Tisk 13 - Novela z. o investičních společnostech - EU

[1/20] Konkrétní praktické shrnutí rozdělené do krátkých odstavců oddělených prázdnými řádky (

). Každý klíčový bod by měl být v samostatném odstavci pro lepší čitelnost.

Novela zákona č. 240/2013 Sb. přináší změny v oblasti investičních společností a investičních fondů. Zahrnuje aktualizace odkazů na evropské směrnice a nařízení, což znamená, že se české právo přizpůsobuje novým evropským předpisům. Například se přidávají odkazy na směrnici (EU) 2024/927 a další.

Investiční fondy nesmí poskytovat spotřebitelské úvěry, což je nově explicitně zakázáno v § 8 odst. 4 a § 9 odst. 6. To ovlivní fondy, které se dříve mohly zabývat touto činností, a budou muset upravit své strategie.

Obhospodařovatelé investičních fondů mají nově povinnost zavést účinné zásady, postupy a procesy pro nabývání pohledávek z fondových úvěrů, včetně pravidel pro posuzování úvěrového rizika a správy portfolia. Tyto procesy musí být pravidelně přezkoumávány, minimálně jednou ročně.

Fondy nabývající úvěry musí dodržovat limity na míru využití pákového efektu, které jsou stanoveny na 175 % pro otevřené fondy a 300 % pro uzavřené fondy. Překročení těchto limitů vyžaduje okamžitá nápravná opatření.

Nově je stanovena povinnost ponechat si 5 % jmenovité hodnoty každé pohledávky z fondového úvěru, kterou fond nabyl a následně postoupil jinému. Tato povinnost se vztahuje na dobu splatnosti úvěru nebo minimálně na 8 let.

Depozitářem speciálního fondu může být i zahraniční banka bez pobočky v ČR, pokud to schválí Česká národní banka. Tato změna může usnadnit přístup zahraničních subjektů na český trh.

Změny terminologie, například nahrazení slova „poplatky“ slovem „úplaty“, mají za cíl sjednotit právní jazyk a zlepšit srozumitelnost zákona.

Fondy kolektivního investování musí nově poskytovat podrobnější informace o nákladech, srážkách, přirážkách a dalších peněžitých plněních, které nese investor. Tyto informace musí být aktualizovány každoročně.

Administrátoři a vedoucí osoby investičních fondů musí splňovat přísné požadavky na odbornou způsobilost, důvěryhodnost a vhodnost pro výkon funkce. Tyto požadavky se posuzují průběžně během výkonu funkce.

Fondy nabývající úvěry musí být uzavřenými alternativními investičními fondy, pokud nesplní specifické požadavky na řízení rizika likvidity, které umožňují jejich otevřenost. Česká národní banka může vyžadovat doložení splnění těchto požadavků.

Fondy nesmí nabývat pohledávky z fondových úvěrů vůči určitým osobám, například vůči obhospodařovatelům, depozitářům nebo administrátorům fondu. Tím se zamezuje střetu zájmů.

Česká národní banka může prodloužit lhůtu pro splnění investičních limitů až o 12 měsíců, pokud je předložen odůvodněný investiční plán.

Zákon zavádí nové požadavky na fondy nabývající úvěry, včetně pravidel pro řízení likvidity, střetů zájmů a nakládání s výnosy z pohledávek. Fondy musí také poskytovat podrobné informace o složení portfolia a nákladech investorům.

Zrušení některých paragrafů, například § 208, přináší zjednodušení právní úpravy.

Fondy musí nově uvádět ve statutu alespoň dva nástroje pro řízení likvidity, což má zajistit lepší ochranu investorů v případě problémů s likviditou fondu.

[2/20] Tato část dokumentu se zaměřuje na změny v legislativě týkající se investičních fondů, jejich správy, regulace a dohledu.

Nové změny zahrnují:

• Identifikace vysoce rizikových zemí: Státy, které jsou označeny jako vysoce rizikové třetí země nebo jsou na seznamu nespolupracujících jurisdikcí EU, musí přijmout opatření ke zlepšení situace do 2 let. To ovlivní zahraniční fondy a jejich správce, kteří budou muset zajistit soulad s těmito požadavky.

• Rozdělení podílových fondů: Nově je možné rozdělit podílové fondy formou rozštěpení, odštěpení nebo vyčlenění. Proces vyžaduje schválení projektu rozdělení a povolení České národní banky (ČNB). Podílníci mají právo na odkoupení podílových listů bez srážky, pokud to uplatní do 2 měsíců.

• Povinnosti vůči ČNB: Obhospodařovatelé fondů musí ČNB poskytovat podrobné informace o trzích, investičních nástrojích, expozicích a majetku fondů. Dále musí oznámit povolání vedoucích osob do funkcí nejpozději 30 pracovních dní předem.

• Dohled a sankce: ČNB může nařídit odvolání vedoucích osob, pokud zjistí, že nejsou vhodné pro výkon funkce. Také může nařídit pozastavení vydávání nebo odkupování podílových listů v zájmu ochrany investorů nebo finanční stability.

• Mezinárodní spolupráce: ČNB má povinnost informovat evropské orgány dohledu a další instituce o přijatých opatřeních, změnách v seznamech fondů a podezřeních na porušení povinností depozitářů.

Praktické dopady:

• Správci fondů musí zajistit soulad s novými pravidly, zejména pokud jde o spolupráci s ČNB a poskytování informací.

