Tisk 198 - Novela z. o státní sociální podpoře

Rozsah: § 30; strany 1–10.

Pozměňovací návrh zavádí automatickou valorizaci rodičovského příspěvku podle růstu spotřebitelských cen, aby se po zvýšení na 400 000 Kč od roku 2027 jeho hodnota dále nesnižovala inflací. Zvýšení se má posuzovat vždy k 1. lednu, ale jen při dosažení alespoň 1% růstu cen; pokud práh splněn není, inflace se sčítá do dalších let. První možné navýšení má nastat od 1. ledna 2028 a MPSV bude výsledek každoročně vyhlašovat do 30. září. Návrh nemění okruh oprávněných osob ani pravidla čerpání, ale může zvýšit výdaje státního rozpočtu.

Rozsah: strany 1–5.

Pozměňovací návrh rozšiřuje zvýšený rodičovský příspěvek i na rodiny s nejmladším dítětem nebo vícerčaty narozenými či převzatými do náhradní péče už od 1. října 2026 místo původně navrženého 1. ledna 2027. Upravuje přechodná pravidla tak, že za dobu před účinností zákona nevznikne nárok na zpětný doplatek, ale již vyplacené částky se započtou do nové vyšší celkové částky. Pokud už byl dosavadní limit vyčerpán, po účinnosti zákona bude možné vyplatit jen zbývající část do nového limitu při splnění ostatních podmínek. Návrh tak zmírňuje rozdíl mezi rodinami ve velmi podobné situaci.

Rozsah: § 30–§ 30; strany 1–5.

Pozměňovací návrh k hlavní novele nemění celkový rodičovský příspěvek, ale rozšiřuje možnost jeho rychlejšího čerpání. U rodičů s dostatečným denním vyměřovacím základem se měsíční limit zvyšuje ze 70 % třicetinásobku denního vyměřovacího základu na celý třicetinásobek, u vícerčat odpovídajícím způsobem na dvojnásobek této částky. Zavádí se přechodné ustanovení, podle něhož se nová pravidla použijí až od měsíce účinnosti zákona, bez zpětného dopadu na předchozí měsíce. Současně se umožňuje provést novou volbu výše příspěvku ihned po účinnosti zákona, bez čekání tří měsíců od předchozí volby.

Rozsah: § 31; strany 1–5.

Pozměňovací návrh k novele o státní sociální podpoře ruší podmínku, že dítě mladší 2 let může při čerpání rodičovského příspěvku navštěvovat zařízení péče jen v omezeném rozsahu 120 hodin měsíčně. Tím se mění hlavní návrh tak, že vedle zvýšení rodičovského příspěvku také uvolňuje pravidla pro docházku dětí a snižuje administrativní zátěž rodičů, poskytovatelů i úřadů. Návrh má usnadnit sladění péče o dítě a práce. Zároveň stanoví, že měsíce před účinností zákona se posoudí podle dosavadních pravidel, takže se již uplynulá období nebudou zpětně přehodnocovat.

Rozsah: Část první–Část třetí; § 38a–§ 38b; strany 1–6.

Pozměňovací návrh rozšiřuje původní novelu o změnu zákona o nemocenském pojištění a prodlužuje lhůtu pro nástup na otcovskou z dosavadních 6 týdnů na 1 rok od narození dítěte nebo jeho převzetí do péče. Délka samotné otcovské se nemění a zůstává 2 týdny; mění se jen období, kdy ji lze vyčerpat. Zvláštní pravidla pro úmrtí dítěte nebo hospitalizaci zůstávají zachována. Nová úprava se má použít i na děti narozené či převzaté před účinností zákona, pokud ještě neuplynul 1 rok a otcovská už nebyla čerpána.

Rozsah: Část první–Část třetí; § 13b; strany 1–4.

Pozměňovací návrh rozšiřuje k navýšení rodičovského příspěvku i změnu zákona o dětské skupině: obec má nově zajistit péči nebo finanční náhradu už pro děti od 2 let a 6 měsíců místo dosavadních 3 let. Tím se rozšiřuje pomoc rodičům, kteří se chtějí nebo potřebují dříve vrátit do práce, pokud dítě nebylo přijato do spádové mateřské školy a jsou splněny zákonné podmínky. Nová povinnost obcí pro děti mezi 2,5 a 3 lety začne nejdříve 1. září 2027. Návrh tedy vedle sociální podpory posiluje i dostupnost péče o menší děti a zvyšuje nároky na obce.

Rozsah: § 31; strany 1–7.

