Tisk 143 - Novela z. o podnikání na kapitálovém trhu - EU

[1/8] Tato část vládního návrhu zákona mění zákon o podnikání na kapitálovém trhu a další související zákony, zejména v reakci na implementaci evropských předpisů a snižování administrativní zátěže. Klíčové změny zahrnují úpravu pravidel pro prospekty cenných papírů, kdy se zvyšuje hranice pro povinnost jejich vypracování z 1 milionu EUR na 5 milionů EUR, čímž se snižuje regulatorní zátěž pro emitenty. Pro emise mezi 1 a 5 miliony EUR se zavádí povinnost vypracovat emisní dokument s omezenějším rozsahem informací.

Dále se novelizují pravidla pro investiční výzkum, kde dochází k uvolnění podmínek pro jeho financování a distribuci, což má podpořit dostupnost analytických informací zejména pro malé a střední podniky. Zavádí se také nová úprava týkající se akcií s rozdílnou vahou hlasů, která posiluje transparentnost a ochranu investorů prostřednictvím povinnosti zveřejňovat podrobné informace o těchto akciích a jejich emitentech.

V oblasti clearingu a řízení rizik se rozšiřují povinnosti obchodníků s cennými papíry, bank a družstevních záložen ve vztahu k riziku koncentrace expozic vůči ústředním protistranám, včetně povinnosti vypracovávat plány a cíle pro sledování a řízení těchto rizik. Zákon také reaguje na potřebu snížení tzv. gold-platingu, kdy ruší nadbytečné povinnosti, jako je registrace další podnikatelské činnosti obchodníků s cennými papíry.

Nově se zavádí povinnost emitentů dluhopisů uvádět při jejich nabízení varování, že Česká národní banka neposuzuje finanční zdraví emitenta ani negarantuje návratnost investice, čímž se zvyšuje ochrana retailových investorů. Adaptace nařízení o ESG ratingu pak určuje Českou národní banku jako příslušný orgán pro dohled nad poskytovateli ESG ratingů v České republice.

[2/8] Tato část dokumentu se zabývá podrobným hodnocením dopadů navrhované právní úpravy v oblasti kapitálového trhu, konkrétně změnami v zákoně o podnikání na kapitálovém trhu a souvisejících zákonech. Hlavním cílem je implementace evropských předpisů, zejména balíčku Listing Act, směrnice MVSD a nařízení o ESG ratingu, s důrazem na snížení administrativní zátěže a zvýšení atraktivity kapitálového trhu pro malé a střední podniky.

V oblasti ochrany investorů se navrhuje zavedení standardizovaného upozornění při nabízení dluhopisů, které má informovat investory o rizicích spojených s investicí a o omezené roli České národní banky (ČNB). Dále dochází ke zrušení nadbytečných požadavků, jako je povinnost dokládat svéprávnost nebo registrovat další podnikatelskou činnost obchodníků s cennými papíry, což má snížit administrativní zátěž a odstranit tzv. gold-plating.

V oblasti prospektů se mění prahová hodnota pro povinnost jejich uveřejnění z 1 000 000 EUR na 5 000 000 EUR, což má usnadnit přístup k financování zejména malým a středním podnikům. Pro nabídky pod touto hranicí se zavádí povinnost uveřejnit emisní dokument, který bude méně náročný než prospekt. Dále se upravují pravidla pro investiční výzkum a výzkum hrazený emitentem, aby se podpořila transparentnost a dostupnost informací pro investory.

V oblasti ochrany osobních údajů se upravuje zpracování osobních údajů v rámci dohledu nad ESG ratingy, přičemž právním základem je plnění právní povinnosti a výkon veřejné moci podle GDPR. Dochází také ke zjednodušení vedení seznamů zasvěcených osob pro malé a střední podniky. Navrhovaná úprava nemá negativní dopady na sociální oblasti, životní prostředí, rodiny ani bezpečnost státu a korupční rizika jsou vyhodnocena jako minimální.

[3/8] Tato část dokumentu se zabývá implementací evropského balíčku Listing Act do českého právního rámce, konkrétně úpravami zákona o podnikání na kapitálovém trhu. Hlavní pozornost je věnována využití diskrecí členských států při regulaci kapitálového trhu, zejména v oblastech dohledu nad obchodováním, ochrany investorů a transparentnosti.

První klíčová oblast se týká rozhodnutí České národní banky (ČNB) nezapojit se do mechanismu CMOBS (Common Market Oversight and Breach System), což znamená, že ČNB zůstane u národního dohledu nad obchodováním bez zapojení do evropského systému sdílení dat. Důvodem je minimalizace nákladů a administrativní zátěže, přičemž respondenti konzultací tuto variantu podpořili.

Další část řeší povinnosti emitentů ohledně odložení uveřejnění vnitřních informací. Navrhuje se, aby emitenti poskytovali písemné vysvětlení o odložení uveřejnění pouze na žádost ČNB, což snižuje administrativní zátěž a chrání citlivé informace. Tento přístup byl rovněž podpořen většinou respondentů.