• Podílníci fondů získávají větší ochranu, například právo na odkoupení podílových listů bez srážky při rozdělení fondu.

• Zahraniční fondy a jejich správci musí přizpůsobit své postupy, pokud jejich domovský stát spadá mezi vysoce rizikové země.

• Zvýšené náklady mohou vzniknout v souvislosti s administrativními povinnostmi a přizpůsobením se novým pravidlům.

• Dočasná opatření, například výjimky z investičních limitů, mohou být zavedena na přechodné období, jehož délka bude stanovena ve statutu fondu.

Firmy a jednotlivci musí:

• Zajistit, že jejich fondy a postupy odpovídají novým požadavkům.

• Poskytovat ČNB požadované informace v předepsaných lhůtách.

• Připravit projekty rozdělení fondů a zajistit jejich schválení ČNB.

• Monitorovat seznamy vysoce rizikových zemí a přizpůsobit své aktivity, pokud se jejich stát na seznamu objeví.

• Informovat podílníky o změnách a zajistit jejich práva, například na odkoupení podílových listů.

Nové poplatky nebo sankce nejsou v textu explicitně uvedeny, ale zvýšené administrativní náklady lze očekávat.

Dočasná opatření, jako výjimky z investičních limitů, mohou být zavedena na přechodné období, jehož délka bude stanovena individuálně.

[3/20] Konkrétní praktické shrnutí rozdělené do krátkých odstavců oddělených prázdnými řádky (

). Každý klíčový bod by měl být v samostatném odstavci pro lepší čitelnost.

[4/20] Konkrétní praktické shrnutí rozdělené do krátkých odstavců oddělených prázdnými řádky (

). Každý klíčový bod by měl být v samostatném odstavci pro lepší čitelnost.

Navrhovaná právní úprava přináší změnu terminologie, kdy se místo pojmu „poplatek“ bude používat „úplata“. Tato změna se týká zejména oblasti investičních fondů a je provedena v souladu s právem EU. Firmy a investiční společnosti budou muset upravit své dokumenty a komunikaci, aby odpovídaly nové terminologii.

Investiční fondy budou mít nově povinnost aplikovat nástroje pro řízení likvidity. Obhospodařovatelé fondů musí zvolit alespoň dva nástroje pro řízení likvidity a zavést postupy pro jejich aktivaci a deaktivaci. Tato povinnost se týká pouze otevřených fondů, nikoliv uzavřených.

Nově se upravují pravidla pro nabývání pohledávek z fondových úvěrů. Fondy budou mít omezení na maximální expozici vůči jednomu dlužníkovi na 20 % kapitálu fondu. Tato pravidla mají za cíl zvýšit ochranu investorů a zajistit finanční stabilitu.

Investiční fondy nebudou moci poskytovat spotřebitelské úvěry, což je potvrzení současného stavu. Fondy však mohou spravovat spotřebitelské úvěry, které jim byly postoupeny, což může být využito v přeshraničních situacích.

Fondy budou povinny ponechat si 5 % z každé převáděné pohledávky z fondového úvěru po dobu nejméně 8 let nebo do splatnosti. Výjimky z této povinnosti jsou možné pouze za specifických podmínek, například v případě mezinárodních sankcí nebo v nejlepším zájmu investorů.

Nová právní úprava rozšiřuje okruh činností investičních fondů, například správu nevýkonných úvěrů nebo administraci benchmarků. Fondy budou mít také rozšířené oznamovací povinnosti vůči ČNB, včetně informací o vedoucích osobách a dalších klíčových pracovnících.

Změny přinesou větší administrativní zátěž pro obhospodařovatele fondů, ale zároveň posílí ochranu investorů a důvěru v kapitálový trh. Přímé dopady na státní rozpočet nejsou očekávány, ale ČNB bude mít lehce negativní dopad na svůj rozpočet kvůli rozšíření dohlížených povinností.

Právní úprava je v souladu s předpisy EU, včetně směrnic UCITS a AIFMD, a respektuje zásady proporcionality, subsidiarity a rovného zacházení. Změny se týkají také transpozice směrnic EU do českého právního řádu, což přispívá k harmonizaci pravidel v rámci EU.

[5/20] Konkrétní praktické shrnutí rozdělené do krátkých odstavců oddělených prázdnými řádky (

). Každý klíčový bod by měl být v samostatném odstavci pro lepší čitelnost.

Nově se upravuje definice „fondu nabývajícího úvěry“ (loan-originating AIF), který investuje především do pohledávek z fondových úvěrů. Fondy musí splňovat limity na pákový efekt: 175 % pro otevřené fondy a 300 % pro uzavřené fondy. Pokud fond překročí limity, musí obhospodařovatel zjednat nápravu.

Zrušuje se požadavek na minimální kapitál investičního fondu, což může snížit administrativní zátěž pro menší fondy. Tím se podporuje ekonomická výhodnost a úspory z rozsahu.

Terminologie „poplatky“ je nahrazena termínem „úplaty“, což má zajistit větší právní přesnost a odpovídá požadavkům Listiny základních práv a svobod. Tato změna se dotýká mnoha ustanovení zákona.

Nově se umožňuje, aby zahraniční banka z EU bez pobočky v ČR mohla být depozitářem speciálního fondu nebo fondu kvalifikovaných investorů, pokud s tím ČNB vyjádří souhlas. Toto však není možné pro podlimitní fondy kvalifikovaných investorů.

