezují hranici mezi civilním přezkumem podle části páté a správním soudnictvím, zejména u nečinnosti, nicotnosti a zásahové ochrany, a zákon o vysokých školách nově stanoví, že návrh na soudní přezkum a zrušení předpisu vysoké školy může podat příslušný ministr po marné výzvě k nápravě. Správní řád a zákon o ochraně utajovaných informací nově umožňují přerušit řízení, byla-li v téže věci podána kasační stížnost a jsou-li pro to vážné důvody. Zákon o vyšších soudních úřednících se přizpůsobuje správnímu soudnictví, zejména pokud jde o kasační stížnosti, a v daňovém řádu se ruší zvláštní ustanovení, protože účinky rozhodnutí Nejvyššího správního soudu jsou nově řešeny obecně v soudním řádu správním. Přechodná ustanovení zpravidla zachovávají účinky dřívějších úkonů a stanoví, že většina nové úpravy dopadne i na již zahájená řízení, s několika výslovnými výjimkami, a účinnost celé novely se navrhuje od 1. ledna 2027.

Důvodová zpráva na stranách 23 až 38 vysvětluje, že návrh nenahrazuje koncepci správního soudnictví, ale doplňuje mezery, které se projevily v praxi po více než dvaceti letech účinnosti soudního řádu správního a po částečném převzetí dřívějších změn zákonem č. 314/2025 Sb. Za hlavní problémy označuje nejasnosti u zásahových žalob, chybějící procesní řešení po skončení zásahu nebo po pozbytí účinnosti opatření obecné povahy, absenci obecného režimu pro přezkum předpisů zájmové samosprávy, nejasné účinky kasačních rozhodnutí Nejvyššího správního soudu a potřebu sjednotit veřejnozájmovou legitimaci. Důvodová zpráva rovněž zdůrazňuje dopady na cizinecké, azylové, sociální, disciplinární a profesní věci, soulad s ústavním pořádkem, právem Evropské unie i mezinárodními závazky a hodnotí návrh jako převážně procesní a bez významných přímých rozpočtových dopadů.

[2/4] Rozsah: ČÁST PRVNÍ; § 4–§ 101c; strany 37–66.

Tato část je zvláštní částí důvodové zprávy k novele soudního řádu správního a podrobně vysvětluje jednotlivé novelizační body od obecných kompetenčních ustanovení až po přezkum opatření obecné povahy. Zdůrazňuje se přesun a sjednocení terminologie kolem pojmu zásah, rozšíření pravomoci správních soudů i na určení nezákonnosti opatření obecné povahy a zavedení řízení o zrušení předpisu profesní komory nebo vysoké školy; současně se zpřesňuje místní příslušnost ve věcech sociálních a obdobných agend tak, aby dopadala na všechny typy žalob podle obsahu věci, nikoli jen podle formy návrhu. Významně se upravuje i vnitřní fungování soudů: omezuje se obstrukční účinek pozdních námitek podjatosti, zvyšuje se organizační flexibilita kolegií Nejvyššího správního soudu, reformuje se institut zásadního usnesení a rozšiřuje možnost publikace odlišných stanovisek na všechny senáty Nejvyššího správního soudu.

Rozsáhlá část se věnuje složení krajských soudů a postavení specializovaného samosoudce, přičemž se výčet samosoudcovských věcí systematizuje a doplňuje o sociální, přestupkové, kázeňské, dopravní a cestovní dokladové agendy. Mimořádně důležité jsou zde i přímé změny týkající se cizinců: mezi samosoudcovské a často i přednostně projednávané věci nadále patří mezinárodní ochrana, dočasná ochrana, neudělení víza, správní vyhoštění včetně nákladů, povinnost opustit území, omezení osobní svobody cizince, pobytová oprávnění i přiznání postavení osoby bez státní příslušnosti; současně se rozšiřuje a terminologicky sjednocuje možnost zastoupení osobami poskytujícími pomoc cizincům nebo uprchlíkům. Praktický dopad mají i změny procesních pravidel: soud má nově poučit žalobce při zvolení nesprávného žalobního typu, při dodatečném vydání rozhodnutí v nečinnostní žalobě nebo při skončení zásahu během řízení, upravuje se spojování a vylučování věcí, doručování, předvolání, předvedení, rozhodování o osvobození od soudních poplatků i možnost zastavit řízení při částečném zpětvzetí návrhu.

Další významný okruh tvoří ochrana veřejného zájmu a přezkum zvláštních správních aktů. Nový obecný § 37a sjednocuje zvláštní aktivní legitimaci nejvyššího státního zástupce, veřejného ochránce práv a ochránce práv dětí k podávání návrhů ve veřejném zájmu s tříletou lhůtou a s výlukami pro volby, referenda, politické strany a kompetenční žaloby; dosavadní roztříštěná úprava v § 66 a § 101a se proto ruší a přesouvá do tohoto obecného režimu. V zásahových žalobách se výslovně oddělují žaloby proti trvajícímu zásahu od určovacích žalob na nezákonnost již skončeného zásahu, prohlubuje se jejich subsidiarita vůči jiným žalobním typům a zavádí se možnost změnit během řízení zápůrčí žalobu na žalobu deklaratorní. Ve volebních a referendových věcech se posiluje koncentrace řízení, upřesňuje se okruh dotčených osob a prodlužuje se lhůta pro rozhodnutí o neplatnosti volby prezidenta, zatímco u opatření obecné povahy se nově zavádí možnost určovat jejich nezákonnost po pozbytí účinnosti, pokud již zrušení není možné a nelze se bránit jiným návrhem.