Dokument dále navrhuje zavedení povinného upozornění při propagaci dluhopisů, aby investoři byli informováni o skutečné roli ČNB, která neposuzuje finanční stabilitu emitenta ani nezaručuje návratnost investice. Tato úprava má za cíl zvýšit ochranu retailových investorů a omezit zneužívání jména ČNB v marketingu.

V oblasti ESG ratingů je navrženo, aby ČNB byla určena jako příslušný národní orgán pro dohled nad poskytovateli ESG ratingů. Tento krok zajišťuje koncepční jednotu dohledu nad finančním trhem a efektivní spolupráci s Evropským orgánem pro cenné papíry a trhy (ESMA).

Celkově dokument zdůrazňuje snížení administrativní zátěže pro emitenty a dohledové orgány, zvýšení flexibility a atraktivity českého kapitálového trhu a zachování přiměřené úrovně ochrany investorů. Náklady spojené s implementací navrhovaných opatření jsou hodnoceny jako nulové nebo marginální.

[4/8] Tato část právního dokumentu podrobně upravuje podmínky a postupy pro činnost organizátorů regulovaného trhu, mnohostranných obchodních systémů a organizovaných obchodních systémů, včetně požadavků na jejich povolení, registraci a dohled ze strany České národní banky (ČNB). Mezi klíčové požadavky patří splnění technických a organizačních pravidel pro obchodování, přístup účastníků a přijímání investičních nástrojů k obchodování, přičemž provozovatelé musí prokázat, že jejich systémy neodpovídají regulovanému trhu ani systematickému internalizátorovi.

Dokument dále stanovuje povinnosti organizátorů regulovaného trhu ohledně informačních povinností, jako je předkládání výroční zprávy, výsledků hospodaření a pravidel obchodování ČNB a jejich zveřejňování na internetových stránkách. Změny v pravidlech systému vyžadují souhlas ČNB a musí být oznámeny účastníkům. Zvláštní pozornost je věnována trhům malých a středních podniků, kde musí provozovatelé splňovat specifické podmínky, včetně pravidelného hlášení finančních údajů a dodržování požadavků proti zneužívání trhu.

Provozovatelé vypořádacích systémů s neodvolatelností vypořádání musí dodržovat přísná pravidla pro změny svých systémů a informovat ČNB o významných událostech. Dokument také upravuje podmínky pro přijetí akcií k obchodování na regulovaném trhu, včetně požadavků na tržní kapitalizaci emitenta a podíl akcií ve veřejném vlastnictví. Dále jsou stanoveny sankce za porušení povinností, včetně pokut pro fyzické i právnické osoby, a postupy pro odnětí povolení či registrace v případě závažného porušení předpisů.

Zvláštní kapitoly se věnují dohledu nad obchodníky s cennými papíry, požadavkům na spolupráci mezi orgány dohledu a informačním povinnostem emitentů a institucí. Změny v sankcích za přestupky spočívající v porušení nařízení EU o zneužívání trhu nebo prospektu zahrnují zvýšení maximálních pokut, například z 150 000 000 Kč na 411 450 000 Kč pro právnické osoby v případě závažného porušení pravidel proti manipulaci s trhem.

[5/8] Tato část zákona č. 21/1992 Sb., o bankách, se zabývá podrobnými pravidly pro činnost bank, komoditních burz a dohled nad nimi ze strany České národní banky (ČNB). Klíčové body zahrnují definici banky jako akciové společnosti přijímající vklady a poskytující úvěry, přičemž její činnost podléhá licenci a regulaci ČNB. Banky mohou vykonávat další činnosti, jako je investování do cenných papírů, finanční leasing, platební služby nebo směnárenská činnost, pokud jsou tyto povoleny v licenci.

Dokument podrobně upravuje řídicí a kontrolní systém bank, včetně požadavků na řízení rizik, vnitřní kontrolu, systém odměňování a digitální provozní odolnost. ČNB má pravomoc registrovat činnost komoditních burz a spolupracovat s orgány dohledu nad nimi. Dále je stanoveno zmocnění pro vydávání vyhlášek a opatření obecné povahy, zejména v oblasti obezřetnostních požadavků a regulace trhů finančních nástrojů.

Zákon také upravuje proces přezkumu a vyhodnocování bank ze strany ČNB, včetně pravidel pro zátěžové testy, hodnocení rizik a ukládání opatření k nápravě. ČNB může požadovat zřízení ovládané osoby v České republice u zahraničních bank z jiných než členských států, pokud jejich činnost představuje systémové riziko. Sankce za přestupky zahrnují pokuty pro fyzické i právnické osoby, přičemž výše pokut se odvíjí od závažnosti porušení a dosaženého neoprávněného prospěchu. Dokument rovněž odkazuje na řadu evropských nařízení a směrnic, které jsou do zákona zapracovány.