Zjednodušuje se proces přeměny podfondů, včetně jejich rozdělení. Nově je možné kombinovat podílové fondy a podfondy, což zvyšuje flexibilitu správy fondů.

Zavádí se povinnost obhospodařovatelů a administrátorů oznámit ČNB posouzení vhodnosti vedoucí osoby před jejím uvedením do funkce. ČNB může proaktivně zasáhnout, pokud kandidát nesplňuje požadované podmínky.

Ruší se některé reportovací povinnosti vůči ČNB, například povinnost informovat o neschválení účetní závěrky nebo zasílat sdělení klíčových informací u fondů kvalifikovaných investorů. To snižuje administrativní zátěž.

Ve vztahu k třetím zemím se nově využívá označení „vysoce riziková třetí země“ podle pravidel EU, což nahrazuje dosavadní seznam nespolupracujících zemí FATF OECD. Pokud se země stane vysoce rizikovou, musí být do 2 let nominován nový depozitář nebo změněno sídlo fondu.

[6/20] Konkrétní praktické shrnutí rozdělené do krátkých odstavců oddělených prázdnými řádky.

Novela zákona o investičních společnostech a investičních fondech (ZISIF) přináší významné změny, zejména v oblasti transpozice směrnice AIFMD II. Změny zahrnují nové povinnosti pro obhospodařovatele a administrátory investičních fondů, jako je zavedení nástrojů pro řízení likvidity a rozšíření činností, které mohou investiční společnosti vykonávat, například správa nevýkonných úvěrů nebo administrace benchmarků.

Investiční fondy budou muset upravit své procesy, například přizpůsobit pravidla řízení likvidity, což může znamenat dodatečné náklady. Na druhou stranu efektivní řízení likvidity může přinést lepší investiční možnosti a zvýšit atraktivitu českého kapitálového trhu.

Zrušení některých administrativních povinností, jako je schvalování vedoucích osob ČNB, přinese úspory a snížení administrativní zátěže. Vedoucí osoby budou nově pouze oznamovány ČNB.

Novela umožňuje ČNB povolit zahraničním bankám bez pobočky v ČR stát se depozitářem investičních fondů, což rozšiřuje možnosti pro investiční společnosti a může zlepšit konkurenceschopnost českého trhu.

Přechodná ustanovení dávají obhospodařovatelům investičních fondů 6 měsíců na přizpůsobení se nové právní úpravě. Fondy vzniklé před 15. dubnem 2024 mají výjimky z některých nových povinností, například nemusí plnit limity podle § 37c a 37k ZISIF do roku 2029.

Změny v zákoně o správních poplatcích ruší poplatky spojené s řízeními podle § 507 a 516 ZISIF, což přinese úspory pro dotčené subjekty.

Novela zákona o trhu s nevýkonnými úvěry umožňuje investičním fondům spravovat nevýkonné úvěry, což rozšiřuje jejich možnosti a harmonizuje českou právní úpravu s evropskými předpisy.

Účinnost novely je rozdělena na dvě fáze: 16. dubna 2026 a 16. dubna 2027, což umožňuje postupné přizpůsobení se novým pravidlům.

[7/20] Konkrétní praktické shrnutí rozdělené do krátkých odstavců oddělených prázdnými řádky.

Nová právní úprava zakazuje investičním fondům poskytovat spotřebitelské úvěry na území České republiky, ale umožňuje jim správu těchto úvěrů. Tento krok má za cíl chránit postavení spotřebitelů a zároveň neomezovat možnosti správy úvěrů, což bylo vyhodnoceno jako nezbytné pro zachování současné praxe. Fondy, které spravují spotřebitelské úvěry, musí splňovat specifické podmínky stanovené zákonem.

Česká národní banka získává pravomoc povolit zahraničním bankám se sídlem v EU, ale bez pobočky v ČR, aby působily jako depozitáři investičních fondů. Tato změna rozšiřuje možnosti pro investiční společnosti a zvyšuje flexibilitu na trhu.

Investiční společnosti mohou rozšířit své činnosti, například o správu majetku zákazníků nebo poskytování investičního poradenství. Tyto změny vyžadují dodržování přísných pravidel jednání, včetně ochrany vnitřních informací, předcházení manipulaci s trhem a zajištění nejlepších podmínek pro obchody.

Náklady spojené s implementací těchto změn budou plně v dispozici účastníků trhu, zatímco veřejnoprávní subjekty nebudou mít navýšené rozpočty. Přezkum účinnosti regulace bude prováděn průběžně Českou národní bankou a na unijní úrovni orgány ESMA a Evropskou komisí, s plánovaným přezkumem k datu 16. 4. 2029.

Investiční fondy musí zavést účinné zásady, postupy a procesy pro nabývání pohledávek z fondových úvěrů, včetně pravidel pro posuzování úvěrového rizika a správu úvěrového portfolia. Tyto postupy musí být pravidelně aktualizovány a přezkoumávány.

Vedoucí osoby investičních fondů musí splňovat přísné požadavky na odbornou způsobilost, důvěryhodnost a zkušenosti. Obhospodařovatelé jsou povinni průběžně posuzovat vhodnost těchto osob a přijímat opatření v případě nesplnění požadavků.

Pravidla jednání obhospodařovatelů zahrnují povinnosti jednat čestně, kvalifikovaně a v nejlepším zájmu podílníků. Zahrnují také postupy pro zajištění ochrany vnitřních informací, ekonomickou analýzu obchodů a pravidla pro provádění obchodů za nejlepších podmínek.