Pozměňovací návrh ruší u rodičovského příspěvku limit 120 hodin měsíční docházky do dětské skupiny, mateřské školy či podobného zařízení a zároveň odstraňuje věkovou podmínku, že se omezení týká jen dětí mladších 2 let. Nově má platit, že docházka dítěte do těchto zařízení sama o sobě nebrání nároku na příspěvek, pokud jsou splněny ostatní podmínky. Návrh má rodičům usnadnit sladění péče o dítě s prací či studiem a snížit administrativu pro rodiče, úřady i poskytovatele péče. Účinnost se nemění a změna má začít platit od 1. ledna 2027 spolu s hlavním návrhem.

Rozsah: § 30–§ 31a; strany 1–4.

Pozměňovací návrh proti vládnímu návrhu dále zvyšuje rodičovský příspěvek z původních 350 000 Kč přes navržených 400 000 Kč nově na 420 000 Kč; u vícerčat se odpovídajícím způsobem zvyšuje na dvojnásobek. Současně zavádí každoroční valorizaci od roku 2028 podle růstu cen a z jedné třetiny růstu reálných mezd, aby dávka neztrácela reálnou hodnotu. Přechodně se mají zvýšit i dosud běžící nároky: na 375 000 Kč u dětí narozených či převzatých do konce roku 2025 a na 400 000 Kč u dětí z roku 2026. Návrh nemění okruh oprávněných osob ani základní podmínky čerpání, ale zvýší výdaje státu.

Rozsah: § 30; strany 1–3.

Pozměňovací návrh mění hlavní návrh tak, že rodičovský příspěvek už nemá být pevně stanoven částkou 400 000 Kč, ale nově se má automaticky odvozovat od minimální mzdy: z dosavadních 350 000 Kč a vládou navržených 400 000 Kč na 20násobek minimální mzdy, u vícerčat na 40násobek. Současně se mění i měsíční limit čerpání z pevné částky 15 000 Kč na jednu čtyřiadvacetinu celkové částky, přičemž ostatní podmínky nároku a délka čerpání zůstávají beze změny. Přechodně se mají u běžících nároků zvýšit částky na 375 000 Kč pro děti narozené nebo převzaté do konce roku 2025 a na 400 000 Kč pro děti z roku 2026; vyplacené částky se započtou. Návrh má od 1. ledna 2027 zavést předvídatelnou valorizaci podpory rodin, ale zároveň naváže výdaje státu na růst minimální mzdy.

Rozsah: strany 1–4.

Pozměňovací návrh původně rozšiřoval zvýšení rodičovského příspěvku i na rodiny s nejmladším dítětem narozeným nebo převzatým do péče v letech 2025 a 2026, pokud jejich nárok ještě trval po účinnosti zákona. Z textu je ale patrné, že celé toto doplnění přechodných ustanovení i odůvodnění bylo následně vypuštěno. Prakticky tedy zůstává zachován hlavní vládní návrh bez tohoto rozšíření: vyšší částka se nemá vztahovat na dřívější probíhající nároky. Návrh se týká podpory rodin, ale bez změny základních podmínek čerpání.

Rozsah: § 31a; strany 1–7.

Pozměňovací návrh doplňuje k vládnímu zvýšení rodičovského příspěvku nový mechanismus jeho budoucí valorizace podle inflace. Vláda by mohla od 1. ledna zvýšit částky nařízením, pokud kumulovaný růst spotřebitelských cen za rozhodné období dosáhne alespoň 5 %, a navýšení by odpovídalo celé zjištěné inflaci se zaokrouhlením nahoru na tisíce korun. Zvýšené částky by se vztahovaly jen na nejmladší děti narozené nebo převzaté do péče od roku, kdy se částka zvyšuje, přičemž první rozhodné období má začít 1. ledna 2027. Návrh nemění okruh oprávněných osob ani podmínky čerpání, ale vytváří možnost budoucích vyšších výdajů státu.

Rozsah: Část první–Část třetí; § 4–§ 60; strany 1–3.

Pozměňovací návrh kromě zvýšení rodičovského příspěvku doplňuje i změnu zákona o dávce státní sociální pomoci. Nově se při posuzování příjmu domácnosti mají zohlednit skutečně sražené nebo uhrazené částky při oddlužení, exekuci a výkonu rozhodnutí, takže dávky mají lépe vycházet z reálně dostupného příjmu domácnosti. Oproti dosavadní úpravě se pravidlo mění z obecného odpočtu běžných nákladů a odvodů na rozšířený odpočet i o tyto srážky, přičemž se má zabránit nežádoucím motivačním efektům. Zaměstnavatel má nově v potvrzení o příjmu uvádět i výši těchto srážek.