[6/8] Tato část právního dokumentu se zabývá přestupky a sankcemi v oblasti bankovního a finančního sektoru, konkrétně zaměřenými na banky, zahraniční banky z jiných než členských států a družstevní záložny. Podrobně jsou popsány různé přestupky, které mohou banky a jiné finanční instituce spáchat, včetně nesplnění povinností týkajících se kapitálových požadavků, řídicích a kontrolních systémů, informačních povinností a obezřetnostních požadavků podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013.

Zvláštní pozornost je věnována přestupkům zahraničních bank z třetích zemí, které zahrnují porušení licenčních podmínek, neplnění informačních povinností vůči České národní bance, neprovedení opatření k nápravě a porušení pravidel týkajících se řízení rizik a bankovního tajemství. Sankce za tyto přestupky mohou dosahovat až desítek milionů korun nebo dvojnásobku neoprávněného prospěchu.

Dále jsou definovány přestupky družstevních záložen, včetně neoprávněného podnikání, porušení povinností při zveřejňování účetních závěrek, neplnění kapitálových požadavků a nesprávného řízení rizik. Dokument také upravuje postupy pro výpočet celkového ročního čistého obratu a průměrného denního čistého obratu, které jsou důležité pro stanovení výše pokut.

V závěrečné části jsou popsány povinnosti České národní banky ohledně informování Evropské komise a Evropského orgánu pro bankovnictví o významných skutečnostech z oblasti bankovního dohledu, včetně udělených licencí, opatření k nápravě a dalších dohledových aktivit. Dále je zdůrazněna povinnost vzájemné spolupráce mezi dohledovými orgány členských států EU.

[7/8] Tato část dokumentu se zabývá podrobnou regulací investičního výzkumu a výzkumu sponzorovaného emitentem v oblasti finančních trhů. Definuje, co je považováno za investiční výzkum, a stanovuje podmínky, za kterých může být takový výzkum poskytován a distribuován. Výzkum musí být jasný, pravdivý a nesmí uvádět zavádějící informace. Zavádí se povinnost označovat výzkum sponzorovaný emitentem a zajišťovat jeho transparentnost a soulad s kodexem chování EU.

Dále jsou upraveny podmínky pro přijetí akcií k obchodování na regulovaném trhu, včetně požadavků na tržní kapitalizaci emitenta a podíl akcií ve veřejném vlastnictví. Změnily se také prahové hodnoty pro povinnost uveřejnit prospekt při veřejné nabídce cenných papírů, kde se nově stanovuje limit 5 000 000 EUR pro členské státy, které si zvolí tuto prahovou hodnotu.

Dokument také řeší specifické podmínky pro trhy malých a středních podniků, včetně registrace těchto trhů a požadavků na transparentnost a zveřejňování informací emitenty. Zavádí se povinnost informovat o akciích s rozdílnou vahou hlasů a jejich identifikaci na trhu. Upravuje se rovněž sankční rámec pro porušení pravidel týkajících se zneužití trhu, včetně zvýšení maximálních pokut a rozšíření možností sankcí pro osoby s řídicí pravomocí.

V oblasti dohledu nad obchodníky s cennými papíry se zavádí možnost uložení dodatečného kapitálového požadavku v případě nedostatečného řízení rizik, včetně rizika koncentrace expozic vůči ústředním protistranám.

[8/8] Tato část právního dokumentu se zaměřuje na regulaci a dohled nad investičními podniky, obchodníky s cennými papíry a bankami v souvislosti s implementací evropských předpisů. Klíčovým prvkem je zavedení dodatečných kapitálových požadavků a zvláštních požadavků na likviditu, které Česká národní banka může uložit v případě zjištění nedostatků v systémech řízení rizik, interních modelech nebo nesplnění požadavků stanovených v článcích 24 a 26 směrnice EU 2019/2034. Změny se týkají také sankcí za přestupky, kde dochází k výraznému zvýšení pokut pro fyzické i právnické osoby, včetně možnosti uložení zákazu výkonu funkce v řídicích orgánech na dobu až 10 let při opakovaném porušení předpisů.

Další významnou oblastí je spolupráce mezi národními orgány dohledu v rámci Evropské unie, zejména při dohledu na konsolidovaném základě a při sdílení informací o specifických kapitálových požadavcích a sankcích. Dokument také upravuje postupy pro přizpůsobení metodiky přezkumu a vyhodnocování rizik u subjektů s podobným rizikovým profilem.

Zvláštní pozornost je věnována riziku koncentrace plynoucímu z expozic vůči ústředním protistranám, kde jsou stanoveny nové povinnosti pro banky a družstevní záložny, včetně vypracování konkrétních plánů a cílů pro řízení tohoto rizika. Změny se promítají i do oblasti prospektů a zneužívání trhu, kde jsou zpřísněny požadavky na transparentnost a sankce za jejich porušení. Nově je také upraven dohled nad environmentálními, sociálními a správními (ESG) ratingy a jejich transparentností.