[8/20] Tato část dokumentu se zaměřuje na pravidla a požadavky týkající se správy a obhospodařování investičních fondů, včetně zahraničních fondů, a stanovuje konkrétní povinnosti pro obhospodařovatele a administrátory těchto fondů.

Investiční fondy musí dodržovat pravidla pro řízení střetů zájmů, včetně jejich identifikace, prevence a oznamování podílníkům. Administrátoři fondů mají povinnost zajistit, aby nevznikaly neopodstatněné náklady a aby byly dodržovány statuty fondů.

Byly zavedeny minimální požadavky na počáteční kapitál pro různé typy fondů. Například investiční společnosti obhospodařující standardní fondy musí mít kapitál alespoň 125 000 EUR, zatímco samosprávné investiční fondy vyžadují minimálně 300 000 EUR.

Nová pravidla upravují také limity na míru využití pákového efektu. Otevřené alternativní investiční fondy nesmí překročit pákový efekt 175 %, uzavřené fondy pak 300 %.

Administrátoři fondů musí zavést efektivní řídicí a kontrolní systémy, včetně systémů řízení rizik, vnitřní kontroly a řízení střetů zájmů. Tyto systémy musí být pravidelně hodnoceny a aktualizovány.

Česká národní banka má pravomoc stanovovat vyhláškami kvalitativní požadavky na postupy a pravidla pro správu fondů, pokud nejsou již upraveny předpisy EU.

Obhospodařovatelé fondů mají povinnost zajistit, aby výnosy z pohledávek z fondových úvěrů byly připisovány na účet fondu po odečtení přípustných nákladů. Dále je zakázáno obhospodařovat fondy, jejichž strategie je zaměřena výhradně na nabývání pohledávek za účelem jejich postoupení.

Administrátoři musí zajistit, že vedoucí osoby splňují požadavky na důvěryhodnost, odbornou způsobilost a vhodnost pro výkon funkce. Tyto požadavky musí být průběžně posuzovány.

Pravidla pro řízení likvidity zahrnují možnost pozastavení vydávání a odkupování cenných papírů nebo zavedení dalších nástrojů pro řízení likvidity, které musí být uvedeny ve statutu fondu.

Obhospodařovatelé fondů musí dodržovat limity na expozici vůči jednomu úvěrovanému nebo vydlužiteli, které nesmí přesáhnout 20 % kapitálu fondu. Tyto limity mohou být dočasně pozastaveny na dobu maximálně 12 měsíců.

Česká národní banka může prodloužit lhůty pro splnění některých požadavků, pokud je předložen odůvodněný investiční plán.

[9/20] Konkrétní praktické shrnutí rozdělené do krátkých odstavců oddělených prázdnými řádky (

). Každý klíčový bod by měl být v samostatném odstavci pro lepší čitelnost.

Administrátor fondu kolektivního investování má nově možnost okamžitě zrušit pověření jiné osoby k výkonu činnosti, pokud je to v zájmu podílníků, společníků nebo obmyšlených fondu. To zvyšuje flexibilitu a ochranu investorů.

Depozitářem fondu kolektivního investování může být pouze banka, zahraniční banka s pobočkou v ČR, obchodník s cennými papíry nebo zahraniční osoba s povolením poskytovat investiční služby v ČR. Zahraniční banka bez pobočky může být depozitářem speciálního fondu pouze na základě rozhodnutí ČNB, pokud nabídka služeb v ČR není dostatečná.

Fond kvalifikovaných investorů musí mít alespoň jednoho depozitáře, pokud jeho obhospodařovatel přesahuje rozhodný limit. Fondy, které tento limit nepřesahují, depozitáře mít nemusí.

Aktuální hodnota podílového listu nebo investiční akcie se musí vypočítat ve lhůtě stanovené statutem fondu. Lhůty se liší podle typu fondu, například 2 týdny pro standardní fond, 1 měsíc pro speciální fond, který neinvestuje do nemovitostí, a až 2 roky pro fond kvalifikovaných investorů investující do nemovitostí.

Fondový kapitál fondu kolektivního investování musí dosáhnout alespoň 1 250 000 EUR do 6 měsíců od vzniku fondu. Pokud fond tento kapitál nedosáhne, musí obhospodařovatel přijmout opatření nebo rozhodnout o jeho zrušení.

Vlastníci podílových listů nebo investičních akcií mají právo na jejich odkoupení bez srážky, pokud dojde ke zvýšení poplatků nad výši uvedenou ve statutu fondu. Lhůta pro uplatnění tohoto práva je minimálně 30 dní od zveřejnění informace o zvýšení poplatků.

Statut fondu kolektivního investování musí obsahovat podrobné informace o obhospodařovateli, administrátorovi, depozitáři, investiční strategii, rizikovém profilu, poplatcích a dalších náležitostech. Statut může být poskytován v listinné podobě nebo elektronicky, pokud s tím investor souhlasí.

Výroční zpráva fondu kolektivního investování musí obsahovat údaje o činnosti obhospodařovatele, skladbě majetku, vývoji aktiv, odměnách pracovníků a vedoucích osob, a další podstatné informace. Speciální fondy investující do nemovitostí musí uvádět podrobné informace o nemovitostech a nemovitostních společnostech.

Pololetní zpráva fondu kolektivního investování obsahuje rozvahu, údaje o majetku fondu, jeho vývoji a další podstatné informace. Česká národní banka stanoví požadavky na obsah pololetní zprávy vyhláškou.