Rozsah: Část první–Část třetí; § 38; strany 1–6.

Pozměňovací návrh rozšiřuje původní novelu i na zákon o dávce státní sociální pomoci a mění podmínky pro bonus na dítě. Nově se pracovní aktivita pro nárok na bonus posuzuje jen u rodičů nezaopatřeného dítěte v domácnosti, místo dosavadního posuzování všech dospělých členů domácnosti. Cílem je zabránit tomu, aby dítě přišlo o podporu kvůli neaktivitě jiné dospělé osoby, která není jeho rodičem. Návrh zároveň stanoví účinnost této změny od 1. října 2026, zatímco ostatní části zákona od 1. ledna 2027.

Rozsah: Část první–Část třetí; § 5; strany 1–6.

Pozměňovací návrh rozšiřuje hlavní novelu i na zákon o dávce státní sociální pomoci a mění způsob započítávání příjmů OSVČ pro nárok na dávku. U hlavní samostatné výdělečné činnosti se minimální započitatelný příjem snižuje z 80 % na 60 % průměrné mzdy, což může pomoci nízkopříjmovým OSVČ dosáhnout na podporu. U OSVČ v paušálním režimu se nově v 1. i 2. pásmu započítává 1,5násobek průměrné mzdy a ve 3. pásmu dvojnásobek, takže u části osob může být nárok naopak omezen. Změna této části má nabýt účinnosti 1. října 2026, zatímco ostatní části hlavní novely od 1. ledna 2027.

Rozsah: Část první–Část třetí; § 4; strany 1–7.

Pozměňovací návrh rozšiřuje hlavní novelu i na zákon o dávce státní sociální pomoci a mění výpočet rozhodného příjmu u lidí v oddlužení. Nově se oproti dosavadní úpravě od příjmu odečtou také vybrané insolvenční splátky a srážky, takže dávka má více odpovídat skutečně dostupným penězům domácnosti. Cílem je omezit demotivaci k legální práci a podpořit řešení dluhů oddlužením; část změn má být účinná od října 2026, zbytek od ledna 2027. Návrh může zvýšit výdaje státu, ale předkladatelé očekávají i motivační a fiskální přínosy díky vyšším legálním příjmům.

Rozsah: Část první–Část třetí; § 39; strany 1–9.

Pozměňovací návrh doplňuje vládní zvýšení rodičovského příspěvku o změnu dávky státní sociální pomoci pro nejchudší rodiny s dětmi. Nově se má bonus na nezaopatřené dítě u domácností s příjmem pod trojnásobkem životního minima sjednotit na 1 000 Kč měsíčně; dosavadní nižší pásmo do 1,43násobku životního minima se ruší, takže částka se mění z 500 Kč na 1 000 Kč. Návrh cílí na odstranění nerovnosti, kdy nejchudší domácnosti dostávaly nižší podporu než domácnosti s o něco vyššími příjmy, a odhaduje dodatečný dopad na státní rozpočet asi 300 až 400 milionů Kč ročně. Změna této dávky má nabýt účinnosti 1. října 2026, ostatní části zákona od 1. ledna 2027.

Rozsah: Část druhá–Část čtvrtá; § 7–§ 29; strany 1–8.

Pozměňovací návrh rozšiřuje původní novelu rodičovského příspěvku i o změny dávky státní sociální pomoci. Nově se u osamělých rodičů zvyšuje věková hranice dítěte pro status zranitelné osoby ze 7 na 15 let, což může posílit jejich nárok na podporu. Současně se výpočet normativního nájemného mění z členění podle velikosti obcí na členění podle okresů, aby lépe odpovídal skutečným regionálním cenám bydlení. Tyto změny mají být účinné už od 1. října 2026, zatímco zvýšení rodičovského příspěvku zůstává od 1. ledna 2027; návrh může zvýšit veřejné výdaje až o 3 mld. Kč ročně.

Rozsah: Část první–Část třetí; § 3–§ 32a; strany 1–3.