[3/4] Rozsah: ČÁST DRUHÁ–ČÁST OSMÁ; § 101d–§ 124a; strany 67–83.

Tato část důvodové zprávy nejprve dopracovává přezkum opatření obecné povahy: opravuje se znění § 101d tak, aby soud posuzoval zákonnost, nikoli správnost, a nově se výslovně zavádí možnost určit nezákonnost opatření obecné povahy i po pozbytí jeho účinnosti, včetně možnosti změnit během řízení návrh na zrušení na návrh určovací. Současně se zdůrazňuje subsidiarita tohoto určovacího typu ochrany: nelze jej použít, pokud se lze bránit jinou správní žalobou nebo pokud navrhovatel jen nevyužil včas možnost podat návrh na zrušení opatření obecné povahy.

Významnou novinkou je zavedení soudního řízení o zrušení veřejnoprávních předpisů profesních komor a vysokých škol jako předpisů zájmové samosprávy (§ 101g až § 101j). Úprava rozlišuje soukromoprávní a veřejnoprávní akty profesních komor, přičemž do správního soudnictví mají nově spadat jen veřejnoprávní předpisy; soud bude moci takový předpis zrušit pro rozpor se zákonem, překročení pravomoci nebo vady při vydání, a zrušení bude mít procesní dopady i na navazující rozhodnutí a může založit důvod obnovy řízení v disciplinárních či obdobných věcech. U vysokých škol se navazující změnou zákona o vysokých školách zakládá aktivní legitimace příslušného ministra, který však musí nejprve vysokou školu vyzvat k nápravě a teprve po marném uplynutí lhůty může podat návrh k soudu.

Další blok zpřesňuje kasační řízení před Nejvyšším správním soudem. Kasační důvod podle § 103 odst. 1 písm. b) se zužuje jen na vady řízení před správním orgánem, které mohly mít vliv na zákonnost rozhodnutí, a dosavadní část písmene d) o jiných vadách řízení před soudem se vyčleňuje do nového samostatného písmene e). Současně se rozšiřuje okruh možných zástupců v kasačním řízení o osoby vykonávající specializované právní poradenství se stanoveným právnickým vzděláním a nově se vyžaduje, aby kasační stížnost byla skutečně sepsána advokátem nebo jinou oprávněnou kvalifikovanou osobou, nikoli jen dodatečně „pokryta“ plnou mocí.

Prakticky velmi důležitá je nová obecná úprava účinků kasačních rozhodnutí podle § 110, která řeší problém takzvaných obživlých správních rozhodnutí. Původní správní rozhodnutí nemá znovu nabývat účinků automaticky už zrušením rozsudku krajského soudu, ale teprve tehdy, když v dalším řízení správní rozhodnutí obstojí nebo věc definitivně vyřídí Nejvyšší správní soud; zároveň se stanoví, kdy naopak pozbude účinků nové rozhodnutí vydané správním orgánem mezitím na základě později zrušeného rozsudku krajského soudu. Na tuto koncepci navazují změny správního řádu a zákona o ochraně utajovaných informací, které umožňují správnímu orgánu nebo Národnímu bezpečnostnímu úřadu řízení přerušit, byla-li v téže věci podána kasační stížnost a existují-li vážné důvody.

Závěrečná část obsahuje převážně navazující a přechodové změny v dalších předpisech. V občanském soudním řádu se upřesňuje hranice mezi civilním a správním soudnictvím, zejména aby bylo zřetelné, že nečinnost, nezákonný zásah a nicotnost správních aktů náleží správním soudům, a zároveň se mění pravidlo zachování lhůty podle okamžiku odevzdání podání k poštovní přepravě. Zákon o vyšších soudních úřednících se přizpůsobuje specifikům správního soudnictví a kasačních opravných mechanismů, v daňovém řádu se ruší zvláštní § 124a jako nadbytečný, protože jeho obsah přebírá obecná úprava v soudním řádu správním, a účinnost celé novely se navrhuje od 1. ledna 2027 při zachování účinků dosavadních procesních úkonů a s výjimkami pro některá již zahájená řízení.

[4/4] Rozsah: ČÁST OSMÁ; strana 83.

Tato část se týká výhradně účinnosti navrhovaného zákona a uvádí, že novela má nabýt účinnosti dne 1. ledna 2027. Odůvodnění zdůrazňuje, že takto stanovené datum poskytne soudům, správním orgánům i dalším dotčeným subjektům dostatečný čas k prostudování nové úpravy, úpravě vnitřních postupů a metodické přípravě na její aplikaci.

Současně je vysvětleno, že zvolení prvního dne kalendářního roku je organizačně vhodné, protože usnadní evidenci, administraci a vyhodnocování dopadů procesních změn. Datum 1. ledna má také praktický význam pro soudní a správní spisy, jelikož umožní jasně odlišit řízení a procesní úkony posuzované podle dosavadní právní úpravy od těch, na něž již dopadne nová právní úprava. Důvodová zpráva zároveň uvádí, že nejde o nepřiměřeně krátkou legisvakanci, protože návrh převážně mění procesní mechanismy navazující na již existující instituty správního soudnictví, a nezavádí zcela nový systém soudní ochrany.

Závěr části obsahuje dataci v Praze ke dni 3. června 2026 a seznam předkladatelů, u nichž je uvedeno elektronické podepsání.