Investoři do speciálních fondů musí být před investicí informováni o investiční strategii, rizicích, právních důsledcích, poplatcích, historické výkonnosti fondu a dalších podstatných údajích. Tyto informace musí být zpřístupněny v souladu s příslušnými předpisy EU.

[10/20] Konkrétní praktické shrnutí rozdělené do krátkých odstavců oddělených prázdnými řádky (

). Každý klíčový bod by měl být v samostatném odstavci pro lepší čitelnost.

Fondy kvalifikovaných investorů musí dosáhnout minimálního kapitálu 1 250 000 EUR do 12 měsíců od vzniku. Pokud fond investuje více než 90 % svého majetku do cenných papírů nebo práv duševního vlastnictví, minimální kapitál je 1 000 000 EUR. Pokud fond nesplní tyto požadavky, musí obhospodařovatel přijmout opatření nebo fond zrušit.

Investice do zahraničních fondů v ČR jsou podmíněny zápisem do seznamu vedeného Českou národní bankou. Žádost o zápis musí být podána elektronicky a obsahovat doklady prokazující splnění podmínek. Česká národní banka má na zpracování žádosti 20 pracovních dní.

Při přeshraničním nabízení investic musí být splněny podmínky týkající se výměny informací mezi orgány dohledu, dodržování pravidel obezřetnosti a mezinárodních daňových dohod. Fondy z vysoce rizikových zemí podle EU nařízení nemohou být nabízeny.

Depozitář zahraničního investičního fondu musí splňovat přísné podmínky, včetně dohledu, pravidel obezřetnosti a mezinárodních daňových dohod. Pokud stát depozitáře je označen jako vysoce rizikový, musí být depozitář změněn do 2 let.

Česká národní banka rozhoduje o povolení fúzí, sloučení nebo rozdělení fondů do 20 pracovních dní od podání žádosti. Pokud žádost obsahuje vady, lhůta se prodlužuje o dobu potřebnou k jejich odstranění.

Přeměna podílových fondů zahrnuje různé formy, jako splynutí, sloučení, rozdělení nebo převod na akciovou společnost. Jiné formy přeměny nejsou přípustné.

Rozdělení podílového fondu může probíhat formou rozštěpení, kdy fond zaniká a jeho majetek přechází na nové fondy, nebo formou odštěpení, kdy část majetku přechází na nový fond, zatímco původní fond zůstává zachován.

[11/20] Tato část dokumentu se zaměřuje na pravidla a postupy týkající se rozdělení podílových fondů, jejich přeměny a povinností vůči České národní bance (ČNB).

Rozdělení podílových fondů může probíhat třemi způsoby: rozštěpením, odštěpením nebo vyčleněním. Každý způsob má specifické podmínky a formy, například vznik nových fondů nebo sloučení s existujícími fondy. Rozdělení musí být schváleno ČNB, která posuzuje ochranu zájmů podílníků a soulad s právními předpisy.

Administrátoři a obhospodařovatelé fondů mají povinnost vypracovat projekt rozdělení, který obsahuje klíčové informace, jako je forma rozdělení, identifikace fondů, ocenění majetku a dluhů, pravidla pro výměnu podílových listů a další. Tento projekt musí být schválen všemi zúčastněnými stranami a kontrolován depozitářem.

ČNB má lhůtu 20 pracovních dní na rozhodnutí o povolení rozdělení. Pokud žádost obsahuje vady, žadatel je vyzván k jejich odstranění do 10 pracovních dní. Po schválení rozdělení musí být informace o rozdělení zveřejněny na internetových stránkách fondu. Podílníci mají právo na odkoupení podílových listů bez srážky, pokud toto právo uplatní do 2 měsíců od zveřejnění oznámení.

Přeměna podílových fondů na jiné formy, například na akciové společnosti nebo standardní fondy, vyžaduje rovněž povolení ČNB. Žádost o přeměnu podává administrátor nebo obhospodařovatel fondu.

Zahraniční osoby, které chtějí obhospodařovat fondy v ČR, musí splnit specifické podmínky, včetně důvěryhodnosti, povolení od orgánu dohledu domovského státu a souladu s mezinárodními daňovými pravidly.

Administrátoři a obhospodařovatelé mají povinnost pravidelně informovat ČNB o změnách v dokumentech fondů, použití nástrojů pro řízení likvidity, střetu zájmů a dalších klíčových údajích. Některé změny nabývají účinnosti až v roce 2027.

Praktické dopady zahrnují povinnost fondů a jejich správců zajistit soulad s novými pravidly, včetně přípravy projektů rozdělení, komunikace s ČNB a zveřejňování informací. Podílníci fondů by měli sledovat oznámení o rozdělení a využít svých práv, například na odkoupení podílových listů.

Firmy musí počítat s administrativními náklady spojenými s přípravou dokumentace a komunikací s ČNB. Zahraniční subjekty musí zajistit splnění podmínek pro působení v ČR, což může zahrnovat dodatečné náklady na právní a administrativní služby.

[12/20] Konkrétní praktické shrnutí rozdělené do krátkých odstavců oddělených prázdnými řádky.

Česká národní banka (ČNB) uděluje povolení k činnosti hlavního administrátora investičních fondů na základě splnění přísných podmínek, jako je důvěryhodnost společnosti, průhledný kapitál, organizační a personální předpoklady, a minimální počet vedoucích osob (alespoň dvě). Společnosti musí mít plán obchodní činnosti podložený reálnými ekonomickými propočty.