Pozměňovací návrh rozšiřuje vládní novelu o změnu zákona o nemocenském pojištění a zavádí navazující nárok na peněžitou pomoc v mateřství i pro ženy, kterým po prvním dítěti mezitím skončilo zaměstnání, typicky pracovní poměr na dobu určitou. Nově se mění pravidlo v § 19 odst. 3 z původní úpravy pro zaměstnankyně jen v témže zaměstnání na širší úpravu pro ženy, včetně nového nároku podle § 32a, a zachovává se výhodnější předchozí vyměřovací základ. Nárok má vznikat jen tehdy, pokud žena už dříve peněžitou pomoc v mateřství čerpala, osobně pečovala o předchozí dítě a další mateřská začne nejpozději do 4 let věku tohoto dítěte. Přechodné ustanovení umožňuje použít nová pravidla i na dřívější případy, ale bez zpětného doplacení za dobu před účinností.

Rozsah: Část první–Část třetí; § 4–§ 60; strany 1–4.

Pozměňovací návrh rozšiřuje vládní novelu o změnu zákona o dávce státní sociální pomoci. Nově se při posuzování příjmu domácnosti mají od příjmu odečítat i insolvenční splátky a srážky z exekuce či výkonu rozhodnutí, takže se místo dosavadního započítání plného formálního příjmu bude více vycházet z příjmu, který má domácnost skutečně k dispozici. Zaměstnavatel má nově uvádět výši těchto srážek v potvrzení o příjmu. Návrh má zlepšit postavení nízkopříjmových domácností v oddlužení a zabránit tomu, aby byly při dávkách znevýhodněny za legální řešení dluhů.

Rozsah: Část první–Část třetí; § 10; strany 1–4.

Pozměňovací návrh rozšiřuje vládní novelu i na zákon o dávce státní sociální pomoci a nově výslovně stanoví, že zletilé nezaopatřené dítě může být posuzováno mimo domácnost rodičů, pokud samo hospodaří a bydlí mimo ni. Míří hlavně na studenty bydlící samostatně, aby nebyli automaticky zahrnováni do domácnosti rodičů jen proto, že studují mimo domov. Ostatní pravidla, včetně vyživovací povinnosti rodičů a započítávání příjmů, se podle odůvodnění nemění. Návrh tedy upravuje okruh osob posuzovaných pro sociální dávku a může ovlivnit nárok studentů na podporu.

Rozsah: Část první–Část třetí; § 17–§ 42; strany 1–10.

Pozměňovací návrh rozšiřuje hlavní novelu i na zákon o dávce státní sociální pomoci a upravuje posuzování vlastnictví osobního automobilu při majetkovém testu. Úřad práce nově nemá být vázán jen údajem v registru vozidel; rozpor mezi evidencí a skutečností bude možné doložit čestným prohlášením, pokud nejsou důvodné pochybnosti a žadatel současně podniká kroky k opravě záznamu. Současně se navrhuje, aby se v těchto případech nepoužila tříměsíční překážka pro novou žádost, pokud byla dávka zamítnuta nebo odňata jen kvůli nesprávně evidovanému autu. Cílem je ochránit zejména zranitelné osoby před nespravedlivým odmítnutím sociální dávky kvůli chybným údajům v evidenci.

Rozsah: Část první–Část třetí; § 28–§ 29; strany 1–9.

Pozměňovací návrh rozšiřuje hlavní novelu nejen o zvýšení rodičovského příspěvku, ale i o změnu zákona o dávce státní sociální pomoci. Nově se doplňuje pravidlo, že normativní nájemné nesmí být pro početnější domácnost nižší než pro domácnost s menším počtem členů ve stejném území; pokud by tomu tak bylo, částka se dorovná na vyšší úroveň. Stejný korektiv se zavádí i pro domácnosti tvořené zranitelnými osobami. Cílem je odstranit nelogické poklesy částek u větších domácností a upravit strukturu novely o novou část týkající se sociální pomoci.

Rozsah: § 7–§ 29; strany 1–2.

Pozměňovací návrh upravuje související část zákona o dávce státní sociální pomoci tak, aby u normativního nájemného nemohla mít početnější domácnost nižší uznatelný náklad na bydlení než domácnost s menším počtem členů ve stejném okrese. Nově se proto v § 28 a § 29 zavádí pravidlo, že v takové situaci se pro větší domácnost použije alespoň částka stanovená pro bezprostředně menší domácnost; platí to i pro domácnosti tvořené zranitelnými osobami. Text zároveň navazuje na dřívější změny, podle nichž se výpočet váže na okresy místo kategorií obcí a u osamělého rodiče se věková hranice dítěte mění ze 7 na 15 let. Návrh cílí na spravedlivější nastavení podpory bydlení a odstranění nelogických rozdílů mezi domácnostmi.