Žádosti o povolení k činnosti investičních společností nebo zahraničních osob musí být podány elektronicky a obsahovat všechny předepsané náležitosti. ČNB má právo žádosti zamítnout, pokud nejsou splněny zákonné podmínky.

ČNB může omezit rozsah povolené činnosti, například investiční strategie fondů, nebo nařídit změny obhospodařovatele, administrátora či depozitáře investičních fondů. Může také pozastavit některé činnosti na dobu až 5 let nebo odejmout povolení v případě závažných porušení zákona.

Fondy kolektivního investování musí dosáhnout minimálního kapitálu 1 250 000 EUR do 6 měsíců od vzniku, jinak může být rozhodnuto o jejich zrušení. Fondy kvalifikovaných investorů mají podobné požadavky, ale s delší lhůtou (12 měsíců).

ČNB informuje evropské orgány dohledu o udělených nebo odňatých povoleních, změnách v seznamech fondů a o důvodných podezřeních na porušení povinností zahraničními obhospodařovateli nebo depozitáři. Informace jsou poskytovány čtvrtletně nebo neprodleně v případě rizik pro finanční stabilitu.

Vedoucí osoby investičních společností musí splňovat přísné požadavky na věk, důvěryhodnost, odbornou způsobilost a zkušenosti. Pokud osoba nevykonává funkci do 6 měsíců od udělení souhlasu, tento souhlas zaniká.

ČNB může nařídit odvolání vedoucí osoby, pokud se objeví důvodné pochybnosti o její vhodnosti pro výkon funkce. Opatření ČNB mohou zahrnovat i nucenou správu nebo zrušení rozhodnutí o pozastavení vydávání podílových listů.

Fondy, které nesplní zákonné požadavky na kapitál nebo činnost, mohou být vymazány ze seznamu vedeného ČNB. Výmaz může být proveden na žádost nebo z důvodu neplnění podmínek zákona.

[13/20] Konkrétní praktické shrnutí rozdělené do krátkých odstavců oddělených prázdnými řádky (

). Každý klíčový bod by měl být v samostatném odstavci pro lepší čitelnost.

Tato část dokumentu se zaměřuje na regulaci investičních fondů, jejich obhospodařovatelů, administrátorů a depozitářů. Obsahuje přehled povinností, přestupků a sankcí spojených s jejich činností.

Obhospodařovatelé investičních fondů mají povinnost dodržovat pravidla týkající se řízení likvidity, odborné péče, řídicích a kontrolních systémů, pravidel jednání, evidence a informování České národní banky. Nedodržení těchto povinností může vést k pokutám až do výše 300 milionů Kč nebo 10 % ročního obratu.

Administrátoři investičních fondů musí zajistit správné vedení evidence, účetnictví, uveřejňování dokumentů a informací, a dodržování pravidel jednání. Za porušení těchto povinností hrozí pokuty až do výše 300 milionů Kč nebo 10 % ročního obratu.

Depozitáři investičních fondů mají povinnost zajistit správné nakládání s majetkem fondu, zavedení kontrolních mechanismů, hlášení České národní bance a dodržování pravidel pro střet zájmů. Nedodržení těchto povinností může být sankcionováno pokutami až do výše 150 milionů Kč nebo 10 % ročního obratu.

Pokuty za přestupky mohou být stanoveny na základě procenta ročního obratu nebo dvojnásobku neoprávněného prospěchu. V některých případech může být nařízeno zveřejnění informace o povaze protiprávního jednání.

Dokument obsahuje odkazy na přímo použitelné předpisy Evropské unie, které upravují činnosti v oblasti investičních fondů, včetně nařízení týkajících se udržitelnosti, transparentnosti a technických norem.

Obhospodařovatelé, administrátoři a depozitáři musí zajistit, aby jejich činnost byla v souladu s českými zákony i evropskými předpisy. To zahrnuje zavedení odpovídajících systémů, pravidel a postupů, pravidelné hlášení a informování příslušných orgánů, a dodržování pravidel odborné péče.

[14/20] Konkrétní praktické shrnutí rozdělené do krátkých odstavců oddělených prázdnými řádky (

). Každý klíčový bod by měl být v samostatném odstavci pro lepší čitelnost.

Nové sankce a pokuty: Dokument zavádí přísné pokuty za přestupky právnických a fyzických osob v oblasti investičních fondů. Pokuty mohou dosáhnout až 150 000 000 Kč, nebo dvojnásobku neoprávněného prospěchu. V některých případech je možné uložit zákaz činnosti až na 5 let.

Změny v administraci fondů: Obhospodařovatelé investičních fondů musí uvést své poměry do souladu s novými požadavky zákona do 6 měsíců od nabytí účinnosti. To zahrnuje úpravy statutu fondů a sdělení klíčových informací.

Poplatky za zápisy a akreditace: Dokument stanovuje nové správní poplatky, například 35 000 Kč za zápis depozitáře investičního fondu nebo 50 000 Kč za udělení oprávnění k činnosti nebankovního poskytovatele spotřebitelského úvěru.

Povinnost mlčenlivosti: Zaměstnanci České národní banky a další osoby zapojené do dohledu nad kapitálovým trhem musí dodržovat přísnou povinnost mlčenlivosti. Informace mohou být sdíleny pouze za specifických podmínek, například s orgány dohledu nebo soudy.

Přechodná ustanovení: Fondy vzniklé před 15. dubnem 2024 mají specifické podmínky pro dodržování limitů pákového efektu a pohledávek z fondových úvěrů. Tyto podmínky platí do 16. dubna 2029.

Zahraniční osoby: Zahraniční osoby mohou poskytovat investiční služby v ČR bez umístění pobočky, pokud splní podmínky stanovené zákonem. Česká národní banka může požádat o seznam vázaných zástupců těchto osob.

Nové poplatky za akreditace: Akreditace podle různých zákonů, například o spotřebitelském úvěru nebo distribuci pojištění, jsou zpoplatněny částkami od 10 000 Kč do 25 000 Kč.

Dočasná opatření: Některé přechodné úpravy platí do roku 2029, například pro fondy kvalifikovaných investorů, které nabývají pohledávky z fondových úvěrů.

Praktické kroky: Právnické a fyzické osoby musí zajistit soulad s novými požadavky zákona, včetně aktualizace dokumentace fondů, oznámení České národní bance a dodržování nových limitů. Zahraniční osoby musí zajistit správné postupy při poskytování investičních služeb v ČR.

[15/20] Konkrétní praktické shrnutí rozdělené do krátkých odstavců oddělených prázdnými řádky (

). Každý klíčový bod by měl být v samostatném odstavci pro lepší čitelnost.

Nové poplatky byly zavedeny v oblasti distribuce pojištění a zajištění. Udělení oprávnění k činnosti samostatného zprostředkovatele bude stát 10 000 Kč, akreditace 25 000 Kč a prodloužení akreditace 10 000 Kč. Firmy působící v této oblasti musí počítat s těmito náklady při žádostech o povolení.

Pro správu nevýkonných úvěrů byly stanoveny nové definice a pravidla. Správci musí zajistit systém správy a řízení, který zahrnuje administrativní postupy, vnitřní kontrolu, ochranu dlužníků a pravidla proti praní špinavých peněz. To znamená, že firmy spravující nevýkonné úvěry musí investovat do těchto systémů a zajistit jejich funkčnost.

Česká národní banka bude vést elektronický seznam správců nevýkonných úvěrů, který bude veřejně dostupný na internetu. Změny v údajích budou aktualizovány bez zbytečného odkladu. Firmy musí zajistit, že jejich údaje v seznamu jsou aktuální.

Pokuty za přestupky v oblasti správy nevýkonných úvěrů byly zvýšeny. Například za porušení povinností vůči dlužníkům může být uložena pokuta až 5 000 000 Kč. Firmy musí dbát na dodržování všech povinností, aby se vyhnuly těmto sankcím.

Správci nevýkonných úvěrů, kteří chtějí působit v jiných členských státech EU, musí oznámit své plány České národní bance. Oznámení musí obsahovat podrobné informace, včetně adresy pobočky, postupů proti praní špinavých peněz a způsobu komunikace s dlužníky v jazyce hostitelského státu. Oznámení lze podat pouze elektronicky.

Přechodné ustanovení stanovuje, že poplatkové povinnosti podle položek 65 a 66 zákona č. 634/2004 Sb. se budou řídit zněním účinným před nabytím účinnosti nového zákona. To znamená, že firmy, které podaly žádosti před účinností nového zákona, budou postupovat podle starých pravidel.

Zákon se nepoužije na správu nevýkonných úvěrů vykonávanou advokáty, notáři nebo soudními exekutory při poskytování právních služeb. Tyto profese jsou z působnosti zákona vyňaty, což může ovlivnit jejich činnost v oblasti správy úvěrů.

[16/20] Konkrétní praktické shrnutí rozdělené do krátkých odstavců oddělených prázdnými řádky (

). Každý klíčový bod by měl být v samostatném odstavci pro lepší čitelnost.

[17/20] Konkrétní praktické shrnutí rozdělené do krátkých odstavců oddělených prázdnými řádky (

). Každý klíčový bod by měl být v samostatném odstavci pro lepší čitelnost. Zákon obsahuje také ustanovení týkající se cizinců a jejich práv nebo povinností.

[18/20] Tato část dokumentu se zaměřuje na regulaci zahraničních investičních fondů a jejich správců, zejména pokud jde o podmínky pro jejich registraci, povinnosti vůči České národní bance (ČNB) a požadavky na spolupráci s třetími zeměmi.

Správci zahraničních investičních fondů musí splňovat podmínky, jako je zajištění, že třetí země, kde je fond usazen, není označena jako vysoce riziková podle směrnice EU 2015/849, a že tato země má uzavřené dohody o výměně daňových informací v souladu s OECD. Tyto podmínky jsou klíčové pro registraci fondu u ČNB.

ČNB má povinnost zapsat zahraniční investiční fond do seznamu do 20 pracovních dnů, pokud jsou splněny všechny požadované podmínky. To zahrnuje například doložení, že stát, kde je fond usazen, není na seznamu nespolupracujících jurisdikcí.

Obhospodařovatelé fondů musí ČNB pravidelně poskytovat informace o trzích, na kterých obchodují, o nástrojích, se kterými obchodují, a o expozicích fondů. Dále musí informovat o střetech zájmů, pověřených osobách a jejich zdrojích, a o všech změnách v pověření třetích stran.

Pokud je depozitář fondu usazen ve vysoce rizikové třetí zemi, musí být nahrazen jiným depozitářem do dvou let. Tato lhůta je stanovena s ohledem na ochranu zájmů investorů.

Správci fondů musí také oznámit ČNB, pokud plánují pověřit třetí stranu výkonem některých činností, a poskytnout podrobné informace o těchto pověřených osobách, včetně jejich identifikátorů, sídla a orgánu dohledu.

Praktické dopady zahrnují zvýšené administrativní povinnosti pro správce fondů, zejména v oblasti podávání zpráv a zajištění souladu s mezinárodními daňovými a finančními standardy. Firmy musí zajistit, že jejich fondy a depozitáři splňují všechny požadavky, jinak hrozí sankce nebo ztráta registrace.

Zavedená opatření jsou trvalá a jejich cílem je zvýšit transparentnost a bezpečnost investičního prostředí v České republice.

[19/20] Konkrétní praktické shrnutí rozdělené do krátkých odstavců oddělených prázdnými řádky.

Nové požadavky na správcovské společnosti a investiční fondy zahrnují povinnost poskytovat podrobné informace o lidských a technických zdrojích, které budou využívány pro správu portfolia a řízení rizik. Tyto informace musí zahrnovat popis svěřených činností, zda je pověření částečné nebo úplné, a pravidelná opatření náležité opatrnosti.

Investiční společnosti, které chtějí přesáhnout rozhodný limit nebo obhospodařovat standardní fondy, musí předložit podrobný plán činností, včetně organizační struktury, hierarchických vztahů a povinností osob, které činnost společnosti řídí. Dále musí uvést přehled doby věnované jednotlivým povinnostem a popis věcných a personálních zdrojů.

Zahraniční osoby, které chtějí obhospodařovat fondy v ČR, musí splňovat podmínky týkající se sídla v nespolupracujících zemích nebo jurisdikcích. Pokud je stát označen jako vysoce riziková třetí země, musí zahraniční osoba přijmout opatření ke zjednání nápravy do dvou let.

Česká národní banka má povinnost čtvrtletně informovat evropské orgány dohledu o udělených nebo odňatých povoleních, změnách v seznamu fondů a dalších relevantních údajích. Tato povinnost se vztahuje na investiční společnosti, zahraniční osoby a samosprávné investiční fondy.

V případě mimořádných okolností může Česká národní banka nařídit aktivaci nebo deaktivaci nástrojů pro řízení likvidity fondů, pokud existují rizika pro ochranu investorů nebo finanční stabilitu. Tato opatření musí být zveřejněna na internetových stránkách ČNB.

Správcovské společnosti musí zajistit, aby osoby řídící jejich činnost měly dostatečnou pověst a zkušenosti. Tyto osoby musí být zaměstnány na plný úvazek nebo být členy vedoucího orgánu společnosti.

Zahraniční osoby musí mít sídlo ve státě, který má s ČR uzavřenou dohodu o zamezení dvojího zdanění a výměně informací v daňových záležitostech. Stát nesmí být uveden na seznamu nespolupracujících jurisdikcí v daňové oblasti.

Česká národní banka má povinnost informovat evropské orgány dohledu o podezřeních na porušení povinností depozitářů nebo správců fondů, včetně důvodů podezření.

[20/20] Konkrétní praktické shrnutí rozdělené do krátkých odstavců oddělených prázdnými řádky.

Česká národní banka (ČNB) má povinnost poskytovat údaje Evropskému systému centrálních bank (ESCB) pouze pro statistické účely. To znamená, že firmy a instituce, které podléhají dohledu ČNB, musí být připraveny na sdílení dat, která mohou být využita pro statistické analýzy na evropské úrovni.

V případě rizik pro stabilitu finančního systému musí ČNB neprodleně informovat Evropskou radu pro systémová rizika o konkrétních opatřeních, jako je pozastavení vydávání a odkupování fondů. To může ovlivnit obhospodařovatele fondů, kteří musí být připraveni na rychlé reakce a komunikaci s ČNB.

Obhospodařovatelé investičních fondů, které vznikly před 15. dubnem 2024, mají přechodné období do 16. dubna 2029, během kterého musí splňovat specifické požadavky na limity úvěrů a pákového efektu. Správci těchto fondů nesmí zvyšovat hodnoty nad stanovené limity, což vyžaduje pečlivé sledování a řízení fondů.

Informace poskytnuté ČNB zahraničním úřadem mohou být použity pouze pro účely, pro které byly poskytnuty, a nesmí být sdíleny bez souhlasu poskytovatele. To klade důraz na ochranu dat a mlčenlivost.

Správa nevýkonných úvěrů jako podnikání je povolena pouze investičním společnostem oprávněným přesáhnout rozhodný limit nebo zahraničním osobám podle zákona o investičních společnostech a investičních fondech. To omezuje přístup k této činnosti na specifické subjekty.

Přechodná ustanovení umožňují obhospodařovatelům fondů, které vznikly před 15. dubnem 2024, využívat určité výjimky z nových pravidel, pokud o tom informují ČNB. To poskytuje čas na přizpůsobení se novým regulacím.

Zaměstnanci ČNB a osoby zapojené do dohledu nad kapitálovým trhem jsou povinni zachovávat mlčenlivost o všech informacích získaných při výkonu své činnosti. Porušení této povinnosti může mít právní důsledky, což zvyšuje odpovědnost těchto osob.

Dočasná opatření, jako přechodné období do roku 2029, poskytují čas na přizpůsobení se novým pravidlům, ale zároveň vyžadují pečlivé sledování a dodržování stanovených limitů a pravidel.